Mistři klasické hudby: Marc-Antoine Charpentier
Kdo byli největší mistři klasiky? Jak žili, s čím bojovali? Jak souvisela hudební tvorba a historické milníky? Přečtěte si každý týden o jednom ze slavných skladatelů od renesance po 20. století. Díky spolupráci s nakladatelstvím Muzikus se celý následující rok (a ještě kousek navíc) můžete těšit na sérii profilů těch nejzásadnějších mistrů klasické hudby.
Marc-Antoine Charpentier
Francouzský skladatel Marc-Antoine Charpentier se narodil v Paříži. Přesné datum nám není známo. Charpentierovi životopisci jej odvozovali z nejrůznějších zmínek a datací pozdějších událostí ze skladatelova života. Nejnovější výzkumy prokázaly v Paříži 17. století několik hudebníků s příjmením Charpentier – jistě byl Marc-Antoine s některými z nich spřízněn. V literatuře se často objevuje nedoložená informace o uměleckém prostředí rodiny, do níž se narodil – jeden z jeho příbuzných byl sochařem v Tours, další, Nicolas Charpentier, se údajně honosil titulem „královský malíř“. Proto se prý také mladý Marc-Antoine chtěl stát malířem a toto umění odešel studovat do Říma.
Osudová Itálie
Charpentier v Římě pobýval přibližně mezi lety 1662 a 1667. Seznámil se zde se skladatelem Giacomem Carissimim – uznávanou osobností, zakladatelem italské kantáty a prvním velkým mistrem oratoria. Tehdy sedmapadesátiletý Carissimi již několik desetiletí zastával důležitou funkci kapelníka v Collegio Germanico-Ungarico. Tato jezuitská kolej v době jeho dlouholetého působení hostila řadu nadaných adeptů skladby z celé Evropy, kteří se chtěli právě od Carissimiho naučit velkému umění kompozice oratoria. Také Marc-Antoine Charpentier se nechal strhnout silou Carissimiho osobnosti a účinkem jeho hudby. Uposlechl Carissimiho výzvu, že má nadání k tomu stát se skladatelem, a vyměnil svůj původní sen o malířské budoucnosti za dráhu hudebníka. U Carissimiho Charpentier studoval kontrapunkt, vícehlasou sazbu a především kompozici Carissimim zformovaného hudebního druhu, nazvaného historia sacra (svatý příběh), neboli oratorium.
Zbytek textu si přečtěte na webu nakladatelství Muzikus.
–
foto: Public Domain, Link
Comments
