Best of 2022 Kaye Buriánka
A je to tu zase. Opus magnum. Subjektivní záznam fragmentu toho, co mně v uplynulém roce zaujalo, co jsem poslouchal, co stojí za zmínku. Už několik let si říkám, že se na to vykašlu a vyřeším to Spotify playlistem. Ale když já moc Spotify nemusím a i kdyby to byla navigace jen pro pár lidí, kterým moje doporučení udělá radost, nebo rozšíří spektrum o nově objevenou hudbu, ke které by se třeba jinak nedostali, má to cenu. Bez pořadí a hodnocení, klasika.
Conjunto Primitivo
Morir y Renacer
Připravte se na to, že těch padesát desek bude jedna jak druhá, to zaručeně absolutně nejlepší, co v roce 2022 vyšlo, jak jinak. Samozřejmě velmi subjektivně vzato. Nicméně v případě Morir y Renacer to platí asi desetinásobně víc, než u zbylých čtyřiceti devíti alb. Jejich hudba je vášeň, hloubka, temnota, ponurost, radost i tanec. Rozpíná se abstraktním zvukovým vesmírem bez jakýchkoliv žánrových či jiných hranic a strhává s sebou všechno do nepoznaných dimenzí s urputností a lehkostí zároveň. Dark techno s novoromantickými klávesami, ‘haunted‘ zpěv, industriální produkce, perkusivní orgie a bezbřehé množství latinskoamerických rytmů včetně cumbie, reggaetonu a tribal guarachera. Výsledkem jsou hédonistické zvukové koláže, které rozvíjejí mezigenerační Latinidad a diasporické inovace v naprosto hypnotický a doposud neslyšený mix. A ten obal!
Bandcamp: https://chicagoresearch.bandcamp.com/album/morir-y-renacer
Blood Club
Current Lust
Tohle je čistá brilance. Šest naprosto esenciálních věcí, post punk na tanečky ve čtyři ráno v bytě u kámošů, milión vykouřených cigaret, protože jsi tak high, že jsi zapomněl, že už jsi dávno přestal (CVLTN). Nic lepšího dlouho neuslyšíš.
Bandcamp: https://bl00dclub.bandcamp.com/album/current-lust-2
Fontaines D.C.
Skinty Fia
Na začátku jako parta outsiderů ironicky v songu Big vyřvávali, že jednou budou velkou kapelou, což nemysleli tak úplně vážně. A hele, chvíli na to už hráli desetitisícové arény, získali nominaci na Grammy a mohli si ze svého seznamu absurdit odškrtnout opakované účinkování v show Jimmyho Fallona. Svůj fame postavili na postpunkových a garážových základech, dneska je víc zajímají srdcervoucí balady a aranžování sborových harmonií. Fontaines D.C. V našich srdcích navždy.
Bandcamp: https://fontainesdc.bandcamp.com/album/skinty-fia
summer home
summer home
Pouhé tři skladby, moon river II, sunflower a dream summoning, jsou jako fotky, který mi občas mobilem posílá můj brácha. Jsou jakože dokonalý, je na nich nachovej západ jihokalifornskýho slunce, kýč jak bič, klišé všech klišé, a přesto mě dohání k slzám dojetí a závisti. Kdo nezažil, bude se jen smát. Nahodilá reminiscence dokonalosti a zároveň cca sedm minut hudebního pohlazení, melancholie a nekašírovaný hudební radosti. Pro tyhle momenty je dobrý hledat a nacházet.
Bandcamp: https://summerhome.bandcamp.com/album/summer-home
Fuck Money
Self titled
Noisy space art punk z Austinu upečený horkým covidovým létem 2020. Jejich první EP vznikalo v plechové sauně 12 x 10 stop zamořené krysami. Nemůžeš vymyslet lepší místo a situaci pro agresivnější katarzi. Nasranost a frustrace z toho srší takovou intenzitou, že to prostě nejde nemilovat. Jesse F. Keeler z Death From Above 1979 o nich řekl: „the most inspiring shit I’ve heard in ages.“ Podepisuju.
Bandcamp: https://fuck-money.bandcamp.com/album/self-titled
Smirk
Material
Mix 70s kytarovky a new wave raných osmdesátek. Roboticky paranoidní tenze, bedroom punk, přes nespornou inspiraci v retro zvuku neskutečně čerstvý a fuzz-popově chytlavý. To je Material, to je materiál! Druhé sólové album Nicka Vicario (Public Eye, Crisis Man) je jedno z nejvtipnějších a nejmilejších překvapení roku, opakovaný spin zaručen.
Bandcamp: https://smirk1.bandcamp.com/album/material
Gilla Band
Most Normal
Třetí album irských art-punkerů Gilla Band (původně Girl Band) je stvořené nekonečnou kaskádou pedálů a procesorů, tunou disonantního hluku a nechutně neposlouchatelných smyček, kdy epicentrem všeho je navztekaná, surrealistická mánie, která mu ale ve výsledku dodává překvapivě pokroucenou popovou duši. Most Normal je laboratorní výzkum pod vlivem (čehokoliv), forenzní deska, která snese srovnání s tím, co natočili šílení Low společně s BJ Burtonem (Ones and Sixes a Double Negative) a zároveň nesoucí podobnou DNA jako Yeezus Kanye Westa, přesto současná a brilantní.
Bandcamp: https://gillaband.bandcamp.com/album/most-normal
Glaas
Qualm
Pět členů, pět národností, vlivy jejich předchozích kapel Useless Eaters, Exit Group, The Shocks, Das Das, Laquer, Cage Kicker, ÖPNV, P.U.F.F., Idiota Civilizzato, Life Fucker, Modern Pets a Clock Of Time, střet a zároveň symbióza různých kulturních pohledů generující divný, návykový, rytmický, hlučný a temný synth post punk. Glaas, Berlín, jedna z nejdůležitějších undergroundových kapel roku 2022.
Bandcamp: https://staticshockrecords.bandcamp.com/album/qualm
Bad Breeding
Human Capital
Bad Breeding, anarcho-punks z britského Stevenage, jsou už od vydání svého alba Exiled jednou z nejautentičtějších punkových kapel současnosti. Letošní album Human Capital vyšlo doplněné manifestem, ve kterém jejich dlouholetý spolupracovník Jake Farrell vysvětluje, proč jsme uvězněni na ostrovech posedlosti sebou samými a proč nejrůznější vlivy záměrně zdůrazňují naše rozdíly, rozdělují nás a podněcují nedůvěru a podezřívavost jeden k druhému. Hudební i ideologický ‘true punk ethos‘. Real deal.
Bandcamp: https://badbreeding.bandcamp.com/album/human-capital
Cemento
Weaponry
Ne všechno, co přichází z Kalifornie, musí být nutně zalitý sluncem, bezstarostností a optimismem. Los Angeles, jak ho neznáte, rozpálená betonová džungle, post punk z jeskyně. Po LP Killing Life na Iron Lung Records další bad trip, Hollywood Forever Cemetery six feet under, červi a zatuchlá hlína.
Bandcamp: https://cementola.bandcamp.com/album/weaponry
The Serfs
Primal Matter
Trojice The Serfs pokračuje v undergroundové rodové linii slavnějších předchůdců z Ohia, jako byli Pere Ubu nebo Devo, akorát jejich odkaz posouvá trochu jiným směrem. Primal Matter je hypnotická, minimalistická, up-beatová seance v posmrtné křeči tančících robotů odsouzených k rituálnímu sešrotování. Hraj šipkovanou – Joy Division > A Certain Ratio > Cabaret Voltaire > Soft Cell > The Units > Jesus and Mary Chain > Tubeway Army, > Bauhaus > The Serfs. 1.dubna v Bike Jesus. To není apríl.
Bandcamp: https://theserfsmusic.bandcamp.com/album/primal-matter
Berlin Manson
Život končí keď máš trinásť EP
Nejenom další produkt karanténní nudy. Vedle Fvck Kvlt, Shallov nebo 52 Hertz Whale (ve kterých mimochodem polovina dua Patrik Nagy hraje na kytaru a v jejichž zkušebně EP i vznikalo) patří Berlin Manson k tomu nejdůležitějšímu, co tvoří páteř současného slovenského undergroundu a zároveň slouží jako jeden z pilířů čím dál tím víc znovu provázaného československého undergroundu. Kořeny v punku a post punku, kašlou na mantinely a dělají synth DIY hudbu, která v sobě má humor, nadsázku i hloubku. To kurva není málo.
Bandcamp: https://korobushka.bandcamp.com/album/ivot-kon-ke-m-trin-st
Dead Cross
II
Když před více jak pěti lety vyšla debutová deska téhle zdánlivě nekonzistentní party, její frontman Mike Patton se nechal slyšet, že udělat takovou desku pro něj není statement, kterým by potřeboval nutně světu sdělovat naléhavé pravdy, ale že to je kompletně nové hudební dobrodružství a zábava, která ho nutí se neustále usmívat. Jejich dvojka je sice brutální, tvrdá a upřímná reflexe současného rozloženého světa, ale na rozdíl od jejich prvotiny je mnohovrstevnatá, členitá a místy až překvapivě odbočuje od zavedeného schématu agresivního hardcoru; je plná smutku a zároveň zrcadlí eklektický hudební vkus všech členů Dead Cross.
Bandcamp: https://deadcross.bandcamp.com/album/ii
Straw Man Army
SOS
Newyorské duo Owen Deutsch a Sean Fentrix aka Straw Man Army v loňském roce překvapilo novinkou nazvanou SOS. Zatímco jejich debut Age of Exile obsahovně zkoumal nechtěné dědictví kolonialismu prostřednictvím melodického anarcho-punku, SOS obrací svou pozornost na čím dál chmurnější vyhlídky pro lidskou rasu a planetu Zemi. Jestliže lyrický přístup Straw Man Army zůstává na SOS hutný a provokující k zamyšlení, jejich hudební záběr se chytře a zároveň bez křeče rozšiřuje o temný post punk, psychedelické instrumentální výlety a dokonce i teskný pop v jedné z nejpůsobivějších skladeb alba Beware.
Bandcamp: https://lavidaesunmus.bandcamp.com/album/sos
Generacion Suicida
Regeneracion
Musica del barrio, para el barrio – music from the neighbourhood, for the neighbourhood. Tohle je slogan, který dal motor tvorbě Generacion Suicida. Kdyby byli Blitz z Los Angeles a zpívali španělsky, možná by zněli nějak takhle. Navíc na deathrock odkazující chorusové kytary někde mezi Chameleons a Wippers, trochu Manchesteru cca 1980 a něčeho, čemu se dá možná říkat goth, ale bacha, není v tom žádná romantika, spíš street punk v tom pravém slova smyslu, vztek, násilí, rasismus, zneužívání pravomocí, život hispánského etnika v bílé Americe a tak dál. Tohle jsou Generacion Suicida a jejich původní demo, znovu nahrané a vydané jako regulérní album. Deset songů, dvacet tři minut. Víc nepotřebuješ.
Bandcamp: https://generacionsuicida.bandcamp.com/album/regeneracion
Soul Glo
Diaspora Problems
Soul Glo pracovali na koncepci téhle desky už od roku 2016 a dávali si přitom sakra pozor, aby nebyli limitovaní nějakou hudební kategorií, žánrem nebo očekáváními. Jdou podobnou cestou jako Turnstile na Glow On, jen mnohem více punkově, ve vlastní produkci a bez drahých studií. Podařilo se jim s lehkostí a zároveň brutální urgencí ukočírovat rovnováhu mezi chaotickým hardcorem s mnohdy až překvapivě silnými melodickými momenty a širokou paletou non-hardcore stylů od ska přes afro-latino reaggaeton až po hip hop a trap. S trochou nadsázky by se dalo říct, že Diaspora Problems je stejně svěží, šokující a inovativní, jako kdysi rigidním schématům se vysmívající The Shape of Punk to Come švédských Refused.
Bandcamp: https://soulglophl.bandcamp.com/album/diaspora-problems
Hammered Hulls
Careening
Don’t get me wrong, ano, all star band je kliška klišovitá, ale tohle prostě superkapela je – celoživotní punkáči Alec MacKaye z Untouchables, The Faith, Ignition, The Warmers a ano, mladší brácha Iana z Fugazi, Mary Timony z Helium a Wild Flag, Mark Cisneros z Chain and the Gang, Des Demonas a Chris Wilson. Spirit DC soundu ve svojí krystalické podobě, ale zároveň jde i o to, že Hammered Hulls umí s grácií nabitou zkušenostmi mnohem víc než jen reinventovat formuli, která prostě dobře funguje i v současnosti. Ostnatý drát a paranoia se jakoby sem tam přeruší na intervaly nečekané křehkosti – a naopak. Linie jsou čisté a intenzita nepopiratelná. DC je holt láska navěky.
Bandcamp: https://hammeredhulls.bandcamp.com/album/careening
Civic Center
Settlements
Jestliže předchozí album Civic Center s názvem The Ground Below viselo na postpunkovém skeletu a bylo neustálým hledáním harmonie a disharmonie mezi elektronickými a organickými prvky, jejich epilog Settlements je jako pustá, ponurá modulární krajina, neutěšená, klaustrofobická, mrazivá, monochromatická, ale zároveň něčím vtahující a zvráceně krásná (inspirovaná obrazy Gustave Courbeta a trulli architekturou italského města Alberobello, viz obal). Beam lights into the sky to rival the sun, let your words pour down.
Bandcamp: https://chicagoresearch.bandcamp.com/album/settlements
Meat Wave
Malign Hex
Inspirační linie Drive Like Jehu, Hot Snakes, Polvo, Protomartyr, Jesus Lizard, Rocket From The Crypt a obecně katalogy Touch & Go a Amphetamine Reptile Records je u Meat Wave zjevná. Hodně solidní práce. Kdybys Dave Grohle nebyl trubka, mohli znít popčmoudlí Foo Fighters nějak takhle.
Bandcamp: https://meatwavechicago.bandcamp.com/album/malign-hex
Dukla
Moře vnitrozemí + 3
Tady skvěle fungují slova mého kamaráda Ondřeje (díky, bro), který na svém blogu napsal: „Ono je to krásné dostat ještě těsně před odchodem tohoto podivného i pozoruhodného roku tři nové písně od Dukly, bavit se stránkou hudební i lyrickou, vnímat všechny ty záběry současnosti nebo minulosti a zkoušet si z toho skládat celkový obraz života, ať už toho svého nebo obecného, univerzálního. Mám pocit, že to je jedna z klíčových sil téhle pražské trojky, schopnost psát jaksi dostupné, přitom chytré melodie a plnit je (ne)jednoznačnými texty a situacemi, s nimiž se dokážeme ztotožnit, prožívat je emočně, možná na vlastní kůži.“ O Moři vnitrozemí platí de facto to samé, Dukla navíc patří mezi naše nejvýraznější a nejosobitější kapely současnosti.
https://dukla.bandcamp.com/album/3
Catcher
The Fat of a Broken Heart
Výrazná stopa The Fall v hudbě brooklynských Catcher není jenom díky dikci a výrazu zpěváka Austina Eichlera, který evokuje mladou verzi Marka E. Smithe, byť sám přiznává, že mu jeho Who Makes the Nazis změnilo život. The Fall, ale hodně i The Birthday Party, Sonic Youth nebo současnější Iceage, Protomartyr, Metz, Preoccupations nebo Shame, to všechno jsou komparace, které lze v soundu Catcher dohledat, ale zatímco většina současných kapel si z post punku bere jenom signifikantní klišé a obrušuje mu mnohdy záměrně hrany pro líbivější zvuk, Catcher jdou cestou až skoro traumatizující podstaty. The Fat of a Broken Heart je slibný debut.
Bandcamp: https://catcherband.bandcamp.com/album/the-fat-of-a-broken-heart
Show Me The Body
Trouble The Water
Julian Cashwan Pratt, zpěvák a hráč na banjo, je ideologicky i výrazově něco mezi Johnnym Rottenem a Ianem MacKayem. Druhý původní člen, baskytarista a ‘noise operátor‘ Harlan Steed, je zase primárně zodpovědný za všechny industriální vrstvy, které byly součástí SMTB zvuku od samého začátku, ale až na Trouble The Water dostávají víc prostoru a jsou jako železobetonová konstrukce už tak brutálních skladeb. Punk, hardcore, hip hop, sludge, politická vyhraněnost, nekompromisní koncerty i postoje. Válka je za rohem, je třeba vybrat si stranu barikády. Show Me The Body mají jasno a Trouble The Water je jedna z nejpůsobivějších desek roku 2022 a možná i dekády.
Bandcamp: https://showmethebody.bandcamp.com/album/trouble-the-water
Soft Kill
Canary Yellow
Transformace dokončena. Kdysi temná kapela, produkující soundtrack k bolesti duše, tiše a sebevědomě přešla ze stínu na světlo. Canary Yellow je rituál prosluněného nedělního rána, víc melancholický dream pop než post punk, i když hint niterných traumat je vlastně stejně pořád v každé druhé notě a smithovsky zlomeném hlase Tobiase Sinclaira. Simply beautiful.
Bandcamp: https://anopendoor.bandcamp.com/album/canary-yellow
Special Interest
Endure
V průběhu let a různých vln se kdekdo pokoušel křížit punk rock s taneční hudbou, takže to je trochu omšelé téma, jenže v případě Special Interest to stejně znovu působní jako vzrušující revoluce. Možné paralely s Algiers, Gossip, Le Tigre, TV on the Radio, ranými Liars nebo dokonce s The B-52’s a hiphopovými revolucionáři Public Enemy se nabízejí, přesto jsou Special Interest a jejich třetí deska Endure vyvážený crossfade urgentního sociálně politického poselství a danceflooru. Ambiciózně a přesto upřímně se jim daří mít pod kontrolou celou škálu hudebního výraziva, které chytře slouží jako developer jejich politických i osobních proklamací, jsou v neustálém dialogu se sebou samými, revidují a polemizují, se snahou dosáhnout vnitřní dokonalosti a vyrovnanosti. Výsledkem téhle pulzující konfrontace je jejich zatím nejlepší album.
Bandcamp: https://specialinterestno.bandcamp.com/album/endure
The Big Pink
The Love That’s Ours
Robbie Furze (a jeho dívčí gang) je po deseti letech zpět a namísto fňukání servíruje plnotučné poprockové album plné přiznaných odboček k Marvinu Gayovi, Otisu Reddingovi, Shakespearovi, skotskému folku a jiným introspektivním bolestem i radostem. Je to super, jak jinak, kdo prolomí kód, bude spokojený, kdo ne, bude remcat něco o dalším zbytečném návratu. Je mi to fuk, za mě tisíc bodů pro tu sílu vrátit se do nejisté doby popových prefabrikátů.
Spotify: https://open.spotify.com/album/1Npaa5w16w5LetiFIpmKiU
Cold Gawd
God Get Me the Fuck Out of Here
Tenhle příběh je dost iracionální sám o sobě, o to víc je skvělé jeho vyústění. Celé album God Get Me the Fuck Out of Here napsal sám multiinstrumentalista Matt Wainwright, když pracoval dlouhé noční směny v chicagském coffee shopu. Snil o návratu do svého rodného města Rancho Cucamonga v jižní Kalifornii a nahrávání se svými letitými kámoši z hardcore kapel, se kterými sám začínal. Sny (a sliby, samozřejmě) se mají plnit nejen o Vánocích a tak vzniklo album God Get Me the Fuck Out of Here, introspektivní melancholický shoegaze opus o úniku a změně a zároveň jedno z největších hudebních překvapení právě uplynulého roku.
Bandcamp: https://coldgawd.bandcamp.com/album/god-get-me-the-fuck-out-of-here
Yeah Yeah Yeahs
Cool It Down
Comebackové desky jsou vždycky trochu risk a vyvolávají celou řadu otázek, které můžou přehlušit i hudbu samotnou. Karen O, Nick Zinner a Brian Chase se vrátili nejprve v rámci vinylového vydání jejich debutu k desetiletému výročí Fever to Tell a letos s novým albem.
Jaké je? Celkem osm něžných, melancholických songů, jejichž kouzlo není dopované očekáváním, ale přirozeností a lehkostí tvorby z čiré inspirace, je důkazem toho, jak osvěžující může být pro kapely dívat se dopředu místo zpět, a jak řekla samotná Karen O, když popisovala úvodní skladbu alba: „Je to galvanizující a je v tom naděje“. I když to zní vlastně trochu jako smířený epický soundtrack k neodvratně se blížící apokalypse. Tak proč si to ještě trochu neužít.
Bandcamp: https://yeahyeahyeahs.bandcamp.com/album/cool-it-down
Lazer Viking
Tunnel Vision
Miluju slogany jako „Lazer Viking se dal na elektroniku“ nebo „Lazer Viking podlehl kouzlu synťáků”. Kuba Kaifosz je pro mě jedním z nejlepších kytaristů v tomhle městě a spolehlivě nejosobitější songwriter a performer co široko daleko znám. Period.
Bandcamp: https://lazerviking.bandcamp.com/album/tunnel-vision-2
Locust Revival
Your Delusions Are Not Mine EP
Svatá trojice – post punk, goth a darkwave. Když trefíš poměr, nedá se nic moc zkazit, na druhou stranu se můžou dít věci. Tady se sice nic extra neděje, přesto je to to lepší, co exhumuje rané Joy Division a The Cure. Což navzdory funerální terminologii může znít i celkem čerstvě a svěže.
Bandcamp: https://locustrevivalmademesad.bandcamp.com/album/your-delusions-are-not-mine-ep
Tokyo Drift
Scorpio Season
Pavla Bastlová vydala jako Tokyo Drift skoro na samý závěr roku album Scorpio Season. Exponovaná je už poměrně dlouho, přesto je dobré nahlížet na její aktuální hudební výpověď jako na osobní milník (viz průvodní text na Bandcampu) a v kontextu s mladou současnou tvorbou na dost zásadní počin, protože je na rozdíl od jejích předchozích věcí mnohem silnější, kompaktnější a usazená v celkem jasné expresivní poloze, rozkročené mezi (ne)klasickým městským písničkářstvím, subtilní elektronikou a experimentálním hip hopem. Jako kdysi Metastavy, i tady se mapuje spíš melancholicky abstraktní než popisný průlet noční Prahou i niterná pitva, fragmenty jsou nejednoznačné a hypnoticky vystupují z laserové mlhy. Spojení s Dominikem Gajarským aka Slowmotiondancerem (mix a mastering) dodalo Scorpio Season další zajímavý odstín.
Bandcamp: https://tokyodrift.bandcamp.com/album/scorpio-season
Balcanes
Gloria Eterna
Záliba v raných Swans a Scratch Acid je u španělských Balcanes víc než zjevná. Opulentní drásavá basová repetice, kytarové smyčky a pod tím neprostupný tmel ambientního hluku, to je ukázkový materiál klasického noise rocku, který je poslepovaný z postpunkových a industriálních odkazů tady a támhle, neustále nepříjemně pulzující elektroniky a střepů rozbitých zrcadel a polámaných odkazů legend jako Flipper, Brainbombs, Zeni Geva, Ramleh, Tuxedomoon a dalších. Tohle je hodně dobrá deska!
Bandcamp: https://balcanes.bandcamp.com/album/gloria-eterna
Salto With Love
Love me in Volvo
Na počátku všeho byla skvělá černá elektrická kytara s drakama za milión. Milión rupií, což je v přepočtu o něco míň než dva tisíce korun. Všechno kolem alba Love me in Volvo je lehce absurdní, podmanivě lo-fi a naivní nebo rafinované, možná oboje zároveň, nevím. Za bezpečně nejlepším názvem za hodně dlouhou dobu se skrývá tanečnice a herečka Anežka Kalivodová a osm cinematických skladeb (nejenom) o kávě z benzinových pump a kovbojích, protkaných svérázným humorem, je možná to nejlepší, co jsem u nás v roce 2022 objevil. A video k vánočnímu songu Christmas tree (https://www.youtube.com/watch?v=R-gDZ9Bafis) je absolutní strop. Marry me or merry Christmas.
Bandcamp: https://saltowithlove.bandcamp.com/album/love-me-in-volvo
Dmitrievna
Parazit
Dmitrievna je v tomhle městě spolehlivě jednou z nejosobitějších současných elektronických umělkyň, zároveň eklektická songwriterka a výborná performerka. Parazit je skvělé album s kořeny v technu i popu a naživo má takovou urgenci umocněnou tancem a pohybem, až z toho příjemně mrazí.
Bandcamp: https://dmitrievna.bandcamp.com/album/parazit
Spew
Hate Dealer + Spew
DIY hardcore punk z Birminghamu. Hardcore punk do červenejch. Raw, loud and angry. V žíle 80s japonský hardcore à la Gauze stejně, jako odkazy na americkou hardcore klasiku Reagan Youth nebo Crucifix. Written, performed, mixed & mastered by Tony Bontana. Tenhle chlápek je mimochodem hudební prodigy – kromě toho, že sám dělá bordel jako Spew navíc pravidelně chrlí vlastní nebo kolaborační experimentální hip hop mixtapes a alba a všemožné lo-fi záležitosti, které stojí za průzkum.
Bandcamp: https://spew0121.bandcamp.com
Ruth Radelet
The Other Side
Moje nekonečná a dost možná i nesoudná láska k Chromatics byla vždycky spravedlivě porcovaná mezi Johnnyho Jewela, už od dob Glass Candy a Italians Do It Better, labelu, který založil společně s Mikem Simonettim, a samozřejmě hlas a tvář Chromatics Ruth Radelet. Její krátké sólo EP je první ucelenější obraz toho, jakým směrem se bude po rozpadu Chromatics ubírat. Not bad. Viva endless nostalgia.
Bandcamp: https://ruthradelet.bandcamp.com/album/the-other-side-ep
Petrol Girls
Baby
Divoké, soustředěné a zábavné album Baby je jen dalším důkazem toho, že Petrol Girls jsou jednou z nejlepších současných punkových kapel, produkující politickou hudbu pro každého, kdo prahne po hlasitém protijedu na sociální nerovnosti.
Bandcamp: https://petrolgirls.bandcamp.com/album/baby
The Soft Moon
Exister
Vytříbený songwriting, lepší vokály a přísnější industriální textury dodávají pátému albu Luise Vasqueze nový rozměr uvěřitelnosti.
Bandcamp: https://thesoftmoon.bandcamp.com/album/exister
High Vis
Blending
Blending je liverpoolský slang pro to vypadat ostře. Jestliže Londýňani High Vis na svém debutu No Sense No Feeling z roku 2019 otevřeně zpívali o nihilismu, který prostupuje životy dělnické třídy v Británii, jejich druhé album Blending zkoumá témata třídního boje a antikapitalismu z ještě emotivnější perspektivy. Podobně jako funkem infikovaní Turnstile, i postpunkoví High Vis zůstávají tematicky ostří a nesmiřitelní, ale čím dál tím víc nechávají svůj sound kultivovat masově přijatelnějším britpopem (Ride, Oasis), byť stále platí punkové, postpunkové a new wave reference (Joy Division, Bauhaus, Fugazi, Crisis, The Cure, Gang Of Four, Echo and the Bunnymen nebo dokonce Flock Of Seagulls). I přes místy zdánlivě bezstarostný a optimistický hudební kontext zůstává Blending v zásadě neveselou deskou.
Bandcamp: https://highvis.bandcamp.com/album/blending
Backxwash
His Happiness Shall Come First Even Though We Are Suffering
Nenechte se ošálit, i když to vypadá, že největší globální pandemický strašák moderního věku skončil, svět kolem vesele hnije dál. Backxwash je tu proto, aby nás zas a znovu vytrhávala z letargie a pocitu zdánlivého klidu a připomínala nám s drtivou urgentností, že není důvod k optimismu nebo dokonce veselí. Ať už tomu budeme říkat horrorcore nebo industriální rap, podstata je vždy stejná – vulkanické erupce směsi vzteku, frustrace, bolesti, strachu i lásky a rytmické kakofonie o takové intenzitě, že způsobují konstantní mrazení v zátylku a husí kůži. His Happiness Shall Come First Even Though We Are Suffering je toho víc než skvělým příkladem.
Bandcamp: https://backxwash.bandcamp.com/album/his-happiness-shall-come-first-even-though-we-are-suffering
Santigold
Spirituals
Vezměte to nejlepší z tvorby Siouxsie and the Banshees, prožeňte to filtrem osmdesátkového popu, přidejte silnou inspiraci Arethou Franklin a Jamesem Brownem a když přihlédnete k faktu, že nejoblíbenější kapelou Santigold jsou Devo, máte recept na výživné hudební smoothie, které navíc sem tam dochutí nigerijská hudba, jazz nebo reggae.
I na Spirituals se žongluje s popem a karibskými rytmy, ale už ne tolik, co zůstalo, jsou nekonečné vrstvy perkusí a zmutovaných vokálů. Podle samotné Santi je třeba její aktuální album chápat hlavně jako pandemický artefakt, reakci na specifickou dobu, kdy všemu vládl strach, a zároveň jako výsledek znovuobjevení sebe sama a především bezbřehé síly hudby. Budeme zase tančit? Tak jo.
Spotify: https://open.spotify.com/album/2AMcE13TUlCDdXVBlR0sdo
Harsh Symmetry
Display Model
Multiinstrumentalista Julian Sharwarko vyrůstal obklopený hudbou jeho rodičů – Siouxsie and The Banshees, The Birthday Party, Iggyho Popa, Depeche Mode, Bauhaus, This Mortal Coil, Echo & The Bunnymen, The Cure, oldschool post punkem, novoromatikou, gotikou i filmy Davida Lynche. A přesně tak zní i jeho album Display Model bez toho, aby působilo jako otravný derivát. Darkwave s popovou sensibilitou pro fans všeho výše zmíněného či současnějších kapel, jako jsou třeba Lebanon Hanover, She Past Away nebo Boy Harsher.
Bandcamp: https://harshsymmetry.bandcamp.com/album/display-model
Girls In Synthesis
The Rest Is Distraction
This isn’t rock’n’roll, it’s a matter of life and death. This isn’t entertainment, it’s exorcism (Ged Babey v recenzi na první GIS album z roku 2019). Aggressive isn’t the word. It’s easy to be aggressive. It takes more than that to be all this. This is extreme. The Rest Is Distraction (z recenze Ryana Walkera na poslední GIS album v roce 2022). Je potřeba vědět víc?! Ne, pusťte si to!
Bandcamp: https://girlsinsynthesis.bandcamp.com/album/the-rest-is-distraction
Chat Pile
God’s Country
Chat Pile existují relativně krátce, jen od roku 2019, ale jejich hudební kořeny bez maskování vedou k pionýrům sludge, jako byli Karp nebo Eyehategod, metalické brutalitě Big Black, Helmet a Godflesh, avantgardnímu hejskovství The Jesus Lizard se snítkou art dekadence à la Unwound a drop-tuned nu-metalu střelců Korn navrch. Že to zní absolutně nesourodě? Možná jo, ale tohle všechno vře uvnitř God’s Country. Chat Pile navíc nejsou moc politická kapela, ale spíš něco jako dystopičtí impresionisté, snažící se zachytit úzkost a strach rozpadající se společnosti. Na God’s Country tuhle svojí vizi rozkladu znásobili a umocnili, takže je masivnější, hnusnější a zlověstnější než kdykoliv předtím.
Bandcamp: https://chatpile.bandcamp.com/album/gods-country
Girlfriends and Boyfriends
Fallacy of Fairness
Fun & sappy record.
Bandcamp: https://oraculorecords.bandcamp.com/album/fallacy-of-fairness
Death Bells
Between Here And Everywhere
Epický minimalismus ve službách post punku. Fragmenty INXS, U2 a The Cure bez ambice skórovat jako The Killers se svým debutem. Je to špatně nebo dobře? Kdo ví. Klokani relokovaní v slunné Kalifornii a jejich album plné (ne)hitů rozhodně do mého best of 22 patří.
Bandcamp: https://deathbellsband.bandcamp.com/album/between-here-everywhere
Haunted Horses
The Worst Has Finally Happened
Od Dead Meat duo rozrostlé na trio (baskytarista Brian McClelland hrál předtím v Filth is Eternal a He Whose Ox is Gored) završilo svůj sonický mayhem přestupem k labelu Three One G a album The Worst Has Finally Happened je další level jejich mise terorizovat okolní svět přísnou architekturou bolestivého hluku. Pokračují přesně tam, kde si podávají pomyslné ruce pionýři noise rocku, post punku, industrialu a EBM – Death Grips, Meat Wave a Bambara plus Bauhaus, Swans, Einstürzende Neubauten, Killing Joke, The Soft Moon, Uniform a Gilla Band, Big Black, This Heat a Throbbing Gristle. Amalgám zvracené dokonalosti.
Bandcamp: https://hauntedhorses.bandcamp.com/album/the-worst-has-finally-happened-2
Spice
Viv
Ve srovnání s Ceremony, ze kterých oba zakládající členové, tedy zpěvák Ross Farrar a bubeník Jake Caserotti, jsou, je hudba SPICE mnohem melodičtější a čerpá hlavně z indie a emo-rocku devadesátých let. Deset songů jejich letošní, v pořadí druhé desky Viv je jako retro katalog toho nejlepšího, co nám éra vrcholu emo rocku a grunge přinesla, do současnosti transponované, s punkovou drzostí naservírované, šťavnaté, melodické skladby, navíc ozvláštněné subtilními, ale důležitými vpády houslí Victorie Skudlarek. Jednoznačně jedno z nejlepších alb tohoto roku pro každého, kdo si neláme hlavu s žánrovým fašismem.
Bandcamp: https://spiceispain.bandcamp.com/album/viv
Deaf Club
Productive Disruption
Ctím pravidlo, že v každém ročním přehledu a každém dílu rádiového Buzzu musí být něco o Justinovi Pearsonovi nebo alespoň o jeho labelu Three One G. Ani tentokrát neudělám výjimku. Debutové album Productive Disruption jeho poslední kapely Deaf Club je kombinací sci-fi excentričnosti The Locust a zlámaného spastického art hardcoreu Retox, přičemž zní jako dvaadvacetiminutový sardonický vtip, typický výsměch nikdy nechápajícímu okolnímu světu a sobě zároveň. To vše na pozadí nepřekvapivě ‘tight‘ kapely poskládané z členů ACxDC, Run with the Hunted, Weak Flesh a The Manx. Výsledek je zábavný tím nejzvrácenějším způsobem. A to chceš.
Bandcamp: https://deafclub31g.bandcamp.com/album/productive-disruption
Kollaps
Until The Day I Die
Until The Day I Die, třetí album australských Kollaps, ve srovnání se svými předchůdci vykazuje jasný tektonický posun v produkčních metodách. Album bylo celé napsáno, nahráno a smícháno ve vlastním studiu ILoveHeroin, vybudovaném nad muzeem soch ve švýcarském Luganu. Veškerou instrumentaci obstaral Wade Black s výjimkou pár basových sessions, které Andrea Collaro nahrál v Itálii, sound design a rytmika vznikala v režii koncertního člena Kollaps Giorgia Salmoiraghiho. Podobné desky v sobě neskrývají zase tak moc tajemství. Schémata a postupy jsou víceméně stejné, jen cest, jak se k nim dopracovat, je celá škála. Album Until The Day I Die celkem trefně popisuje web Cvlt Nation jako ozvěny dystopické budoucnosti. Pokud nutně potřebujete hudební příměr, bude fungovat cokoliv mezi brutalitou Godflesh a lyričtější tváří Michaela Giry ze Swans.
Bandcamp: https://coldspring.bandcamp.com/album/until-the-day-i-die-csr309cd-lp
Supercrush
Melody Maker
Konec dobrý, všechno dobré, tři medvídci ze Seattlu na konec. Podobně jako třeba Angel Du$t i členové Supercrush hrají v punkových a hardcoreových kapelách Black Breath, Shook Ones nebo Big Bite, ale dohromady je spojuje 90s power-pop a bubblegrunge. Takže pět songů posledního vydaného EP Melody Maker je jako roztomilá pocta Teenage Fanclub, prvním albům Weezer a samozřejmě Lemonheads, což stejně nějak víc či míň skrytě máme rádi skoro všichni.
Bandcamp: https://supercrush.bandcamp.com/album/melody-maker-2
Comments
