Hrobka měsíce: Kaplová hrobka rytířů z Albertu
Hrobka rytířů z Albertu - kuželovitý luxferový světlík
Nejen celé hřbitovy, ale i jednotlivé stavby na nich mají své příběhy. Jedna z nich, nenápadná kaplová hrobka na Olšanských hřbitovech v Praze, nese romantické jméno hrobka rytířů z Albertu (někde se uvádí ještě romantičtější Rodinné mausoleum rytířů z Albertu a baronů Dobrzenských) a je historicky nejmladší stavbou svého druhu v areálu.
Kaplové hrobky – elita funerální architektury
Co je to vlastně kaplová hrobka? Kaplové hrobky jsou jedním z nejvýraznějších symbolů pietní architektury – od antického mauzolea v Halikarnassu přes slavný Tádž Mahal až po romantické neogotické stavby na evropských hřbitovech 18. a 19. století. Jde o zděné stavby s kryptou a kaplí, bohatě zdobené freskami, vitrážemi či sochami, které sloužily nejen jako místa posledního odpočinku šlechtických rodů a významných osobností, ale také jako reprezentace společenského postavení. Zatímco dříve byly součástí hřbitovů či chrámů a jejich stavbu navrhovali i přední architekti své doby, s nástupem kremace a moderních pohřebních zvyklostí jejich výstavba výrazně ustoupila. Dnes jde o vzácné památky s historickou a kulturní hodnotou – například na pražských Olšanech jich najdete jen kolem stovky z celkových 25 tisíc hrobek. Kaplové hrobky tak zůstávají nejen místem ticha a vzpomínek, ale i připomínkou, že i pohřební architektura může být uměleckým dílem. Mnohé z nich ale právě z důvodů změny pohřebních metod ztratily svůj původní účel a chátrají. A přesně to byl v posledních desetiletích i příběh hrobky rytířů z Albertu, který má ale (spoiler alert!) dobrý konec.
Olšanská hrobka rytířů z Albertu
Architekt, sochař a fotograf v jednom příběhu
Hrobku rytířů z Albertu navrhl v roce 1940 významný český architekt František Maria Černý. Pokud vám jeho jméno nic neříká, vězte, že je autorem moderní poválečné dostavby věží Emauzského kláštera, vozovny v Motole nebo třeba funkcionalistické Mölzerovy vily v Dejvicích. Postavena byla o rok později podle přání baronky Josefíny Dobrzské a její realizace se ujal stavitel V. Kopecký. Interiéru dominuje monumentální reliéf „Vzkříšení Lazara“, dílo sochaře Josefa Wagnera z let 1939–1940. Právě tento detail dodává místu duchovní sílu. A aby toho nebylo málo, hrobku hned po jejím vzniku zdokumentoval i slavný fotograf Josef Sudek – a právě jeho fotografie pomohly po více než půl století vrátit této stavbě původní krásu.
Původní stav hrobky – Foto J. Sudek / repro HPS
Strohá venku, působivá uvnitř
Zvenčí působí stavba spíše nenápadně – čisté pravoúhlé linie, hořický pískovec, decentní reliéfní nápisy a kříž. Jenže stačí projít dveřmi a ocitnete se v jiném světě. Stěny jsou obloženy deskami ze sliveneckého mramoru, který svým načervenalým odstínem rozehřívá prostor. Nad oltářem a reliéfem Lazara se světlo láme přes originální kuželovitý světlík z luxferů a dopadá do kaple měkkým, rozptýleným jasem. V prostoru byla kdysi i dřevěná lavice a kovové květináče.
Hrobka rytířů z Albertu po rekonstrukci v roce 2025
Druhý život hrobky
Čas a dlouhodobé nevyužívání se ovšem na hrobce podepsal. Pískovec degradoval, skla zmatněla a vlhkost se snažila získat navrch. V roce 2022 proto proběhl podrobný stavebně-technický průzkum, který přesně popsal, co bude nutné udělat: od odsolování kamene a biocidních nátěrů, přes restaurování reliéfu podle Sudkových fotografií, až po obnovu zlacených nápisů na stěnách. Výsledek? V roce 2025 se hrobka dočkala kompletní obnovy a zároveň i nového využití. V jejím interiéru vzniklo moderní, ale citlivě pojaté kolumbárium s 48 schránkami. Do jedné se vejdou až čtyři urny, takže tento prostor dál slouží – tentokrát pro rodiny, které si přejí mít své blízké uloženy na důstojném a unikátním místě. Má to ale háček: vzhledem k unikátní estetice interiéru se zájemci o věčný pobyt musí řídit poměrně přísnými pravidly, aby se prostor nezahltil nevkusným vizuálním smogem. Takže klasická česká přebujelá „plastová výzdoba“ kolumbárních pokojíčků je tu zakázána.
Hrobka rytířů z Albertu, původní plán / Repro HPS
Hrobku rytířů z Albertu najdete na V. Olšanském hřbitově, odd. 23, č. 80. Dovnitř se bohužel běžný návštěvník nedostane, ale interiér je docela dobře vidět i přes prosklené dveře.
Hrobka rytířů z Albertu po rekonstrukci v roce 2025
Text: redakce s využitím podkladů HPS, Foto HPS/Iveta Schovancová
Comments
