Galerie Josefa Sudka ukáže fotografie od grafiků

20 února, 2026
Redakce
umění

T F Simon - Bez Nazvu - NY, Brooklynsky Most

Další z komorních výstav v Galerii Josefa Sudka tak připomíná leckdy těsné propojení fotografie a grafické či malířské tvorby a představuje autory, většinu jejichž prací se podařilo v posledních letech získat do muzejních fondů. Všechny vystavené fotografie jsou autentické autorské pozitivy, někdy poznamenané během času.

Závěr 19. století je dobou nástupu jak moderní české grafiky, tak emancipované fotografické tvorby, zastřešených souhrnným názvem polygrafická umění. Byla to doba prudkého rozvoje reprografických a tiskařských technik a tištěné slovo společně s obrazovým doprovodem se stalo nejdůležitějším a nejvlivnějším médiem. Fotografický aparát se stává součástí výbavy mnoha malířů a dalších umělců, kteří se už necítí být tolik svázáni zaběhlými stereotypy. V uměleckých pozůstalostech řady výtvarných umělců se tak nacházejí fotografické snímky, jejichž hodnota není s odstupem času jen dokumentární.

Viktor Stretti – Bez Nazvu – Vrtbovska Zahrada

Například v umělecké pozůstalosti hvězdy evropské secese Alfonse Muchy (1860–1939) se dochovaly jeho vlastní fotografie odkazující zejména na umělcovu ateliérovou práci v době pařížského pobytu na přelomu 19. a 20. století. Jednalo se o aranžované figurální kompozice, většinou ženské akty, studie a předlohy k dalšímu výtvarnému zpracování pro malby, plakáty, ilustrace či dekorativní zakázky. Jiný přístup volil Tavík František Šimon (1877–1942), který procestoval mnoho zemí světa včetně Japonska a Ameriky a fotografii využíval jako záznamník často žánrových motivů, jež pak převáděl do svých efektních grafický listů. Velmi intenzivně se na počátku 20. století věnoval fotografii Viktor Stretti (1878–1957). Teprve nedávno byla z rodinné sbírky získána jeho fotografická pragensia, která doplňují obraz českého umění kolem roku 1900. Některé z vystavených fotografií sloužily přímo k interpretaci grafickými technikami (Zelný trh, 1901), jiné jen jako východisko k dalšímu zpracování, kdy autor dokončoval kompozici kresbou. Poslední osobností, kterou výstava připomíná, je brilantní grafik, malíř, ilustrátor, typograf a všestranný experimentátor Vojtěch Preissig (1873–1944). Výrazně jej ovlivnil pobyt v Paříži ještě před přelomem století, kde se vyučil grafickým technikám, i v americkém Bostonu, kde působil jako vedoucí grafického oddělení na Wentworth institutu (1910 až 1924).