Ceny Trilobit předány

Novoměstská radnice, Praha: AUDIOVIZUÁLNÍ CENY TRILOBIT udělené Českým filmovým a televiznímsvazem FITES za mimořádná audiovizuální díla bylyvyhlášeny 28. ledna 2026 na slavnostnímceremoniálu, který se uskutečnil

v Novoměstské radnici v Praze. Jedny z nejstarších filmových cen již po devětatřicátíé poukázaly na díla s výraznou uměleckou kvalitou a s hodnotovým a společenským přesahem.

Ceny TRILOBIT 2025 se uskutečnily pod záštitou ministra kultury České republiky a primátora hlavního města Prahy.

Audiovizuální ceny TRILOBIT uděluje a vyhlašuje Český filmový a televizní svaz FITES za přispění subjektů podporujících audiovizuální tvorbu. O udělení cen rozhoduje porota, kterou jmenuje Výkonný výbor FITES.

Porota AUDIOVIZUÁLNÍCH CEN TRILOBIT 2026 zhlédla celkem 123 titulů, což představovalo 8080 minut (134 hodin 40 minut). Z toho bylo 64 dokumentů, 44 hraných audiovizuálních děl, 8 animovaných filmů, 3 kombinovaná, 2 publicistická a 2 „ostatní“ díla.

Český filmový a televizní svaz FITES na základě spolupráce s partnery rozhodl, že v rámci udílení AUDIOVIZUÁLNÍCH CEN TRILOBIT 2026 budou uděleny i čtyři nové ceny:

CENA ADAMA ČERNÉHO 2026 za mimořádný novinářský audiovizuální počin v oboru zpravodajství nebo publicistiky, ve spolupráci se Syndikátem novinářů České republiky (SNČR).

CENA JOSEFA ŠLECHTY 2026 za vynikající kameramanské dílo jinde neoceněného filmu, ve spolupráci s Ochrannou organizací autorskou – sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl (OOA-S) a s Klubem Českých Kino Fotografů (KČKF) při Pražské vědeckotechnické společnosti (PVTS).

CENA BOHUMÍRA BRUNCLÍKA 2026 za nejlepší zvukové ztvárnění filmu, ve spolupráci s Ochrannou asociací zvukařů-autorů (OAZA).

CENA DIALOG PAMĚTI 2026 oceňuje filmové dílo, jež zdůrazňuje místo autentické paměti ve společenském diskursu o událostech 20. či 21. století, ve spolupráci s Památníkem ticha, o.p.s.

AUDIOVIZUÁLNÍ CENY TRILOBIT 2026 byly uděleny následovně

Český filmový a televizní svaz FITES

uděluje

CENU MOC BEZMOCNÝCH 2026

Pavlu Talankinovi

za režii

Davidu Borenštejnovi

za scénář a režii

dokumentárního filmu

PAN NIKDO PROTI PUTINOVI

Je pohodlné sledovat, třeba z gauče, neohrožené filmové hrdiny bojující „s nasazením života“ proti přesile. Horší je být opravdovým hrdinou v opravdovém životě.

Film Pan Nikdo proti Putinovi takový příklad zaznamenává. Nenápadným hrdinou je „továryšč“ učitel a zároveň školní kameraman–kronikář, žijící svůj všední život v hloubi ruského světa. A ten svět kolem něj se mění.

Co do února 2022 mohlo působit nevinně, stává se nástrojem stále víc pokřivené, lživé propagandy. A tomu učitel–kameraman sloužit nechce. Zachycuje dění kolem sebe se záměrem natočené zpracovat jinde, ve svobodném světě.

Výsledný dokument nabízí hluboce přesvědčivý, mrazivý obraz ruské reality.

Snad se jednou ze svého gauče bude moci nad tímto filmem zamyslet i ruský divák.

Český filmový a televizní svaz FITES

uděluje

CENU JOSEFA ŠKVORECKÉHO 2026

Asociaci pro filmovou a audiovizuální výchovu, reprezentovanou předsedkyní Zuzanou Havelkovou,
za web filmvychova.cz/asfav,
s přihlédnutím ke knižní publikaci Filmouka

Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu vyvíjí činnost od roku 2017 a se zřetelem k prohlubující se kulturní, umělecké i technologické audiovizuální gramotnosti usiluje o její rozšíření a stabilizaci i v rámci základního školního vzdělávání. Nejde přitom jen o získávání potřebných kompetencí, znalostí a tvořivosti ve vlastním oboru, nýbrž i o jeho přesah do dalších oblastí kulturního a společenského života, tak jak to odpovídá doslova audiovizuální revoluci posledních desetiletí.

Josef Škvorecký, po kterém je cena nazvána, v roce 1998 napsal: „Mně velmi drahé umění filmu je prostě velmi drahé.“ Činnost Asociace pro filmovou a literární výchovu dokládá, jak razantně se od té doby obor změnil – nejen na straně tvorby, ale i u diváků.

Český filmový a televizní svaz FITES

ve spolupráci se Syndikátem novinářůČeské republiky

uděluje

CENU ADAMA ČERNÉHO 2026

režisérce Lee Surovcové

za vytrvalou a dlouhodobě kvalitní novinářskou práci
především s tématy ze sociální oblasti

Porota oceňuje práci Ley Surovcové hlavně proto, že se systematicky věnuje složitým domácím tématům, která jsou dlouhodobě problematická a masová média se jim příliš často nevěnují. Autorka má odvahu odkrývat témata, jež nejsou na vrcholu popularity a přispívá tak značnou měrou k otevírání společenské diskuze k závažným problémům a jevům stojícím mimo mainstreem.

Jako příklady uveďme dokumenty o unikátním divadelním projektu pracujícím s lidmi s Downovým syndromem, o práci s vězni či o domácím násilí. Ze všech titulů této autorky porotci vyzdvihli především dokument Dětská paliativní péče. V únoru roku 2025 ho uvedla v premiéře Česká televize. Autorka tam ukazuje bez přikrášlení pozadí života rodin s vážně nemocnými dětmi, kterým má tato péče pomoci nejen důstojně dožít, ale i přes své vážné onemocnění prožít život – jak je to jen možné – kvalitně. Jak říkají tvůrci snímku, dokument není o umírání, divákovi odhaluje pozadí tématu, o kterém se veřejně nehovořilo. Ukazuje rozdíly mezi paliativní péčí o dospělé a děti. Vysvětluje nejasnosti a vyvrací mýty, ale hlavně pomáhá rozšiřovat debatu k jednotné koncepci dětské paliativní péče, která je důležitá pro tisíce vážně nemocných dětí a jejich rodiny.

Lea Surovcová se věnuje sociálním tématům v novinářské práci už dvacet let a společně se svými spolupracovníky dokazuje, jak důležité je umět se empaticky naladit, zachytit každé slovo či emoci lidí, s nimiž natáčí a jejichž příběhy publiku předkládá. Umí správně dávkovat momenty racionality i emocionality a jak sama přiznává, nad osudy lidí, o kterých natáčí, taky hodně přemýšlí.

Český filmový a televizní svaz FITES

ve spolupráci s Ochrannou organizací autorskou – sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl (OOA-S)
a Klubem Českých Kino Fotografů (K.Č.K.F.) při Pražské vědeckotechnické společnosti (PVTS)
uděluje

CENU JOSEFA ŠLECHTY 2026

kameramanovi Ferdinandu Mazurkovi

za kameru hraného filmu

ZAHRADNÍKŮV ROK

Porota oceňuje vynikající kameramanské dílo Ferdinanda Mazurka pro film Zahradníkův rok režiséra Jiřího Havelky, publikovaného v roce 2024.

Jde o ocenění výjimečné kameramanské práce, která unikla jak hlasovacímu systému Českého lva, tak ocenění Asociace českých kameramanů, a rovněž Cenám české filmové kritiky udělovaným v roce 2025.

Práce Ferdinanda Mazurka je hodna připomenutí pro své vysoké fotografické kvality, srovnatelné s tradičními parametry České kameramanské školy. Patří mezi ně výrazná vizuální hodnota sdělení, citlivost ke snímání detailů hereckých tváří, koncepční práce s vizuálními atmosférami snímaných lokací a celková „česká“ poetika filmového obrazu. Kamera Ferdinanda Mazurka přitom bezvýhradně slouží tématu filmu i celému scenáristicko-režijnímu pojetí dramatického díla.

CENA JOSEFA ŠLECHTY 2026 je prestižním uznáním znovuobnoveného kameramanského klubu složeného z nejlepších českých kameramanů a připomínkou jak osobnosti Josefa Šlechty, tak i filmového umění Ferdinanda Mazurka, které je tohoto srovnání plně hodno.

Český filmový a televizní svaz FITES
ve spolupráci s Ochrannou asociací zvukařů-autorů (OAZA)
uděluje

CENU BOHUMÍRA BRUNCLÍKA 2026

za nejlepší zvukové ztvárnění filmu

DUCHOŇ

mistru zvuku Juraji Balážovi

Martinu Jílkovi za supervizi a mix zvuku

Peterovi Hilčanskému

za zvukový design a dodatečné úpravy dialogů a zpěvu

Porota oceňuje dramaturgicky a technicky precizní ztvárnění zvukové stopy celovečerního hraného filmu Duchoň. Zvláštní uznání si zaslouží inovativní, a přitom mimořádně odpovědný způsob práce s nástroji umělé inteligence. Tvůrci je využili jako asistivní technologii v přesně vymezeném rozsahu, při respektování dosud nepsaných etických zásad, které dnes považujeme za základ profesní integrity – zejména úctu k osobnostním právům a uměleckému výkonu Karola Duchoně, o jehož životě film pojednává. Porota vyzdvihuje důslednou práci na připodobnění hlasu hlavního protagonisty Vladislava Plevčíka k hlasu Karola Duchoně.

Navzdory použití umělé inteligence nešlo o automatickou „zkratku“: každá úprava vyžadovala vznik několika variant, náročný lidský dohled a pečlivý finální výběr. Výsledkem je zdařilá symbióza řemesla a technologie. Jinými slovy: AI zde není „trikem“ ani náhražkou, ale nástrojem použitým s rozvahou – tak, aby kvalitu díla posílil, nikoli obcházel.

Film Duchoň nastavuje laťku nejen v oblasti zvukového řemesla, ale i v kultuře práce s novými technologiemi: ukazuje, že etické standardy lze naplňovat i dříve, než jsou formálně sepsány – a že právě to je definice profesionality.

Český filmový a televizní svaz FITES
ve spolupráci s Památníkem ticha

uděluje

CENU DIALOG PAMĚTI 2026

FILMU POPEL

za objevnost dokumentárního pátrání a dramaturgii kultivovaného vyprávění s funkčním využitím výtvarných postupů

režie Oier Plaza, scénář Garazi Velasco, animace Kote Camacho

producenti: FMK FILMAK / Eider Plaza, CINEPOINT / Alice Zárubová Tabery, BABEL DOC / Stéphanie Lebrun, Stanislas Gazelle, Česká televize, i/o post

Porota CENY DIALOG PAMĚTI 2026 ocenila dokumentární film Popel. Snímek přibližuje dramatické pátrání po několika příbězích, které nevyhnutelnost událostí dvacátého století zatáhne do svých sítí již v době španělské občanské války. Dokumentární odkrývání příběhu putuje od města Guernicapřes Francii, Německo a válčící střední Evropu až do Prahy. Zde jsou dohledány ostatky poslední z putujících obětí válečného běsu čtyřicátých let. Zde se také v závěru filmu potkají potomci zmizelých, kteří se nenarodili k tomu, aby žili život hrdinů, ani proto, aby jako hrdinové padli. Přesto se tak stalo a jen díky houževnatému bádání jednoho učitele a tvůrců filmu se mohli děti a vnuci pochovaných dozvědět, komu se mohou poklonit.

Snímek velmi dobře zpracoval epochální osudy kultivovanou kombinací dokumentárního snímání pátrání a výtvarných animovaných obrazů. Kreativně pracuje s archivními materiály. V mezinárodní koprodukci se na jeho realizaci podíleli tvůrci několika zemí. Jejich historické paralely se prolínají v dramatice válečné, ale i následné. Dokumentární snímek tak odhaluje příběhy, které poválečné totality ukryly pod roušku neviditelnosti. Jen série náhod a úsilí tvůrců filmu Popel jim dala šanci k probuzení.

Český filmový a televizní svaz FITES

uděluje

CENU VLADISLAVA VANČURY 2026

scenáristovi a režisérovi

Hynku Bočanovi

za rozsáhlou filmovou a televizní tvorbu, sahající od konce
50. let minulého století až do druhého desetiletí století našeho

Český filmový a televizní svaz FITES

uděluje

CENU VLADISLAVA VANČURY 2026

scenáristovi, režisérovi,
fotografovi a básníkovi

Dušanu Hanákovi

za citlivou celoživotní rekognoskaci našich individuálních
a společenských traumat, lidských vzestupů i pádů, dnů zádumčivosti i radosti

LAUDATIO na Dušana Hanáka a Hynka Bočana

Kinematografii bylo v roce 2025 sto třicet let, té české jen o tři roky méně. 0d vzniku společného státu se vyvíjela v oboustranně přínosné vzájemnosti s kinematografií slovenskou, takže o jejím vrcholném období v 60. letech se právem začalo hovořit jako o československém filmovém zázraku. Dnes srovnávání s touto epizodou může leckomu připadat jako zbytečný balvan na bedrech nových filmařských generací, faktem ale zůstane, že společensky, produkčně i ryze umělecky může mít sotva kdy reprízu.

Porotě TRILOBITA je proto ctí, že může Cenou Vladislava Vančury 2026 za celoživotní dílo ocenit hned dva protagonisty zmíněné éry, kteří významně přispěli ke kultivovanosti a mezinárodnímu věhlasu tehdejší domácí tvorby a jejichž díla tvoří dodnes součást tezauru naší kinematografie.

A protože hosté mají přednost, i když tenhle pořad patří stejně Slovákům jako Čechům, vyvolávám jménem nejdříve scenáristu, režiséra, fotografa a básníka Dušana Hanáka. Cenu mu porota uděluje za citlivou celoživotní rekognoskaci našich individuálních a společenských traumat, lidských vzestupů i pádů, dnů zádumčivosti i radosti. Uděluje ji tvůrci Obrazů starého světa, jak zní název jeho celovečerního dokumentu, či Růžových snů, jeho hraného filmu, zrozeného uprostřed nerůžové normalizační reality. Hledání štěstí a smyslu lidského bytí se stalo Hanákovým trvalým uměleckým údělem, za které si vysloužil obvinění z existencialismu a řadu ústrků, včetně letitých postihů jeho filmů. Navzdory tomu si kontinuitu své tvorby dokázal uhájit, neboť, jak napsal v jedné své básni: „Nevidím vás / očami / ale srdcom“. Poezie a fotografie se totiž staly dalšími médii jeho uměleckého názoru.

A nyní vyvolávám jménem scenáristu a režiséra Hynka Bočana. Jednotícím prvkem jeho rozsáhlé filmové a televizní tvorby je permanentní zájem o projevy české povahy, započatý už dramatem Nikdo se nebude smát a končící třeba čtyřmi řadami seriálu Zdivočelá země. Bočanova tvorba se vyznačuje řemeslnou precizností, nezvyklou žánrovou rozmanitostí i schopností využít co nejširších možností všech profesí zúčastněných na vzniku díla, herecké zejména. Nevyhnuly se mu politické restrikce za normalizace, cenzurní zákazy ani vynucované látky, přesto si zachoval kritický odstup a jeho dílo je dnes výmluvným uměleckým svědectvím i o nás samých.

Porota má za to, že její verdikt není jen významným individuálním oceněním profesním a etickým, ale že představuje také důrazný apel na péči o přirozené česko-slovenské kulturní a občanské vztahy.

text: PhDr. Jan Lukeš

Český filmový a televizní svaz FITES

uděluje

ZCELA ZVLÁŠTNÍ CENU – CITRÓN 2026

Haně Lipovské, Romanu Bradáčovi, Vladimíru Karmazínovi, Jaroslavu Maxmiliánovi Kašparů, Jiřímu Kratochvílovi, Pavlu Kysilkovi, Pavlu Matochovi, Jiřímu Šlégrovi,
Danielu Váňovi, Lubomíru Veselému

za odvolání dozorčí komise Radou České televize dne 11. listopadu 2020 a nepřihlášení se ke škodě, kterou České televizi svým nezákonným jednáním způsobili

Porota AUDIOVIZUÁLNÍCH CEN TRILOBIT 2026 se rozhodla ocenit deset jmenovaných členů Rady České televize, kteří v roce 2020
na návrh Hany Lipovské hlasovali pro odvolání dozorčí komise České televize.

Podle pravomocného rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. října 2022 jednali nezákonně a jejich usnesení bylo zrušeno. Členům odvolané dozorčí komise proto náležela finanční kompenzace ve výši čtyř milionů korun. Tu uhradila Česká televize, tedy my, plátci televizního poplatku. Vzniklou škodu se bývalý generální ředitel rozhodl vymáhat od všech nezákonně jednajících členů Rady ČT. Vzápětí byl odvolán.

Současné vedení České televize se rozhodlo úhradu po vinících nežádat.

Mozaika protahovaných peripetií volby, odvolávání a volby nového ředitele, provázená nevábným odérem zákulisních slibů, neprůhledných dohod a pak dalších slibů, je kompletní. V detektivkách se jí říká logický řetězec nepřímých důkazů. Včetně faktu, že pánové Veselý, Šlégr a Matocha působí v Radě ČT dodnes. Jen místo vítězství spravedlnosti se platící veřejnosti servíruje zpráva, která poškozuje dobré jméno poskytovatele veřejné služby. Té služby, jejíž věrohodnost budeme brzo potřebovat daleko víc, než jsme si kdy dokázali představit.

Český filmový a televizní svaz FITES

uděluje

CENU TRILOBIT 2026

Martinu Trabalíkovi

za scénář a režii filmu

CO S PÉŤOU?

Snadno a bez větších závazků se hlásíme k humanismu, tedy k obecně proklamovanému postoji, že člověk je vznešený a jedinečný tvor. A pak jsme vystaveni setkání s bytostí, která je nemohoucí, neschopná samostatné existence, zasažená do hloubky duševní i fyzické. Jako je to v případě těžce postiženého Péti, autisty, o kterého se se sisyfovskou trpělivostí stará jeho otec, pan Jochec. Časosběrný dokument režiséra Martina Trabalíka Co s Péťou? je filmovou poctou tiché a pokorné obětavosti muže, na jehož bedra osud naložil zátěž, pod kterou by se sesul nejeden deklarativní „humanista“. Tento jinak zcela obyčejný muž ji nese bez reptání, se statečně zaťatými zuby a láskou v srdci, bez které by to nešlo. Film, který není na „snadné“ sledování, neboť ukazuje, jak těžká je taková služba postiženému synovi a jak složité je pro něj najít „místo“, se tak stává apoteózou skutečného, tedy pokorného humanismu, pro který není jiné zdůvodnění než prostý morální imperativ. Neokázalý film s opravdu silným obsahem.

Český filmový a televizní svaz FITES

uděluje

CENU TRILOBIT 2026

Janu Strejcovskému

za režii a scénář dokumentárního filmu

MÁ TO CENU!?

Jan Strejcovský si ve svém celovečerním autorském dokumentu hraje. Se vším a se všemi. Od dvojího významu názvu, přes mísení autentické a fiktivní trapnosti slov a činů hrdinů filmového leporela, až po dotaženou mystifikaci diváků, když v závěru zpochybní viděné. Není to však samoúčelná hra. Strejcovského dokument baví bez pokleslosti a nutí přemýšlet, aniž by poučoval. Na notorickou otázku po ceně uměleckého díla si nakonec každý divák musí odpovědět sám. Stejně jako na dotaz, zda má vůbec cenu si takovou otázku klást.

Český filmový a televizní svaz FITES

uděluje

CENU TRILOBIT 2026

Ondřeji Provazníkovi

za scénář a režii filmu

SBORMISTR

Ondřeje Provazníka jsme doposud znali především jako scenáristu a podnětného dokumentaristu, pracujícího často ve dvojici s Martinem Duškem. Tak vznikl i jejich společný hraný debut Staříci, teď však vykročil Provazník vlastní cestou. Intimním příběhem moci a submise, manipulace a podřízenosti, ale i nebezpečné soutěživosti o přízeň autority a obmyslné strategie závislé strany. Konkrétní případ sexuálního zneužívání nezletilých dívek dostal v jeho pojetí nadčasový metaforický rozměr. Vznešenost umění a klikatost lidských vášní jsou iritujícím i temným dramatem filmu, který zůstal práv především svobodnému a nezávislému uměleckému vyjádření.

Český filmový a televizní svaz FITES

uděluje

CENU TRILOBIT 2026

Haně Pinkavové

za režii a scénář dokumentárního filmu

ZA OPONOU VELEHOR

Výjimečný snímek Za oponou velehor Hany Pinkavové otevírá divákovi nejen bránu do majestátního světa velehor, ale především mu ukazuje cestu k hlubokému lidskému příběhu ženy, jejíž odvaha a touha po splnění vlastních cílů významně přesahuje hranice osobního komfortu. V drsných podmínkách vysokých horských štítů se zde rodí tichá, ale o to silnější výpověď o překonávání protivenství, empatii a službě druhým. Hana Pinkavová dokázala vytvořit film, který propojuje vnější svět velehor s vnitřní krajinou svých protagonistů. Scénář citlivě pracuje s rytmem i významem jednotlivých momentů a dává vyniknout tomu důležitému – lidským rozhodnutím, odpovědnosti a morální síle.

Český filmový a televizní svaz FITES

uděluje

HLAVNÍ CENU TRILOBIT 2026

Tereze Nvotové za režii

Adamu Suzinovi za kameru

Milanu Ondríkovi za ztvárnění hlavní role

ve filmu

OTEC

Porota AUDIOVIZUÁLNÍCH CEN TRILOBIT 2026 jednomyslně ocenila autory filmu OTEC: režisérku Terezu Nvotovou, kameramana Adama Suzina a herce Milana Ondríka hlavní cenou za nápadité uchopení srdceryvného příběhu inspirovaného skutečnou událostí. Tvůrci natočili vícevrstevnatý film, který nezůstává u popisu tragédie – smrti dítěte – ale sugestivní formou zachycuje i díky mimořádnému hereckému výkonu Milana Ondríka nevyzpytatelné zákruty našeho podvědomí. Autoři také přesvědčivě ukazují, jak zrádný může být odsudek a unáhlený verdikt společnosti nad chybujícím jedincem.

Comments

comments