Bývalá věznice dostane nový život

Důstojné využití nechvalně proslulé bývalé věznice v Uherském Hradišti dostává jasné obrysy. V nedávných dnech proběhla soutěž na koncepci architektonicko-urbanistického řešení tohoto areálu, výsledky budou brzy zveřejněny. Dojde k významným úpravám prostoru v centru města, které promění jeho charakter. Vedle justičních složek v části objektu najde své sídlo nová instituce věnující se soudobým dějinám. Ta by mohla být teprve čtvrtým národním památníkem u nás, zároveň prvním z nich, který se bude věnovat i minulému totalitnímu režimu.

Objekt věznice v Uherském Hradišti je mimořádně zakonzervovaným místem paměti, kterým  v podobě tisíců lidských osudů doslova prošly dějiny 20. století. Věznice dlouhá léta chátrala a panovala kolem ní bezradnost. Roku 2009 ve společnosti povědomí o historickém významu objektu stále nebylo příliš rozšířené a hrozil dokonce jeho odprodej ve veřejné dražbě. Představa možného komerčního využití míst, kde trpěli nevinní lidé, vedla ke vzniku občanské iniciativy. Ta významně pomohla prosazení zájmu toto místo důstojně využít s ohledem na to, co se zde v minulosti dělo. V České republice navíc instituce zaměřené na moderní dějiny, na rozdíl od většiny ostatních evropských států, dosud citelně chybí.

„S úsilím o proměnu chátrající věznice jsem spolu s ostatními začínala více než před deseti lety coby studentka místního gymnázia. Za tu dobu, kdy se tématem zaobírám, jsem jednoznačně došla k závěru, že naše země nemá stále dostatečnou strukturu institucí, které se věnují 20. století, zneužívání moci, hledání spravedlnosti a lidským právům. Právě ony by mohly pomoci taky s jakýmsi vyrovnáním s minulostí a být léčivým nástrojem pro naši společnost. Věřím v jejich důležitost o to spíš, k jakému střetu chápání fungování společnosti a hodnot v současnosti dochází,“ říká Anna Stránská, předsedkyně spolku Memoria, který o proměnu chátrající věznice v centru města dlouhodobě usiluje.

Dlouhé snažení řady aktérů o nápravu neutěšené situace konečně v roce 2016 vyústilo v nadějný krok. Mezi Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, ministerstvy financí, kultury a spravedlnosti, Okresním soudem Uherské Hradiště, Městem Uherské Hradiště a Zlínským krajem bylo uzavřeno Memorandum ve věci budoucího využití areálu. Objekt tak v roce 2017 přešel do správy ÚZSVM a ten připravuje jeho rekonstrukci. V průběhu roku 2020 začaly přípravné práce – areál byl vyklizen, proběhl stavebně technický průzkum a další dokumentační práce. Přípravou instituce s původním pracovním názvem Muzeum totality je pověřeno Moravské zemské muzeum jakožto příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR.

Jak vidí podobu budoucího památníku ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček: „Národní památník Věznice Uherské Hradiště by měl být připomenutím nejenom jednoho z nejtemnějších období naší národní historie, ale také živým paměťovým pracovištěm s odbornou knihovnou, badatelnou a zejména výstavními a edukačními programy primárně zaměřenými na školní mládež. Svou širší koncepcí a zasazením do prostoru bývalé věznice by měl poskytovat i další služby široké veřejnosti (provozem kavárny, specializovaného prodeje publikací a materiálů či pietním klidovým prostorem).“

Moravské zemské muzeum je v postupu odkázáno na financování od ministerstva kultury. Důležitým krokem pro budoucnost věznice bylo, když se přeměna areálu v lednu 2022 dostala do programového prohlášení vlády a premiér Petr Fiala opětovně věznici navštívil.

„Naše vláda si do programového prohlášení v oblasti paměťových institucí dala, že budeme věnovat zvláštní pozornost institucím připomínajícím dějiny a oběti totalitních režimů 20. století. Vedle Památníku Lety a Rudé věže smrti ve Vykmanově u Ostrova je to právě projekt věznice v Uherském Hradišti. Je důležité, aby právě komunistická věznice byla trvalou připomínkou toho, že svoboda, kterou dnes máme, není zadarmo. Půjde o jedinečnou paměťovou instituci s expozicí zobrazující obě totality. Ministerstvo kultury je připraveno se prostřednictvím Moravského zemského muzea na chystané expozici významně podílet,“ takto se k projektu aktuálně vyjadřuje ministr kultury za ODS Martin Baxa.

Za důstojné využití věznice dlouhodobě bojuje také starosta města Uherské Hradiště a poslanec ODS Stanislav Blaha: „Uherské Hradiště, srdce Slovácka, si mnozí návštěvníci spojují s příjemnou a srdečnou atmosférou letních dovolených, Slavností vína nebo Letní filmové školy. Součástí města je ale také léta chátrající areál bývalé věznice v jeho centru. Díky snahám posledních let už má dnes většina místních obyvatel povědomí o tom, že nejde jen o nevzhlednou budovu, ale také o místo s temnou minulostí, které se dodnes dotýká mnoha rodin nejen v samotném hradišťském regionu. Jsem rád, že po letech úsilí konečně řešení situace kolem věznice nabralo jasný směr. Město je připraveno být i nadále aktivním účastníkem procesu přerodu tohoto areálu v integrální a vysoce hodnotnou součást veřejného prostoru.“

„Naprostým imperativem je pro nás důraz na autenticitu celého prostoru, na emoci, kterou přináší, sdělení jeho genia loci, se kterým zde bude návštěvník konfrontován. Podobně jako v Yad Vashem v Tel Avivu či také nedalekém Terror Háza Múzeum v Budapešti. Součástí těchto plánů je také vybudování pietního dvora s vyznačením míst dvou popravišť, z doby po druhé světové válce a z padesátých let 20. století,“ upřesňuje základní vize pro budoucí hradišťský památník ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček. A dále dodává: „Bývalá věznice v Uherském Hradišti má mimořádný potenciál transformovat se do jednoho z důležitých ,míst paměti‘ nejenom regionu východní Moravy, ale celé České republiky. Teorie historické vědy o tomto fenoménu říká, že je to současnost, která vytváří nástroje pro připomínání událostí. Historie se rodí v momentě, kdy je ohrožena zánikem určitá ,komunita paměti‘ shromážděná kolem společných pozůstatků. Máme zde tedy unikátní možnost fixovat moment naší národní minulosti, zejména ve vztahu mezi historií a pamětí. Tedy kolektivní pamětí jako pojítka a jednoho ze zdrojů identity skupin, tedy i naší identity národní.“

Spolek Memoria dlouhodobě spojuje řady těch, kterým na osudu věznice záleží. Mnozí z členů či podporovatelů jsou k práci motivováni osobními a rodinnými vazbami k nespravedlivě vězněným z padesátých let.

Symbolem nedostatečně zpracovaného společenského traumatu, jež v sobě toto místo nese, je i soudní řízení se skupinou vyšetřovatelů StB, včetně Aloise Grebeníčka, které namísto katarze přineslo jen další rozpaky. S neblahým dědictvím minulosti je třeba se konečně vyrovnat a prvním z předpokladů je řádné badatelské zpracování dějin hradišťské věznice. Toto bádání, stejně jako jeho výsledky přetavené do podoby živé paměťové instituce, je nezbytné institucionálně zakotvit a také financovat.

Dosud se práci budoucí instituce svými aktivitami snaží v rámci svých možností suplovat spolek Memoria. V současnosti jde především o kampaň Sbíráme vzpomínky, díky níž se daří objevovat další dosud neznámé střípky minulosti věznice, či realizovat vzdělávací a osvětové programy. Vzniká také dočasná imersivní expozice Za zdí, která pomocí současných technologií virtuálně zpřístupní po dobu probíhající rekonstrukce alespoň částečný vhled do areálu a jeho minulosti. Ve spolupráci s předním českým dokumentaristou probíhá v produkci spolku Memoria natáčení filmu Vězení dějin.

„Věznice mnohé vzala, ale dnes nám může toho spoustu dát. Zamyšlení, poučení, dějinný nadhled. Porozumění příběhům s věznicí spojených nám všem může pomoci tvořit budoucnost, která nebude opakovat chyby minulosti,“ zamýšlí se Anna Stránská, předsedkyně spolku Memoria.

Pokud půjde vše dle dosavadních plánů, opravený areál s justiční částí a živou paměťovou institucí by měl být pro všechny občany a návštěvníky otevřen roku 2028. Více o věznici najdete na webových stránkách spolku Memoria – www.veznicehradiste.cz .

Comments

comments