Mistři klasické hudby: Johann Sebastian Bach

Kdo byli největší mistři klasiky? Jak žili, s čím bojovali? Jak souvisela hudební tvorba a historické milníky? Přečtěte si každý týden o jednom ze slavných skladatelů od renesance po 20. století. Díky spolupráci s nakladatelstvím Muzikus se celý následující rok (a ještě kousek navíc) můžete těšit na sérii profilů těch nejzásadnějších mistrů klasické hudby.

Jméno Bach se odnepaměti vyskytovalo v hudebních kruzích Durynska, země ležící ve středním Německu. Když bychom zde narazili v sedmnáctém nebo osmnáctém století na nějakého Bacha-hudebníka, nebylo by vůbec samozřejmé, že se jedná o  příbuzného toho Bacha, kterého si dnes každý pod tímto jménem představí. Pravděpodobné by to ale bylo, vždyť všichni dnes známější Bachové pocházeli z rodu, k němuž patřil Johann Sebastian.

Je fascinující sledovat rodokmen rozvětvené rodiny, ze které vzešel tento geniální skladatel. Většině členů tohoto rodu byly vlastní dva typické znaky. Bylo to hudební nadání, které mnohé Bachy předurčilo pro hudebnická povolání, a také jistý sklon k toulání po světě. A tak například Bachův starší bratr Johann Jacob byl hobojistou ve službách švédského krále a táhl se svým pánem proti Turkům. Častým cílem členů rodu byla Itálie, jejich stopy nalezneme v Anglii a dokonce v Americe. O mnohých z nich se nám dochovala svědectví v malé rodinné kronice, kterou pod názvem Původ hudební rodiny Bachů vlastnoručně napsal Johann Sebastian; originál se nedochoval, známe ji z opisu Bachovy vnučky.

Také Johann Sebastian se bez velkého váhání často vydával na cesty, i když pouze po Německu. A o tom, že podědil i hudební nadání, se snad ani nemusíme zmiňovat. Zdá se tedy, že byl po všech stránkách typickým příslušníkem bachovského rodu.

Dětství a léta studií

Johann Sebastian se narodil roku 1685 jako nejmladší (osmé) dítě v rodině městského hudebníka v Eisenachu. Jeho tatínek ho jako první začal zasvěcovat do tajů hudby. Když chlapec v deseti letech osiřel, poskytl mu střechu nad hlavou i další hudební vzdělání jeho starší bratr Johann Christoph, který byl varhaníkem v nedalekém Ohrdrufu.

V očích malého adepta hudebního umění byl jeho starší bratr boháčem. Vlastnil totiž velkou sbírku děl slavných severoněmeckých  varhaníků, která byla pro Johanna Sebastiana synonymem pokladu. Nebyl by to žádný poklad, kdyby byl každému k mání. Johann Christoph si ho také dobře střežil, a tak nejmladší z Bachů údajně opisoval cenná díla potajmu v noci při svíčce. Ať už tomu bylo jakkoli, opisování partitur jiných skladatelů jako způsob studia hudby provázelo Johanna Sebastiana po celý život.

Více si přečtěte na webu nakladatelství Muzikus.

Comments

comments