Průlom: Konečně si můžeme poslechnout, jak zněla hudba starověkého Řecka

foto archiv Dr. Armanda D’Angoura

Dr. Armand D’Angour je britský vědec, hudebník a básník. Povedlo se mu něco úžasného: zrekonstruoval řeckou starověkou hudbu, která byla celé věky považována za ztracenou a nerekonstruovatelnou. Existovaly notové zápisy a dobové kresby, ale její konkrétní zvuk zůstával až do dneška nezachytitelný. Dr. D´Angour je docentem klasické filologie na univerzitě v Oxfordu a vědecký pracovník a lektor při Jesus College tamtéž. O starověkém Řecku také píše a přednáší. Přinášíme vám s ním exkluzivní rozhovor.

“This way madness lies.”

Zrekonstruoval jste řeckou starověkou hudbu, která byla považována za nezachytitelnou. Ve vašem článku na iflscience.com uvádíte, že mnoho vědců neuspělo, protože zápisy zachycující zvuk tehdejší hudby byly “složité a neznámé”. Mám dojem, že v minulosti byla už spousta složitých věcí, které lidé rozluštit dokázali, proč byl tedy tenhle úkol tak náročný? Proč prohlásil W. Perret learovské “this way madness lies”?

Velké množství prací na téma starověké řecké hudby – ze starých dob i z doby dnešní – je velmi komplexní a technické. Ale hudba je přeci hudba! Řekové zpívali a zpívali rádi. Z nejstarších zachovaných notových zápisů je vidět, že intervaly byly menší než půltóny, což je pro uši moderních lidí naprosto cizí.

Celý projekt se rozjel, když jsem zrekonstruoval část díla Orester, který se zachoval na papyru. To bylo v roce 2016, a povedlo se mi to díky tomu, že jsem rozebral, jak tyto mikrointervaly fungovaly; tak se mi podařilo zrestaurovat původní tonalitu fragmentu, díky čemuž jsme mohli daný fragment zahrát za doprovodu řecké flétny zvané aulos. Důležité bylo také dostat se do atmosféry a tempa hudby; text je psaný dochmickými verši (veršové metrum typické pro řeckou tragédii, pozn. red.), které jsou velmi vzrušené a svižné.

Co bylo tím hlavním impulsem, kvůli kterému jste si řekl, že do toho musíte jít?
Jako klasický filolog se zaměřením na starověkou řeckou literaturu jsem věděl, že většina poezie od Homéra po Euripida byla ve skutečnosti zpívaná nebo recitovaná s hudebním doprovodem. Hudba byla velmi důležitým rozměrem starověké řecké kultury, a vědělo se, že je navždy ztracena. To se ale nakonec ukázalo jako nepravda, protože nejen že máme velké množství písemných důkazů o tehdejší teorii hudby, ale také máme k dispozici doklady s původními notovými zápisy. Už od mládí jsem byl fascinován tím, jak asi mohla jejich hudba znít.

Řekové a novoty

Na jakých projektech jste pracoval předtím, na co jste obzvlášť hrdý?
Zkoumal jsem vztah starověkých Řeků k novostem a inovacím, a napsal jsem knihu s názvem The Greeks and the New (Cambridge 2011), ve které jsem vyvrátil všeobecně platné tvrzení, že “Řekové neměli rádi nic nového”. To mi vždycky připadalo jako absurdita, vzhledem k tomu, jak inovativní byli – vynalezli abecedu, divadlo, peníze, filozofii, matematiku, demokracii a mnoho dalšího! To všechno byly v pátém století před Kristem nové jevy.

Jak jste k projektu restorace řecké hudby přistoupil, čím jste začal? Které části této hádanky byly z těch jednodušších?
Hlavním zdrojem pro melodii bylo asi 60 fragmentů notových zápisů, které přepsali a vydali v roce 2001 v titulu Dokumenty Starověké řecké hudby autoři Pöhlmann a West, dva vynikající odborníci na starověkou hudbu. Problém byl, že většina úryvků měla obrovské mezery – aby je člověk mohl vyplnit, musí být zároveň filologem i hudebníkem.

Co bylo naopak nejtěžší?
Pořád zbývá mnoho neúplných úryvků, které je potřeba doplnit, aby bylo možné je zahrát. Doufám, že se mi je podaří zrekonstruovat během následujících tří let.

Jaké byly tehdejší typické hudební nástroje? Co za nástroj je dvojitá flétna, kterou často vidíme vyobrazenou na starověkých kresbách?
Dvojitá flétna se jmenovala aulos a byl to jeden z tehdejších nejoblíbenějších nástrojů. Do dnešní doby se jich zachovalo asi 20, jsou v různých muzeích po celém světě v různém stadiu zachovalosti. Vzniklo taky šest celkem přesných replik, včetně flétny z Louvru. Flétnu aulos pak převzali Římané (a říkali jí tibia) a hrálo se na ní další staletí. Řekové měli mnoho dalších nástrojů, včetně všemožných lyr, dalších strunných nástrojů jako harfy nebo loutny, a celou škálu perkusí, bubínků nebo kastanět.

Mladík hrající na aulos, výřez. Tondo of an Attic red-figure cup, ca. 460 BC–450 BC. By Euaion Painter – Jastrow (2008), Public Domain, Link

Čisté hlasy

Jak starověcí Řekové zpívali? Existovaly nějaké hlasové techniky, které se liší od těch dnešních? Je na světě nějaká hudba, která se té starověké řecké podobá?
Ve starověkých zdrojích se tvrdí, že Řekové měli rádi čisté, pronikavé hlasy – neměli koneckonců možnost žádné elektronické amplifikace. Mnoho z jejich písní bylo zpíváno sborově 15 až 20 muži a chlapci. Existovaly ale také ženské sbory.

Pracujete na projektu sám, nebo máte tým?
Pracoval jsem s velkým týmem spolupracovníků z Oxfordu a dalších pracovišť – s odborníky na nástroje, zvuk nebo interpretaci starověké hudby. Má vlastní odbornost spočívá ve starověkém rytmu a metru.

Píšete také poezii a skládáte ódy – jaká témata zpracováváte?
Dostal jsem zakázku složit starověkou řeckou ódu pro olympijské hry v Aténách v roce 2004 a v Londýně v roce 2012. Vycházel jsem při jejich skládání z vítězných ód starověkého básníka Pindara, ve kterých oslavoval atlety, kteří soutěžili ve starověkých hrách, a jejich rodná města.

Aulos, etruská malba. By Unknown – fresco, Public Domain, Link

Starodávné jazyky a poezie, která zůstává

Jak pracujete s jazykem? Studoval jste více starověkých jazyků, abyste se mohl věnovat podobným projektům?
Od svých pěti let jsem studoval latinu a od sedmi let starověkou řečtinu. Je důležité tyto starodávné jazyky znát velmi dobře, aby bylo možné pochopit texty a kulturu starověkých národů.

Co se vám na kultuře starověkých Řeků líbí nejvíce (a co nejméně)? Co bychom se od nich mohli učit?
Dosud nepřekonaná je řecká literatura, od Homéra po lyrickou poezii. Zůstává s vámi navždy a obohacuje váš život a myšlení. A stejně tak jejich filosofie, která je nekonečným zdrojem fascinace a moudrosti.

Co máte v plánu pro následující měsíce a roky?
Dopsal jsem knihu s názvem Socrates in Love: Making of a Philosopher, která vyjde v březnu 2019. Uvádím v ní zcela nové chápání života tohoto velkého filozofa a toho, jak rozvíjel své myšlenky, a zároveň jsem ze starodávných zdrojů oživil velmi zásadní vliv na utváření jeho myšlení – postavu ženy, Aspásie z Mílétu. Myslím, že tento objev vzbudí mezi historiky řecké filozofie a kultury určitý rozruch. Určitě budou tací, kteří se mnou nebudou souhlasit, ale myslím a doufám, že mnozí budou mít radost z toho, na co jsem přišel – možná především ženy.