Knižní tip: Valard & vejce na draka

Koncem loňského roku vydalo nakladatelství Straky na vrbě prvotinu libeňského kováře, pedagoga a brilantního žongléra se slovy Jana Marvela Horna nazvanou Valard & vejce na draka. Název evokující nekonečnou fantasy ságu o minimálně šestatřiceti dílech okamžitě vrací zpátky na zem ilustrace na obálce se zarostlým Slovanem v kyrysu, jenž leje drakovi pivo přímo do chřtánu.

Ilustrace, které pomáhají 

Obálka nepostrádá ambice zaujmout a z grafického hlediska je kniha minimálně stejně promyšlená jako po stránce stylistické. Po otočení stránky obrázky často napoví další směřování děje, někdy zase donutí k přemýšlení. Obrázky Vládi Satana na paperbackovou fantasy využívají poměrně širokou škálu grafických prvků a všemožných vychytávek.

Vydavatel Michal Bronec v závěrečném apelu na čtenáře označuje knihu za experiment a vyzývá čtenáře, aby se nebáli zkoušet nová a neznámá jména.  Nejde ani tak o hrdinu z asi nejušlechtilejší krve evropského kontinentu, který má za kámoše mluvícího draka a proslulého proutníka v jedné osobě. Důležité je, že kniha je napsaná s evidentní radostí a lehkostí, aby se u ní bavil jak autor, tak případný čtenář.

Dvě části

Kniha je rozdělena do dvou na první pohled nevyvážených částí. První polovina se odehrává v klasickém prostředí středověké fantasy, přeplněném krčmami, hrady, rytíři a sem tam nějaký zombíkem. Četba zábavně ubíhá, a kdyby se náhodou čtenář začal nudit, přispěchá kouzelný dědeček, který to od mocné astrální bytosti dokázal skrze lokální jaderný výbuch dotáhnout až na ubrečenou hromádku popela vybavenou dvojicí lidských uší.

V druhé polovině se naši dva hlavní hrdinové přesunou do starověkého Řecka. I když jsem se u pasáže, kdy drak přistál držkou v písku u Afroditiných sandálů, smál nahlas, přišla mi druhá půlka knihy ze začátku o něco slabší. Ale nejspíše se jednalo pouze o předsudky vůči pro fantasy ne až tak typickému prostředí, což je samo o sobě v souvislosti s antickým světem zvláštní. 

Ještě začátkem minulého století patřilo k dobrému vychování znát a v diskusích odkazovat na dějiny Řecka i Říma. Bohužel turbulentní dvacáté století dokázalo své historické vzory ve všem hravě překonat, a vzpomínka na dobu před dvěma tisíci let pomalu a nenávratně bledne.

Jan Marvel Hron, PR foto

Letem světem antickým Řeckem

Nakonec jsem si tedy oblíbil i anabázi našich dvou hrdinů mezi bohy a bohyněmi Olympu, snad kromě podivné pasáže o hodině ovce, jejíž divnost ovšem v textu připouští i sám autor. K jeho teorii prezentované právě formou partnerství mužů s ovcemi bych snad jen dodal, že každý tlak vyvolává protitlak. 

Pokud se někdy autor věnoval nebo snad plánuje věnovat výrobě a výchově potomků, rychle zjistí, že ti nejhodnější rodiče někdy mívají doma ty největší grázly, a naopak grázlíci mívají ty největší andílky. A protože bouřit se proti rodičovské autoritě je tou nejobvyklejší věcí na světě, nevěřím, že by v současnosti prezentovaný náhled na sexualitu i s jejími 49 nebo kolika pohlavími mohl v dohledné době nějak výrazně ovlivnit mnoha lety prověřené způsoby rozmnožování lidstva.

Nebudu dále prozrazovat vtipně vymyšlené dějové zákruty, zahrnující sexuální styk dvou božstev a jednoho draka, další astrální entity experimentující s levotočivým metamfetaminem nebo finální epickou bitvu rozměru soumraků bohů probíhající na dvorku venkovské školky. Zkrátka, chcete-li si přečíst dobře napsanou, svižně odsýpající i vtipnou fantasy, a navíc podpořit začínajícího českého autora, neváhejte a Valarda berte. Věřte, že nebudete litovat!

text: Jan Brychta

Jan Marvel Horn – Valard & vejce na draka

Vyd. Straky na vrbě

https://www.straky.cz/katalog.aspx?Action=Book&BookID=314

Comments

comments