Rock for People popětadvacáté
Tommy Cash, foto Teodora Jandová
Festival Rock for People je sice starý už čtvrtstoletí, ale rozhodně není jenom pro nějaké obstarožní papriky. Alespoň my jsme se letos nenudili, nějak na to ani nebyl čas.
Bring Me the Horizon (foto Anežka Jandová)
Přijeli jsme hlavně na Bring Me the Horizon (kdysi na Aerodrome to sice byl trochu větší nářez, ale ani teď nezklamali) a Tommyho Cashe (fakt skvělý, stejně jako byl v únoru v Roxy. Kdo by ho snad doteď neznal, tak už jistě nezapomene). Hrál třeba Little Molly nebo Pussy Money Weed a když při X-Ray zavelel, ať jdou všichni na zem do kolen, nikdo si nedovolil neuposlechnout.
The HU (foto Anežka Jandová)
A taky na letošní objev roku, jak aspoň napsali v programu (a nekecali): The HU. Mongolská kapela, co hraje metal na jejich národní nástroje a udělátka. Kam se na ně a jejich drsné hrdelní zpěvy hrabou ty všechny možné zdejší folklorní kapely… Jednoznačně vrchol festivalu. Jistě brzo budou slavní, i když je jejich debutová deska teprve na spadnutí.
Olympic (foto Samuel Uhlíř)
Ale abychom nezapomněli na domácí kapely – na pradávné vypalovačky stále ještě energických staroušků z Olympiku tančil i chlapík, kterého i s vozíčkem nadnášelo publikum nad svými hlavami.
Jistotka je Mig 21, obzvlášť když frontman Jiří Macháček slaví narozeniny, jako tomu právě teď bylo. „Pojďte, popřejeme mi,“ nemusel nijak dlouho pobízet publikum. A nenudily ani show od „dělníků české stand-up comedy“ ze Stand-up Factory s hláškami typu: „Vztahy jsou jako toi-toiky. Když tam nejsi, tak tam chceš, a když se tam dostaneš, zjistíš, že se dusíš, a že jsi nikdy netušil, že může být pohromadě tolik sr…..“
atmosféra na RfP (foto Anežka Jandová)
Jinak v tom vedru potěšilo rosení a přísun tekutin včetně vcelku levné festivalové vody, naopak nepotěšila kyvadlová doprava do Hradce, která tentokrát bohužel kývala sakra pomalu. Ale jsou prázdniny a na všechno je celkem dost času, tak se to vlastně dalo přežít.
text Teodora Jandová
půlnoční postavy (foto Teodora Jandová)
Comments
