20 tradičních českých hospod, kde se psala historie

Hospoda, kde před vámi přistane pivo jako křen, sotva usednete, nablýskaná pípa hází od výčepu prasátka na celý lokál, z kuchyně voní pečené koleno a štamgasti se zapáleně hádají s hospodským.

Zní to jako z povídání vašeho pradědečka? Naštěstí se v naší vlasti najde ještě minimálně dvacet hospod, kde se budete cítit jako kdysi. Průvodce po restauracích v ČR Restu.cz (www.restu.cz) je pro vás zmapoval. Rovnou si tak v nich můžete rezervovat své historické místo.

1. U Pinkasů (Praha) http://www.restu.cz/restaurace-u-pinkasu
O politice mudruje u piva kdekdo. U Pinkasů si však nad vlasteneckými otázkami rád zadumal například František Palacký, Josef Jungmann nebo T. G. Masaryk. Svoje vyhřátá místečka tu měla i pěkná řádka umělců. „Namátkou například Bohumil Hrabal, Rudolf Hrušínský či pánové Voskovec a Werich. Poslední jmenovaný byl tehdějšími stálými hosty zvolen štamgastem století. Jejich Osvobozené divadlo bylo doslova za rohem a dnes se můžeme jen domnívat, kolik nápadů na jejich skvělé hry vzniklo právě zde,“ přemítá ředitel restaurace František Novotný. Inspiraci snad nacházeli v pěně plzeňského ležáku, který tu v roce 1843 začal točit první hostinský Jakub Pinkas. Někdejšímu krejčímu učarovalo setkání s vychlazenou plzní natolik, že pověsil jehly a nitě na hřebík a otevřel si hospodu. A my jeho rozhodnutí s vděkem kvitujeme dodnes.

2. U Černého vola (Praha) http://www.restu.cz/u-cerneho-vola/
Poblíž Lorety a Černínského paláce se nachází další památka historického významu, minimálně co se pražského kulturního života týče. V hospodském skanzenu U Černého vola nečekejte zástup uhlazených číšníků ani „autentish Apfelstrudel“ za dvě stovky. Stojí v samém turistickém centru, ale přesto je Černý vůl hospodou pro místní. Dejte si Kozla a topinku s nivou, pozorujte stárnoucí štamgasty i alternativní studenty a vychutnávejte si atmosféru místa, které snad bude stále stejné i za deset, dvacet nebo padesát let.

3. U Fleků (Praha) http://www.restu.cz/pivovar-a-restaurace-u-fleku
Pivovar, restaurace, kabaret, muzeum. Za více než pět set let, kdy se v domě U Dvou strak začalo vařit pivo, se portfolio služeb pěkně rozrostlo. Ve zdi zde dokonce můžete najít dvě dělové koule, pozůstatek z dob třicetileté války. Ať už se ale k Flekům vydáte za jakýmkoliv účelem, to nejpodstatnější vynechat nemůžete – Flekovský tmavý ležák 13°, díky kterému je U Fleků stále plno už od roku 1843. Denně ho tu hosté vypijí asi tisíc litrů.

4. U Bansethů (Praha) http://www.restu.cz/plzenska-restaurace-u-bansethu
Když Alois Banseth založil před sto lety v Nuslích hostinec, netušil, že se zapíše nejen do dějin gastronomických, ale i do těch literárních. Vždyť jak hospodu, tak i samotného pana hostinského nejednou vzpomíná Jaroslav Hašek v Osudech dobrého vojáka Švejka. „Hašek, který zde byl štamgast, barvitě popisuje, jak Švejk nařezáno dostal po každé návštěvě U Bansethů. Spíše než za Švejkem a historií k nám ale lidi stejně chodí na plněné kachny a pivo,“ pochvaluje si majitel restaurace Vladimír Bašta, potomek slavného kuchařského rodu Baštů, který podnik vede už třináct let. Právě kachny nadívané zelím a lokšemi podle Baštovic staré rodinné receptury jsou jedním z největších taháků. Denně jich U Bansethů prodají asi dvě stě až tři sta porcí.

5. Klášterní pivovar Strahov (Praha) http://www.restu.cz/klasterni-pivovar-strahov
Pivo se na Strahově vařilo už za husitských válek, ale tradiční staropražská hospůdka přibyla až později. Na konci 19. století ji proslavil místní šenkýř přezdívaný Krobián a jak lze ze jména vytušit, nebyl to zrovna muž vybraných mravů a s hosty se nikdy nemazal. Jak ale historky praví, už jen kvůli této svérázné postavičce stálo za to se v hospůdce stavit. Dnes už do klášterního pivovaru netáhne protivný hostinský, ale lahodné pivo Sv. Norbert vlastní výroby, pivní ochutnávky či prohlídky minipivovaru.

6. Stopkova Plzeňská Pivnice (Brno) http://www.restu.cz/stopkova-plzenska-pivnice
Jestli se historie píše v hospodách, tak v Brně to muselo být v legendární Stopkově pivnici nacházející se uprostřed městské tepny, ulice České. Pivo se zde točilo už od poloviny 19. století, ale nejvěhlasnější brněnskou pivnici s pověstí „nóbl“ podniku z ní vybudoval až hostinský Jaroslav Stopka, který se za výčep postavil v roce 1910. Po cestě do blízkého knihkupectví sem často zabloudili studenti, intelektuálové a vzdělaní měšťané. A po cestě jen tak kolem sem zavítal každý, kdo dostal chuť na sklenici orosené plzně, která se zde ostatně čepuje dodnes.

7. Hostinec UBláhovky (Brno) http://www.restu.cz/hostinec-u-blahovky
Potřetí v Brně a potřetí na Plzeň. Věhlas tohoto tankového plzeňského ležáku však překračuje hranice kontinentů a pudí každého, kdo se k Brnu jen přiblíží, namířit GPS na ulici Gorkého a vyhledat onen nenápadný rožek, který odsouvá brněnské kulturní památky do pozadí. Vedle nejlepšího piva prý jinde v Brně nenajdete ani lahodnější pečené koleno. Malý hlad pak zaženete proslulými brněnskými tapas v podobě nivových koulí. A hlavně se nenechejte odradit plným lokálem! Na chodníku před hospodou se nezdráhají postávat ani manažeři v oblecích či umělci ze všech koutů republiky.

8. Pivnice U Čápa (Brno) http://www.restu.cz/pivnice-u-capa
Poklidný Obilní trh má už přes sto let dvě dominanty – porodnici a Pivnici U Čápa. Není tedy divu, že pro mnoho jihomoravských tatínků bývá místní výčep prvním stanovištěm při zapíjení čerstvého potomka, bez ohledu na to, zda ho přinesl čáp, či vrána. A pokud si další den z návštěvy U Čápa něco pamatují, pak je to jistě výborný tankový Pilsner Urquell, klobásy z vlastní udírny prodávané dle metráže (Je libo čtvrt metru klobásky nebo rovnou metr?), oldschoolový knedlík s vajíčkem a nakládanou okurkou nebo impozantní lustry z půllitrů.

9. Spolek (Ostrava) http://www.restu.cz/restaurace-spolek
Když ostravské Společenstvo řemeslných činností neboli Spolek otevřelo v roce 1902 na Nádražní ulici nocležnu pro tovaryše, prozíravě k ní připojilo i hospodu. A zatímco tovaryši už zde nocleh nehledají, za dobrým pivem i kvalitní českou kuchyní sem Ostraváci přicházejí stále. Poněkud neatraktivním exteriérem se nenechejte odradit a projděte rovnou na velikou zahrádku schovanou před okolním ruchem.

10. Restaurace U Rady (Ostrava) http://www.restu.cz/restaurace-u-rady/
Legendární hospoda U Rady s vyhlášeným plzeňským pivem a uzenými žebry oslavila před dvěma lety sté narozeniny. A že to tam vždycky pořádně žilo, potvrzuje majitel restaurace Marián Bavlšík: „U Rady vždycky fungoval ten správný hospodský šum a atmosféra. Je to taková kultovka, kde se schází lidé ostravského kulturního života – od herců a zpěváků po sportovce.“ U Rady se vystřídal například skladatel Paul Hindemith s hercem Miloslavem Holubem či Tomášem Etzlerem.

11. Beseda (České Budějovice) http://www.restu.cz/beseda/
Českobudějovický vlastenecký spolek Beseda zde o osudech „poněmčilých končin“ naší vlasti debatoval už od roku 1870, a jak už to tak bývá, o politických otázkách se lépe rozhoduje u sklenky něčeho dobrého. A tak se prostory postupně rozšířily o restauraci, kavárnu i vinárnu, až na největší pohostinství v Českých Budějovicích své doby. Atmosféru přelomu století si tu můžete vychutnat i dnes. Ještě lépe si ale vychutnáte domácí nakládané utopence v kysaném zelí.

12. Masné krámy (České Budějovice) http://www.restu.cz/restaurace-masne-kramy/
Než se v této historické hale z poloviny 16. století, která původně sloužila jako řeznický trh, pohodlně usadíte k půllitru budějovického piva, nechte na sebe dýchnout závan dějin. „Na zdi tu máme velmi starou fresku zobrazující medvěda přivázaného ke kůlu a obehnaného hradbami. Medvěd znázorňuje českokrumlovské řezníky, kteří měli zakázáno v Českých Budějovicích prodávat maso, aby nekonkurovali těm místním,“ vysvětluje vedoucí restaurace Tomáš Olejník. Kromě Budvaru tu můžete ochutnat také Kroužkovaný ležák, který nečepují z tanků nikde jinde na světě než právě v Masných krámech. Nechte se zlákat speciálem s extra dávkou kvasinek a navštivte restauraci, kde si v minulosti pochutnával například i Václav Havel.

13. U Salzmannů (Plzeň) http://www.restu.cz/restaurace-u-salzmannu-1
Nejstarší pohostinství v Plzni datuje svůj vznik do roku 1637, ale svoji pověst legendy začal naplno budovat až o dvě stě let později. Tehdy původní zájezdní hostinec koupil forman Martin Salzamann a udělal z něj Mekku plzeňského piva. A byl to právě on, kdo zapříčinil přerod krejčího Pinkase v prvotřídního hostinského, když mu zlatavou novinku z plzeňského Měšťanského pivovaru přivezl do Prahy na ochutnání. Jestli dnes Plzeň chutná lépe U Salzmannů nebo U Pinkasů, už musíte posoudit sami.

14. Hanácká hospoda (Olomouc) http://www.restu.cz/hanacka-hospoda
Ve vzácném renesančním Hauenschildově paláci býval zájezdní hostinec snad odnepaměti. V šestnáctém století tu přivítali turecké posly, o dvě stě let později tu pobýval hrabě Nostic a roku 1767 se v tehdejším hostinci U Černého orla, jak se dnešní Hanácká hospoda jmenuje, zde složil hlavu malý Wolfgang Amadeus Mozart s rodiči. Dnes by to tu Wolfi nepoznal – hostinec prošel po letech chátrání rozsáhlou rekonstrukcí. Na tradiční kuchyni by si však pochutnal stejně jako kdysi, zvlášť pokud by zkusil některou z mnoha specialit s Olomouckými tvarůžky. Bez obav, v Hanácké hospodě k nim automaticky podávají dvě hašlerky.

15. Na Rychtě (Ústí nad Labem) http://www.restu.cz/pivovar-a-hotel-na-rychte/
Za 150 let existence se v budově dnešní restaurace Na Rychtě několikrát vystřídali vinaři a pivaři. Ať už tu ale fungovala plzeňská pivnice U Mádrů, nebo Mikulovská vinárna zvaná „Mikulda“, hosté vždy odcházeli sytí, napojení a spokojení. Dnes už je jasné, že tu milovníci zlatavého moku zvítězili na plné čáře – od roku 2010 zde sídlí restaurační minipivovar Na Rychtě. Piva s malebnými názvy Mazel, Brusinka a Vojtěch zde vaří věhlasný ústecký sládek Jaroslav Rottenborn. A pokud rádi spojíte gurmánské zážitky s těmi sportovními či kulturními, tak jste také na správné adrese. „V září pořádáme běžecký závod Rychtářská 12°(km) a celoročně vyrábíme ve spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem speciální piva k významným výročím vztahujícím se k našemu městu a okolí“ láká k návštěvě ředitel restaurace Jiří Šťovíček.

16. U Reinerů (Písek) http://www.restu.cz/restaurace-u-reineru
Slavnou restauraci U Reinerů najdete v malebných Palackého sadech v historickém centru města Písek. Od svého založení v roce 1844 se tu nad hořkou Plzní, která se tu točí odjakživa, vystřídal třeba Mikoláš Aleš, Fráňa Šrámek, Jan Neruda či Václav Havel. Není pochyb, že by si Neruda s radostí zašel k Reinerům na pivo i dnes, kdy hospoda boduje v žebříčcích nejoblíbenějších českých restaurací. Počkejte si, až budou mít U Reinerů zvěřinové hody či zabijačku, a vydejte se do Písku najisto.

17. Radniční sklípek (Liberec) http://www.restu.cz/radnicni-sklipek-1
Když si liberečtí postavili v roce 1893 novou neorenesanční radnici, nezačali nejdříve s úřadováním, ale s občerstvováním. „Radniční sklípek totiž začal fungovat ještě dříve než samotná radnice. Kromě vinného a pivního sklípku sloužily prostory i jako sklad uhlí a od svého založení zde pohostinství fungovalo bez přerušení úctyhodných sto let,“ nabízí malou exkurzi do historie restaurace její vedoucí Miloš Kasal. Po deseti letech, kdy zel Radniční sklípek prázdnotou, v něm byla loni otevřena první značková restaurace Pivovaru Svijany.

18. U České koruny (Lipnice nad Sázavou) http://www.restu.cz/penzion-a-hostinec-u-ceske-koruny
I v této hospodě ležící přímo pod Lipnickým hradem zanechal Jaroslav Hašek se svým vojákem Švejkem stopy. Na Vysočině zjevně spisovatel našel to správné inspirativní ovzduší a v hostinci U České koruny napsal podstatnou část svého nejslavnějšího díla. V Lipnici zůstal Hašek až do své smrti a pochován byl na místním hřbitově. Až tu vzdáte tomuto literátovi holt, přesuňte se po jeho vzoru do jeho oblíbeného hostince, který nyní vlastní jeho vnuk Richard Hašek, a ochutnejte něco z kuchyně, kde pevnou vařečkou vládne jeho pravnuk Martin. Co byste řekli třeba telecím líčkům na víně nebo domácí husí paštice?

19. Hamerská krčma Jonáš (Svobodné Hamry) http://www.restu.cz/hamerska-krcma-joonas
Jestli chcete navštívit hospodu, která toho zažila už opravdu, ale opravdu hodně, vydejte se do Svobodných Hamrů. Uprostřed vesnice, která je v podstatě sama o sobě historickým skanzenem, najdete jednu z nejstarších dochovaných hospod v Evropě, Hamerskou krčmu Jonáš, kam se na pivo chodí už od roku 1613. Krčma je zapsaná jako kulturní památka, ale nebojte se, nechodí se sem jen kvůli historii! Stejně poutavý je i jídelní lístek, na kterém najdete například speciality z kuchyně Magdaleny Rettigové. Žízeň můžete zahnat pivem Hamerník, které se vaří podle starých receptur pouze pro Hamerskou krčmu.

20. U Komárků (Rohov) http://www.restu.cz/hospoda-u-komarku
Jestli vás doteď nenapadal jediný důvod, proč zamířit do severomoravského Rohova, tak tady máte jeden pořádný – stoletou hospodu a minipivovar U Komárků. Jejich nepasterizované pivo Rohan nejvíc pohladí po duši v kombinaci s fenomenálním vepřovým kolenem, které U Komárků pečou na bukovém dřevě ve speciální patentované peci. A když se vám poštěstí, budete moci ochutnat i některou z místních pivních specialit, jako je třeba ořechový ležák či svatováclavská patnáctka.

autor: Iva Strouhalová

Comments

comments