Dojmy z výstavy A Cool Breeze v Rudolfinu

Galerie Rudolfinum představila svěží výstavu s názvem A Cool Breeze. Odpovídá na otázky, kde se nachází současná figurativní tvorba a nabízí k vidění velké množství děl, především od zahraničních umělců.

Yinka Shonibare CBE, Květinový oblak I, 2006
bavlněná látka potištěná holandským voskem, litá pryskyřice, dvě zatěžující konzoly, 290 x 160 x 125 cm, balerína 215 x 205 x 127 cm. Sbírka David Roberts, Londýn. © Yinka Shonibare. S laskavým svolením Stephen Friedman Gallery, Londýn.

Ačkoliv jsou vystavená díla různorodá, tak je cosi spojuje. Každé chce být ikonou a má svůj vlastní, specifický rukopis. Autoři dnešní figurativní tvorby se snaží vyčnívat z davu a být lehce zapamatovatelní. To je zcela odlišný přístup, než s kterým bychom se mohli setkat například u antických soch. Umělci se snaží být provokativní, zasahují do témat politiky, dnešní sociální kultury a zároveň se vyrovnávají se sochařskou minulostí. Současná tvorba figur už nevychází ze ztvárnění ideálu krásy, ba naopak. Z figury se stal prostředek pro emocionální sdělení.

Elmgreen & Dragset, On (zelená měď) 2013,
epoxidová pryskyřice, polyuretanový odlitek, metalický lak (měď), zelená patina, 190 x 140 x 100 cm. © Elmgreen & Dragset. S laskavým svolením umělců a Victoria Miro, Londýn / Benátky.

Umělecké duo Elmgreen & Dragset vytvořilo dílo imitující známou plastiku Malé mořské víly. Zobrazilo mužskou postavu, nikoliv jako dominantní a agresivní pohlaví, ale spíše jako křehkou a citlivou bytost.

Výstava zahrnuje netradiční instalace, které se odklání od klasických principů figurálního sochařství. Například u díla s názvem Padající žena od německé umělkyně Palomy Varga Weisz. Zavěšená drapérie evokující figuru odkazuje na středověké sochařství. Záhyby látky tvoří iluzi lidského těla, ačkoliv jsou v instalaci pouze chodila, ruce a hlava s dvojí tváří, která je pro tvorbu umělkyně typická.

Expozice nese v některých případech i prvky hyperrealismu. Americký umělec Frank Benson představil odlitek reálného člověka natřený bronzovou barvou. Setkáváme se zde tváří v tvář s naším tělem bez úpravy proporcí. Na figuře jsou zřetelná zákoutí, kdy přes vrstvu barvy prosakuje lidství v podobě barvy kůže.

Roger Hiorns, Bez názvu, 2016,
pěna, guma, silikon, vlasy, laminát, kov, text Martina Heideggera “Bytí a čas” vepsaný na tělo, variabilní rozměry. © Roger Hiorns. S laskavým svolením umělce, Annet Gelink Gallery, Amsterdam, Corvi-Mora, Londýn, Luhring Augustine, New York.

Další zajímavou instalaci vytvořil britský umělec Roger Hiorns. Do galerie umístil deformovaná těla, která drží pomocí magnetu. Těla po chvíli spadnou, ale na rozdíl od našich životů mají šanci být znovu navrácena zpět na původní místo.

Expozice zobrazuje figurální sochařství v novém světle. Dohromady se máme možnost setkat s díly od 17 umělců. Výstava potrvá do 11. srpna 2019 a vstupné je zdarma.

Viktorie Součková

Comments

comments