Galerie Jaroslava Fragnera uvádí on-line výstavu věnovanou odkazu Adolfa Loose

„Moje architektura vůbec není koncipována v plánech, nýbrž v prostorech. Nenavrhuji žádné půdorysy, fasády, řezy. Navrhuji prostory. U mne jde pouze o související kontinuální prostory.“

 Výstava připomíná stopadesáté výročí narození jednoho z nejvýznamnějších světových architektů 20. století Adolfa Loose a hledá v tvorbě tohoto českého rodáka motivy, které přesahují do současnosti a jejichž prizmatem můžeme Loosovu tvorbu interpretovat i z jiného úhlu pohledu.

Výstava připravovaná ve spolupráci s předními českými i zahraničními institucemi a experty navozuje atmosféru diskuze o tvorbě architektonického prostoru s odkazem na prostorový plán, který formuloval Adolf Loos. A to i s tím rizikem, jak ostatně poznamenal sám Loos, že architektonický prostor je možno vnímat pouze fyzickým prožitkem. Takže i tato online podoba výstavy je pouze latentní náhražkou. Další rovinou výstavy je hledání odezvy či obdoby koncepce Loosova prostorového plánu v současné architektonické tvorbě. V rámci průzkumu jsme zaznamenali, že jeho myšlenky se v různých modifikacích uplatňují velmi často v současné japonské architektuře. Koncepce je však kurátorskou ideou hledání možných souvislostí. Představuje tedy soubor šesti Loosových vil, na nichž můžeme nejlépe pochopit základní principy autorových architektonických struktur. Umožňuje to projekt tokijského profesora architektury Yoshia Sakuraie, který se svými studenty vytvořil modely 28 domů, jež byly v roce 2019 vystaveny ve smíchovské Winternitzově vile. Tím došlo i k dalšímu propojení s japonskou architekturou.

Protože bylo nutné kvůli pandemii covid-19 přesunout výstavu z kamenné instituce do virtuální roviny, proměnili jsme její strukturu a rozšířili jsme ji o další teoretické informace včetně odkazů na zdroje, kde lze získat další podrobné informace. Tím naplňujeme další rovinu projektu – doprovodný program. Ve spolupráci s Muzeem hlavního města Prahy se připravovaná debata expertů Marie Szadkowske, Jana Sapáka, Jana Tabora a Jindřicha Vybírala uskuteční snad v druhé polovině roku, stejně jako soubor přednášek (Yoshia Sakuraie, Hermanna Czecha, Adama Štěcha či Zdeňka Lukeše), křest nové publikace Christophera Longa Poslední domy, kterou vydává nakladatelství Kant, a divadelně-literární večer Kabaret Loos ve Winternitzově vile (divadelní spolek Sektor pro hosty).

Výstavou se pokoušíme znovu otevřít téma tvorby architektonického prostoru, jež i v české architektuře a teoretické rovině rezonuje od konce minulého tisíciletí (např. výstava v  GJF Prostorový dům v roce 2000 – historik architektury Rostislav Švácha a architekti Petr Hájek, Jan Šépka, Tomáš Hradečný a Petr Burian; kolokvium Prostor a architektonický prostor v Müllerově vile v roce 2003, konference Prostor v architektuře a Brněnská škola dějin umění na FF MU v Brně v roce 2017).

Díky Muzeu umění v Olomouci můžeme uveřejnit několik fotografií a plánů vily Vladimíra Müllera od absolventa Loosovy stavební školy Paula Engelmanna. Historik umění Christopher Long, přední světový odborník na dílo a život Adolfa Loose, nám umožnil publikovat jeho stať „The House as Path and Place: Spatial Planning in Josef Frank’s Villa Beer, 1928–1930” a tím prezentovat vývoj Raumplanu v díle dalšího významného vídeňského architekta, Josefa Franka. Další významná osobnost vídeňské architektury, dosud aktivní architekt Hermann Czech, nám poskytl svůj esej a rovněž prezentujeme jeho House M, který můžeme vnímat i jako odkaz k dílu Adolfa Loose.

V jarních měsících v roce 1991 se v Galerii Jaroslava Fragnera uskutečnila repríza výstavy Raumplan versus Plan Libre, Adolf Loos a Le Corbusier. Stejnojmenná publikace nizozemského architekta a teoretika Maxe Risselady a jeho kolegů byla také jedním z důležitých zdrojů informací pro virtuální koncept výstavy. Adolf Loos se představí návštěvníkům GJF znovu po téměř třiceti letech, pomyslný kruh se uzavírá.

Comments

comments