Luciáš vydal album, kterým hledá svoji holku, aneb znáte Lízu?
Ať patříte mezi naše fans nebo haters, pravděpodobně se shodneme, že protišedi.cz je i po letech fungování, úkazem na česko-slovenských internetech; platforma je rozkročena co do barevnosti nevídaným způsobem, multižánrová mozaika čtenářstvo baví, podobně jako její tvůrkyně a tvůrce, přinášet nevšední obsah.
Právě z tohoto šuplíku nevšedností vám přinášíme následující předsváteční rozhovor, sloužící jako pozvánka k soustředěnému, případně hypnoticky meditativnímu poslechu vysoce alternativního psychospirituálního hudebního díla. Ale vlastně si klidně u toho trsněte, myslím, že to nikoho neurazí. Naopak.
Totiž, jeden ze zakládajících střípků protišední mozaiky, který zanechal výrazný redakční otisk a dal vzniknout dnešním protišedním pilířům, na nichž tato platforma – věřme – pevně stojí, právě nyní, v polovině listopadu roku ’26, vydává životní hudební epos.
A protože se jedná o nestora – ehm, který doposud trestuhodně nemá své heslo na Wikipedii, nazývejme jej tak stále spíše přerostlým enfant terriblem tuzemské hudební publicistiky -, ano, větříte správně, řeč je o megalomanském Luciáši Chironu Svobodovi aka Rumburakovi.
A jak to tak v jeho případě bývá, nezůstalo u hodinové nahrávky, jako je mezi uměleckou obcí toho času běžné, ale tento Māg (právě tak si Luciáš v aktuálním projektu se zpěvačkou Magikou von Čáry říká) vyčaroval rovnou koncepční trilogii, jejíž závěrečný díl právě dnes jako autor všech textů i hudební složky vypustil do světa. Hurá! Vezměte si v práci dovolenou a zaposlouchejte se na Spotify či BandCamp profilu Rumburaka:
Bandcamp:
https://rumburak.bandcamp.com/
Spotify:
MINIROZHOVOR DVOU HLAV NA JEDNOM TĚLE
Luciáš: V celkovém součtu téměř šest hodin slov, vět, myšlenek, tónů, rytmů, melodií. Pro začátek si přesto vystačím s otázkou o jediném slově… Proč?
Rumburak: Ač to vyzní zvláštně, tak obsah není určen primárně veřejnosti, je to vlastně spíš jednostranná komunikace s někým, kdo toho času není běžné komunikace schopen. Než klasickou hudbou, která má pobavit, případně posluchačstvo navibrovat, bych celou tuhle čtvrtletní etapu sám pro sebe nazval spíše vedlejším efektem, který širšímu vnímavému publiku zpřístupní nespočet zajímavých podnětů k zamyšlení i několik magických hintů. Vlastně celou tu trilogii lze v nadsázce nazvat vedlejším produktem tsunami mozkových vln a zběsilostí, možná už posedlostí zasílání energie k jedné konkrétní bytosti… občas v písních pěstuju magii chaosu, jindy nevědomky kráčím dle Lexikonu pana Nakonečného, ale nejjistěji se cítím, když dojde k přirozenému propojení mých vlastních jakdybynadpřirozených sil; během uplynuvších let jsem si osvojil komunikaci na andělsko-démonické rovině a snažím se kupříkladu právě s démonkami a démony spolupracovat. Na nahrávce se mi vůbec podařilo navázat spojení s rozličnými duchovními entitami, včetně těch, jež bydlí v každém z nás, za mnoha poschodími, zdmi a dveřmi v paneláku naší mysli, právě tak vzniklo třeba zaříkávadlo, které je částečně ve starobabylónštině. Tou se mimochodem prý dodnes mluví v pekle, což je tak nějak signifikantní pro celou trilogii.
Luciáš: Předpokládám, že se jedná o Azíl, tedy o Lízu, která se právě v této dvojroli objevuje jednak v textech, jednak v názvech všech tří nahrávek. Co se vlastně na konci léta mezi vámi stalo, že to způsobilo vznik někdy dechberoucího, jindy už spíše znepokojivě děsivého trojalba?
Rumburak: S Lízou jsme se plusminus rok přibližovali, až jsme se v létě sblížili na dotek. Mám-li být upřímný, tento rok procházím prapodivnou megatransformací, včetně procesu zrcadlení, kdy mi umí vyskočit mé podvědomí s nevědomím ven z mého silopole a dokáže viditelně ovládat dění mimo mou osu integrity. Pro vědomí je to obzvláště znepokojivé, že to všechno vnímá, ale řidičský průkaz na tyhle dvě rozdováděné formule nevlastní. A nemohu se, i po konzultaci s odbornou parapsychologickou obcí, zbavit dojmu, že Lízu jsem nasměroval do protisměru právě já, proto se snažím jí zasílat energie, seč všem mým Já ve mně síly i um stačí. Celé je to nešťastné. Teď už dozajista karmické. Komplikované. Rozbité. Ale pořád tam světlo někde na konci tmy je, a pocitově si troufám odhadnout, že se i přibližuje. Alespoň tak to vnímám. Během poslechu těch tří alb si jistě každý nalezne odpovědi na všechny doplňující otázky, které jej jen napadnou. A kdyby ne, na rozdíl od Azíl se já virtuálně stále zelenám…
Luciáš: Chystáš také nějaké živé vystoupení?
Rumburak: Nejbližší je DJ set věnovaný právě téhle trilogii v žižkovském Cíli, a to už 25. listopadu. Do konce roku bych pak chtěl a také měl odehrát set v Lízině mateřském Brně. Okno Vesmíru dokořán a já vyhlížím příznivý bod zlomu za horizontem událostí.



