Nová hudba v Radiu 1

30 března, 2019
Zdeněk Lichnovský
hudba, kultura

Nová hudba s komentáři. A dva playlisty.

Nové písničky

Apparat – Heroist / sašův koncert je v podstatě už za dveřma, tak si aspoň naposlouchejte tuhle nadrobenou baladu říznutou (klasicky) výbornejma bicíma v závěru. desku sámo máme.

Ben Böhmer & Wood – Reflection (ft. Margret) / od josefa jsem vylovil tyhle hojivý až sensuální frekvence v basovejch teritoriích. jasný němectví a čirej parketu plnič.

Bibio – Old Graffiti / zhudebněný sobotní odpoledne. tady stephen řádně funky v rámci výtečný instrumentace. jaro přátelé!

Blue Foundation & Sun Glitters – Where the End Begins / adrenalinovej nával euforie ve slowmotionu. fantasticky tučná věc a spojení dánskýho filmovýho dreampopu s lucemburskym syntetickym vlnobitim. to kope.

C Duncan – Talk Talk Talk / tomuhle milýmu skotskýmu třicátníkovi vyšla dneska deska! a je to tak báječně lehkej poslech. poznáte to snad už podle tohohle otvíráku s naprosto neodolatelnym refrénem.

Cage The Elephant – Night Running (ft. Beck) / ha, majstro beck konečně jako za starejch časů! tahle spolupráce s flusačema kytarovejch vyhrávek z kentucky mu sedla jako nic za poslední dobu. pokud možno si k tomu stáhněte střechu, jo?

Cate Le Bon – Daylight Matters / tahle úžasná velšská dáma nedávno produkovala desku deerhunter, ale tady je zpátky s vlastní písničkařinou. a je to kouzelný s jemnym ostnem hořkosti v podtónu. neni tam taky někde trochu nico? I love you, but you’re not there.

Deji Okeze – PTSD / expresně doručil mike h z clusteru. londýnskej básník a hlukovej experimentátor připravil výtečný EP SAD. ostře strobokopickýma výbojema zkreslenýho zvuku vás doprovodí dejiho klidnej přednes.

Fat White Family – Tastes Good With The Money / a zase se to těm neřádům povedlo! bluesově houpavej shuffle vede fantastickej sborovej zpěv. simulace vraždy v přímym přenosu. a je to vůbec simulace? jedna z nejzajímavějších rockovejch kapel současnosti se zase rozmáchla. pokud chcete vidět trčet badmintonovou pálku z živýho lidskýho těla, tak si dejte klip. jo a zkuste hádat, kdo ho režíroval. to nedáte. sama roisin murphy prosím pěkně.

Flume – How To Build A Relationship (ft. JPEGMAFIA) / nejlepší vývozní beatmaker austrálie se na novym mixtapu neskutečně rozmáchl. odhodil popový ambice a příslušný hostovačky a vydal kompilace tučnejch kopů skrz soláry posluchačů. a jpegmafia? che! takhle se přece maká na vztahu!

Gavin Turek – Elevator / já jenom doufám, že se tahle výtečná zpěvačka někdy přidá k pánům v rámci večerů „turek & turek uvádí“. mohla by něco povědět o tom, jak napojit jazzovou sofistikovanost s přesladkym popovym nápěvem.

Georgia – About Work The Dancefloor / původní bubenice micachu a kwes to na sólový dráze zvedá ukrutně vysoko. produkce tohohle synthpopovýho bangeru totiž přivolá páteční večer i v pondělí ráno. nesmírně sebevědomej, silnej a osobitej hit. pokud máte rádi robyn, tak neváhejte.

Christian Löffler – Ry / vybráno ze žofiiny složky výtečnejch tipů. christian tady zhusta užívá svý silný stránky. klidnej, ale neúprosně tepající syntetickej sled vás v dojemnym oparu na tu jeho desku jednoznačně navnadí.

International Teachers of Pop – The Ballad of Remedy Nilsson / zdravim besedu u bigbítu! tam právě tohle trio v létě vyrazí ze lezavýho severu anglie. a bude se tančit. minimálně v odrazu nyc labelu dfa aneb poctivej synthpop tlačenej přes domácí moduláry. dejte celou desku.

Jenny Lewis – Red Bull & Hennessy / důležitá osobnost americkýho altcountry dneska vydala dlouho očekávanou desku. oslavíme to timhle silnym singlem, tak to prosím aspoň prokládejte vodou.

Karen O & Danger Mouse – Woman / jednoduchej a jasnej statement. k tomu instrumentál, kterej připomíná prastarý rokenrolový zaříkávání. to karen o vždycky strašně sedělo. podpořte to klipem, kterej natočil spike jonze přímo během živýho hraní kapely v jedný televizní show.

Lakker – A Whisper in Your Ear / berlínští experimentátoři jsou zpátky po pauze, kterou věnovali svejm sólovejm projektům. a všechno je na svym místě. industriální beaty, zvuky preparovanýho piana i harmonický náznaky folkloru. album máte připravený níže.

Lizdek – Onaga (ft. wyt & OmarCameUp) / uloveno ze složky work outu. kromě treku na soundcloudu nedohledatelný info, tak se s tim smiřte. co je jasný, je nesmiřitelnost instrumentálu týhle future bassový hojdačky.

Lizzo – Tempo (ft. Missy Elliott) / ha! tohle prostě muselo přijít. spolupráce dvou úžasných dam a jejich fantasticky zprodukovaná óda na vlastní těla. současný, drzý, chytlavý a hravý. I’M A THICK, I NEED TEMPO! fire jako blázen.

Mavis Staples – Change / důležité bluesové kázání zásadní gospelové zpěvačky. brzo bude deska a silná tvrzení jsou třeba.

Modest Mouse – Poison the Well / no vida! první skladba po čtyřletym mlčení těhle budovatelů americkýho indie rocku. a do tý jedovatý studny vás stáhne setsakra hluboko.

Mr. Oizo – Nuque / hehe. pan plyšák už tam zase loví jakýsi pípance. venku je zábavný ep, nahazuju jeho závěrečnej zemitej track.

Nadia Tehran – Jet / honza doporučuje! nebojácná íránsko-švédská beatová válečnice tasí první singly k nadcházející květnový desce. samozřejmostí je jedovatá flow, rozdrbaný kopáky a synťákovýho švihy.

Omar Apollo – Trouble / a teď aspoň na chvilku zdánlivej klid. díky dougiemu za připomenutí, omar má venku výtečný epčko a tomuhle trablovitýmu singlu se dá jenom těžko odolat. kytarovej pop s duší a impresivnim závěrečnym vzplanutim.

Peggy Gou – Starry Night / máš v očích hvězdičky? ideální příležitost je nechat zářit v příjemnym šeru dobře nasazenýho večírku. peggy už k tomu jenom dodá tenhle unikátně trefnej house.

Phoebe Green – Dreaming Of / tumáte neobroušenej cennej kámen britskýho písničkářství. krásně melodicky, ale s nutnou sarkastickou hranou. tak to máme rádi.

Pure Bathing Culture – Ad Victoriam / že vy máte rádi cocteau twins? tipuju správně? tohle portlandský duo taky a je to znát. kytary zahuhlaný v synťákách a ta sladká mlha. no dejte si, nežinýrujte se!

Quelle Chris – Guns / zkušennej detroitskej rapper právě vydal jednu z nejlepších desek svý kariéry. máte ji přiloženou dole a já vám ji vřele doporučuju. najazzlý, inovativní, chytrý a lyricky nesmírně přísný. poďme.

Ricardo Tobar – Totem / to byla tenkrát v neone krásnej večer! takhle aspoň nasucho. tyhle báječně hypnotický techno struktury z produkce čilskýho vlasáče vám fakt prospějou. ozkoušeno. dík miku!

Saudade – Shadows & Light (ft. Chelsea Wolfe) / ale pozor, superkapela. propojení deftones s bad brains a k tomu naše milovaná temná dáma. klid & hluk, světlo & tma a další paralely zdarma. jo a TUČNÝ kytarový sólo musíš!

Sky Ferreira – Downhill Lullaby / po šesti letech! a pozor. na tomhle epičnu spolupracoval dean hurley (hudební dramaturg návratu twin peaks), jorge elbrecht (známe od ariela pinka), tamaryn (výborná nová deska dole!) & frontman kapely iceage. zásadním středobodem je ale sky ferreira, která zní fantasticky. a vlastně i docela připomíná tu naši chelsea wolfe. deska masochism brzo a já se nemůžu dočkat.

SOAK – Déjà vu / mladá britská písničkářka tasí jeden z nejpovedenějších refrénů letošního roku. tady není o čem. a kruci, neslyšel jsem to někde už?

Tame Impala – Patience / co vy na to? dlouho jsem uvažoval, jestli tenhle kevinův standard vůbec zařadit. zvukově a produkčně jsem na dobrym, ale co dál? na to si odpovězte sami. jinak instro prostě tlačí na těch správnejch místech.

Tanya Tagaq – Snowblind / inuitská hudebnice a propagátorka hrdelního zpěvu právě vydala výborné ep toothsayer, které obsahuje skladby původně vydané pro výstavu v londýnskym námořnim muzeu. tak si protáhněte šíje, teď půjde do tuhýho.

These New Puritans – A-R-P / o nový desce experimentálních britských bratří už bylo řečeno dost. tu prostě slyšet musíte, fakt. a já vám k tomu nasolim další singl, kterej neskutečně a objevně pracuje s dynamikou. velká věc.

W. H. Lung – Second Death of My Face / vytaženo od josefa. track s nejdivnějším názvem z dnešní sbírky, ale s poměrně přimočarym přístupem britský indiepopový kytarovky. jenom si místo kytar dosaďte nabublaný arpedžiátory. na debut těhle mladíků jsem už teď dostatečně zvědavej.

Weyes Blood – Movies / titanic se zvedá ze dna moří za zvuku týhle nádherný sonáty! co všechno s náma dělá kinematografie? jak hluboce v sobě máme zakořeněný všechny ty sladkobolný konce? jak se to projeví na kolektivní paměti lidstva? na to vám natalie možná odpoví, ale hlavně přidá nesmírně poutavou píseň téměř biblický rozmáchlosti. nevim jak vy, ale já jsem teda uhranutej totálně.

Nové české

Billow – Triffid / slovácký duo zaštiťující se křehkostí a lo-fi zvukem do toho tentokrát praštilo o něco mocnějc. nepřijdete o klidný momenty, ale osou skladby jsou neurotický kytarový výboje a drolivý bicí.

Bulp – Mabel / samo ze slovenska má tu výhodu, že jeho sound jednoznačně rozpoznáte. po berlínsku roztahanou, ale přesto striktní rytmiku tam melodicky drží organický nástroje cinkavý charakteristiky. důkazem je i tenhle výtečnej track, kterej vyšel k cestovatelskýmu dokumentu. minimálně přes první pár hor a řek vás to dostane.

Chalupski – Count to Ten / táborskej skladatel a pianista to má dobře spočítaný. pokud je vám záhodno dostatečně melodramatický filmovky, tak budete spokojený.

Iggy Mayerov – Ride / tahle pražská kytarovka asi jezdí zásadně na oranžovou. v tomhle případě dostanete kus přímočařejšího zírání si na tkaničky v kombinaci s poctivě vystavěnym refrénem. zvuk to máš širokej a jirka burian prej uznale pokyvuje.

Modré Hory – Lawrenceovo storočie / klidnej song o neklidnejch časech. chytře promyšlená flow a živý jazzový instro. modré hory!

post-hudba – Pořád stejný pouště / kluci se vrátili zpátky do přístavů a přivezli kus krásnýho popovýho smutku vmíchanýho do aktuální elektronickýho soundu. dole dejte desku, protože její titul jednoduše nemá pravdu.

True Fir – Arrive on Time / a hle, další superkapela! tady potkáte zástupce pacina, hissing fauny, prodavače a remka. a už podle toho výčtu tušíte, jak to bude znít, že jo? náramně poctivý devadesátky ve vybrnkávací hitovce. a ty harmonie, no jo.