Digitální knihovna skrývá poklady (rozhovor)

16 března, 2020
Redakce
knihy, rozhovory

Světozor, 21.5.1931, N/A

Národní knihovna České republiky je úctyhodná instituce. Díky skvěle dělané facebookové stránce také instituce velmi zábavná; připravili jsme rozhovor s pánem, který za to může a tvoří vtipné příspěvky s poklady z digitální knihovny (systém Kramerius).

Václav Jiroušek z Oddělení výběru knihovního fondu pro reformátování pracuje v Národní knihovně České republiky už pár let. Na facebook vkládá vtipné a samozřejmě užitečné výstřižky ze starých časopisů, které často působí úžasně aktuálně. Nebo naopak pobaví naivitou starých časů.

Český svět, 7.8.1908, http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:0e3964f0-7693-11e4-abad-5ef3fc9ae867

Jak vznikl nápad prezentovat digitalizovanou knihovnu na facebooku?

S prvotním nápadem prezentace Krameria na sociálních sítích přišel bývalý kolega ještě v době než jsem před osmi lety v Národní knihovně začal působit. Současnou facebookovou stránku jsme nicméně zakládali před čtyřmi roky, na jaře 2016. Hlavní motivací bylo, že jsme s kolegy před sebou viděli mnoho zajímavého digitálního obsahu o kterém jsme předpokládali, že by mohl být atraktivní také pro mnoho lidí, kteří by se jinak o Krameriovi sotva dozvěděli.

Jak dlouho trvalo, než se nápad dal do chodu, a byly nějaké hlasy hovořící proti tomu?

V době vzniku žádné hlasy proti facebookové prezentaci Krameria nezazněly. Od finálního rozhodnutí, že ji založíme, do samotného spuštění mohlo uběhnout odhadem pár týdnů. Mnohem déle určitě trvalo, než se stránka nějakým způsobem vyprofilovala a než jsme si uvědomili, jakým způsobem ji uchopit tak, aby bavila jak administrátora tak publikum.

Je to čistě váš nápad, nebo máte třeba “tipaře”, kteří pro vás najdou nějaké atraktivní kousky? Máte za to alespoň nějaký zisk či slávu, kromě těch spokojených reakcí?

Kolegové i fanoušci stránky občas s nějakými pěknými úlovky samozřejmě přispívají. Zároveň jsou pro mne kolegové důležité testovací publikum, když si nejsem u některého příspěvku jistý, jestli je ještě na hraně nebo již sklouzává za. Pozitivní zpětná vazba je určitě příjemným bonusem a stimulem, aby člověk nesklouzl k nějakému přílišnému stereotypu.

Český svět, 24.7.1908, http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:78731bf0-7692-11e4-9605-005056825209
„VYNÁLEZ RAKOUSKÉHO DŮSTOJNÍKA M. S. LUDVÍKA SEEGERA.
Štítové stínítko chrání proti každému počasí. Je lehčí než obyčejný slunník, neboť se váha jeho na obě ramena rozdělí.“

Čemu se věnujete kromě obveselování facebookových čtenářů?

Pozice, kterou jsem dosud v Národní knihovně zastával, se v knihovnictví označuje jako digitální kurátor. Náplní mé práce byla z části správa digitální knihovny, což zahrnuje například kontroly autorských práv nebo řešení chyb v popisu dokumentů. Větší část práce potom spočívala ve správě dat v dlouhodobém datovém úložišti, kde digitální data archivujeme, abychom je jednoho dne mohli bezpečně předat našim následovníkum. V současné době nastupuji na novou pozici, kde se budu vedle Krameria věnovat zejména výběru a přípravě knihovních fondů k digitalizaci. Po letech práce u počítače se tak těším, že si opět sáhnu na knihy. A spolu s novou pozicí určitě přijdou také nové podněty pro facebookovou stránku.

Český svět, 10.1.1913, http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:6b16e800-f063-11e5-ae80-001018b5eb5c

Považujete facebookový projekt za důležitý způsob, jak veřejnosti přiblížit knihovnu a její možnosti? Zaznamenali jste více zájmu o ni?

Přítomnost na sociálních sítích v současné době považuji za potřebnou už jen proto, že pro některé naše uživatele může být komunikace přes sociální sítě pohodlnější, než třeba přes email. Zároveň je to určitě jeden z dobrých způsobů jak upoutat pozornost jak k samotné existenci Krameria, tak ke konkrétním zajímavým dokumentům, které by jinak mezi desítkami tisíc volně dostupných svazků knih, novin a časopisů pravděpodobně zapadly. Čistě z hlediska samotné návštěvnosti sociální sítě v posledních měsících vytvářejí cca jednu šestinu všech návštěvníků digitální knihovny, takže i tento efekt je samozřejmě příjemný.

Jak dlouho trvá, než se z bohatství vašich záznamů vyloupnou takové, které se hodí k obveselení čtenářstva v roce 2020 – můžete nám tento proces nějak přiblížit?

Základem je určitě dobrá znalost obsahu digitální knihovny. Někdy stačí prolistovat několik čísel časopisů nebo novin, a zajímavý článek, fotografie nebo inzerát jsou na světě. Cíleně například procházím noviny k aktuálnímu datu a často mne něco upoutá. Pravdou ale je, že někdy prolistujete dvacet výtisků novin a nenarazíte vůbec na nic. Na druhou stranu, mnohdy pak stačí lehká změna kontextu a zcela nezajímavé texty nabývají vlivem aktuálního dění na atraktivitě. Hledání paralel i rozdílů mezi světem současnosti a světem minulosti, do kterého Kramerius umožňuje nahlédnout, je v celém procesu asi to nejzajímavější. Samozřejmě, když je čas, tak si stejně jako spousta kolegů administrátorů řady facebookových stránek na Wikipedii prověřím, jaká výročí se k danému dni vztahují a pokusím se některou odprezentovat v kontextu digitalizovaných dokumentů. Jsem rád když Kramerius baví stejnou měrou mne i fanoušky, ale ideální je, když se odlehčenější příspěvky daří doplnit prezentací serióznějších témat.

Český učitel, 12.10.1904, http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:e7bd5400-4461-11e6-a5c5-005056827e51

Vzpomenete si na nějaké opravdu udivující a podivné nálezy z poslední doby?

Z poslední doby bych snad vypíchl případ kočího Václava Mládka ze Pšovce u Jičína. Ten si podle Národních listů z 11. ledna 1920 přišel na strážnickou stanici postěžovat, že jej neustále pronásleduje bezdrátový telefon. Samozřejmě skončil v blázinci, ale je zajímavé, že různé formy strachu z pronásledování telefonními přístroji nejsou v dobovém tisku až tak ojedinělé.

Národní listy, 11.1.1920 http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:01b09c10-68aa-11e7-b92d-005056827e51

O jiném případu z Kijeva u vysloužilého vojáka Osipova informovaly Národní listy již 28. ledna 1887.

Národní listy, 28.1.1887, http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:52c5a010-61ce-11e7-94b3-005056825209

O tom, jaká legrace i jaký užitek se dá zažít s digitální knihovnou, přesto spousta lidí neví. Jak může prostý čtenář třeba digitální knihovnu využít, k čemu se třeba stránky http://kramerius5.nkp.cz/ mohou hodit a my to netušíme?

Krameria mohu komukoliv vřele doporučit jako prostředek pro léčbu deziluze ze současné i jakékoliv budoucí politické situace. Stačí se začíst do starých novin a zjistíte že lidé se zkrátka nemění, jen reálie okolo se velmi zvolna proměňují. Ale teď vážněji, velmi oblíbenou službou je objednávka tištěné kopie, kterou lze využít například k pořízení kopie výtisku novin k datu narození blízké osoby. Zajímavým zdrojem dat je Kramerius vedle historické také pro genealogickou práci, ať již při hledání zmínky o známém předkovi nebo o místě kde rodina v minulosti žila. Genealogy dlouhodobě vyhledávané jsou digitalizované seznamy padlých, raněných, a zajatých vojáků z první světové války. Kdo rád tráví čas v kuchyni, ten může načerpat inspiraci v naší sbírce starých kuchařek. Nejen zahrádkáři a ekozemědělci je vyhledávána sbírka starých zemědělských, lesnických a rybářských příruček. Zajímavé dokumenty se s kolegy postupně snažíme zařazovat do podobných tematických sbírek, aby je bylo jdnodušší najít. Všechny skeny z digitální knihovny lze navíc stahovat v plném rozlišení, takže pokud se vám zalíbí třeba některý z našich atlasů motýlů, můžete si doma vytisknout reprodukci na zeď nebo obrázek použít k další kreativní tvorbě.

Národní listy, 1.5.1894, http://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:277e3910-36ba-11e7-97e2-005056825209

Je něco, co bychom o Národní knihovně měli vědět a možná netušíme?

Mnoho čtenářů nebude možná tušit o jedné zajímavé službě, která budoucím historikům bude stejně důležitým pramenem o společnosti 21. století, jako je Kramerius pro výzkum 19. a 20. století. Masová komunikace se již od. 90. let 20. století přesouvá z tištěných médií do virtuálního prostředí a budovat proto obraz dnešní společnosti pouze na základě digitalizovaných kopií tištěných dokumentů by bylo velmi zkreslující, ne-li nemožné. Od roku 2000 se proto Národní knihovna ČR zabývá rozvojem svého Webarchivu, který slouží jako archiv nebo jakýsi “památník” českého internetu. Přestože Webarchivu současná autorskoprávní legislativa dopřává jen omezené možnosti zpřístupnění nashromážděných dat veřejnosti, význam pro budoucí generace badatelů bude nenahraditelný.