Fotografická expozice představí elektronickou hudbu

21 června, 2019
TZ
hudba, umění

Instruments Henry Russolo, pravděpodobně první zdokumentovaný „DJ a techno producent“ na světě, rok 1913 - Instruments for futuristic music, called "Bruitism", partly electrically operated, built by Russolo 1913

Fotografická expozice představí 100 let francouzské elektronické hudební tvorby

100 YEARS OF FRENCH TOUCH

Autor : Olivier Degorce, Courtesy – Headbangers Publishing

Movefestival, Noise Of Art, Our History/ Red Gallery a Cross Club uvádějí:

Fotografickou výstavu – French Touch – 100 years of French Electronic Music, První díl, Cross Club, 29.6.

Úvodní ukázka chce přiblížit to, co nás během totality minulo ve vývoji elektronické hudby.

Výstava fotografií French Touch zachycuje 100 let elektronické hudby ve Francii od 1. světové války až po současnost. Zahrnuje výběr obrázků z úspěšné londýnské výstavy, která získala dobré recenze v britském tisku, The Guardianu, DJ Magu, Mixmagu a Time Out, a také některé fotografie z knihy PLASTIC DREAMS (Olivier Degorce – Headbangers Publishing) – více na https://www.club75.fr/olivier-degorce-plastic-dreams.html

Výstava dokumentuje DJs, umělce, návštěvníky a klíčové postavy francouzské elektronické hudby. Mezi hvězdy patří Laurent Garnier, Jack de Marseille, Disco Club Black Devil, I: Cube, Gilb’r, Jayhem (Kojak), Chateau Perché, Pierre Schaeffer, Pierre Henry, Luigi Russolo, Edgard Varese, Maurice Martenot, Milan Kober , DJ Yellow, Bob Sinclar, Etienne de Crecy, Cassius, DJ Cam, Jean-Jacques Perrey, Bernard Szejner, Daft Punk, DJ Sextoy, Chloe, MC Solaar, Jean Jacques Birgé, Jean-Michel Jarre, Jerry Bouthier, DJ Paulette a další, ale i fotografie přímo z festivalu Chateau Perché.

Dokumentuje kulturu, oslavuje některé postavy, které formovaly životní styl spojený s klubovou scénou. Málokdo si uvědomuje, že francouzská elektronická hudební tradice sahá do období před 100 lety, k experimentování Maurice Martenota, Luigiho Russola a Edgarda Varese během a po druhé světové válce.

V pozdních dvacátých létech Martenot vynalezl prototyp syntezátoru. V další vývojové etapě Musique concrète užíval technologie magnetické pásky. Tehdy se věřilo, že hudba budoucnosti bude psaná přímo pro rádio. V Paříži, se německý nejslavnější elektronický průkopník Stockhausen stal žákem Schaeffera a Henryho.

Od Stockhausena vede odkaz na Can a Kraftwerk a vliv skupiny Kraftwerk na Afriku Bambaataa, Arthura Bakera a Juana Atkinse, aby se logicky spojila dnešní elektronická klubová hudba s poválečnou jazzovou Paříží.

Francouzská elektronická hudba ovlivnila v šedesátých letech i generaci populárních a avantgardních hudebníků po celém světě: Jean-Jacques Perrey, The Beatles, San Francisco Tape Music Center, White Noise a BBC Radiophonic Workshop. Když Acid house a techno explodovaly v pozdních osmdesátých letech, některá z největších jmen na evropské scéně byla francouzská. Laurent Garnier, Gilbr a Jack de Marseille hráli novou hudbu v rádiích i klubech.

Francouzská klubová kultura vyrostla z uměleckých komunit, které navštěvovaly její bary, kavárny a taneční sály. Mnoho černých hudebníků se rozhodlo začít bydlet v Paříži hned po první světové válce. Oblast kolem dolního toku pařížské umělecké čtvrti v Montmatre se stala známou jako Black Montmatre.

V devadesátých letech minulého století byla produkce nezávislých labelů spojena s tradicemi Francie v jazzu, hip hopu, diska a africké hudbě s elektronickou hudbou. Nezávislí jako F Com, Versatile, Yellow Productions (a později) Infiné, Ed Banger, Institubes a Kitsune, stejně jako majitelé jako Virgin a Barclay, osvítili novou školu producentů. Umělci jako Daft Punk, La Funk Mob, Chris the French Kiss / Bob Sinclar, Cassius, Etienne de Crecy, Daft Punk, Air, David Guetta, Justice, Mehdi, Sebastian a mnoho dalších se poté stali globálními hvězdami.

Úvodní díl mobilní výstavy s laskavým svolením Ernesta Leala (Our History), Bena Osborna (Noise of Art) a Olivera Degorce.

Výstava je provázána s Warm Up festivalem Château Perché v Cross Clubu 29. června