Téměř čtyři metry na šířku měří Kořist válečná, obraz, který do Prahy zapůjčila bruselská Musées royaux des Beaux-Arts de Belgique. K jeho přemístění bylo potřeba šesti lidí. Ještě rozměrnější je Čermákův poslední projekt: kompozice Na odpočinku se zajatými Hercegovkami. Ta zůstala zachována v uhlu na plátně a na výstavu se převážela navinutá na válci. Obě díla se setkávají v GHMP Knihovně na retrospektivě Jaroslav Čermák: Mýty evropské reality, kterou Galerie hlavního města Prahy připravila ve spolupráci s Národní galerií Praha. Od 4. listopadu 2026 do 28. února 2027 představí také zahraniční zápůjčky, z nichž řadu české publikum uvidí vůbec poprvé.

Obrazy Jaroslava Čermáka jsou dnes rozptýlené po významných evropských muzeích a soukromých sbírkách. První rozsáhlá výstava po téměř sto letech znovu soustředí jeho malby na jedno místo a vedle známých historických kompozic ukáže portréty, krajiny, zátiší, kresby i grafické reprodukce. Díla ze zahraničních depozitářů doplní práce ze sbírek GHMP a 53 zápůjček Národní galerie Praha. Mezi zapůjčitele patří například Musée du Louvre v Paříži, belgické Koninklijk Museum voor Schone Kunsten Antwerpen – Vlaamse Gemeenschap, Amsterdam Museum nebo Nacionalni muzej moderne umjetnosti v Záhřebu. Z českých institucí přispěly Národní muzeum, Památník národního písemnictví či Sbírky Pražského hradu.

„Řadu Čermákových obrazů známe jen z reprodukcí, které po desetiletí dokreslovaly naši představu o českém malířství 19. století. Tato výstava umožní setkat se s originály, porovnat jejich měřítko i malířské zpracování a vidět je vedle děl, která zůstávala v zahraničních sbírkách. Díky tomu se i náš soubor Čermákových prací ocitne v souvislostech, které objasňují jeho místo na evropské umělecké scéně,“ říká Magdalena Juříková, ředitelka GHMP.

Dvě monumentální kompozice a jeden nedokončený obraz

Kořist válečná (Hercegovina, 1862) z roku 1868 zachycuje mladé křesťanky unesené vojáky Osmanské říše a odváděné k prodeji. Olej na plátně o rozměrech 240 × 394 centimetrů patří k hlavním zahraničním zápůjčkám. Na pařížském Salonu získal zlatou medaili a následně jej zakoupil belgický stát. V expozici je obraz zařazen do sálu věnovaného pařížským Salonům. Čermák v něm evropskému publiku představil protiosmanské boje v Hercegovině z perspektivy jejich obětí.

Vedle dokončených maleb návštěvníci uvidí, v jakém stadiu zůstala práce na kompozici Na odpočinku se zajatými Hercegovkami (1878). Objednala ji Společnost vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně dnešní Národní galerie Praha. Sedmačtyřicetiletý Čermák ale tuto zakázku pro prestižní pražskou instituci už nestihl dokončit, protože ve stejném roce umírá. V Národní galerii se ale zachoval přípravný návrh v uhlu na plátně o rozměrech 335 × 506 centimetrů, který dovoluje sledovat rozvržení celé zamýšlené scény.

Dalším stěžejním dílem retrospektivy je Raněný Černohorec (1873), obraz vytvořený pro bosensko-srijemského biskupa a diplomata Josipa Juraje Strossmayera, zapůjčený ze Záhřebu. Téma péče o zraněného bojovníka patřilo k Čermákovým nejúspěšnějším námětům. Výstava představí také jeho repliku z roku 1874 ze sbírek Národní galerie Praha. 

Od pařížského ateliéru k válečným výjevům

Kurátorky Markéta Theinhardt, Kristýna Hochmuth, Vjera Borozan a Helena Musilová rozčlenily expozici do několika tematických sálů. Výstavu otevírá Podobizna Hippolyty Gallaitové z roku 1863 – Čermákovy osudové lásky a manželky jeho učitele, belgického malíře Louise Gallaita. Malba pochází ze sbírek GHMP. Následují práce z 50. a 60. let 19. století mapující začátek Čermákovy kariéry a první umělecké úspěchy. Na ně navazují kapitoly Pařížské ateliéry, Filhelénismus, Grafika a reprodukce, Obchod s uměním či Válka a její následky. Samostatné oddíly se dále zabývají erotizací obrazu jihoslovanských žen, vztahem orientalismu a slovanské vzájemnosti i Čermákovými předchůdci, souputníky a pokračovateli.

Podobu pařížského ateliéru přibližují dobové popisy a obrazy pracoven Čermákových současníků. Žádné vyobrazení jeho vlastního pařížského ateliéru se ale nedochovalo. Víme však, že ho zaplňovaly kroje, zbraně a předměty přivezené z Dalmácie a dalších oblastí slovanského jihu. Malíř je používal jako předlohy, oblékal do nich modely a spojoval je se studiemi z cest. 

„Na Čermákových obrazech se mohou potkat tvář pařížského modelu, kroj z Černé Hory a kompozice navazující na starší romantickou malbu. Chceme ukázat, jak takový výjev vznikal a proč mohl pro francouzské publikum znamenat něco jiného než pro české nebo jihoslovanské diváky. Právě napětí mezi osobní zkušeností, ateliérovou prací a očekáváním publika pomáhá porozumět názvu Mýty evropské reality,“ vysvětluje Helena Musilová, kurátorka, náměstkyně pro odbornou činnost a vedoucí oddělení sbírek GHMP.

Filhelénismus, tedy evropská podpora řeckého boje za nezávislost na Osmanské říši, poskytl Čermákovi vítanou inspiraci jihoslovanskými tématy. Navazoval mimo jiné na francouzského romantika Eugèna Delacroixe: pozornost obracel k ohroženým rodinám, zajatkyním a raněným. Výstava současně sleduje, jak se soucit s oběťmi prolínal s oblibou exotických kostýmů a erotizovaných ženských postav. K vidění jsou Studie slovanského ráji (Hercegovina) (1860), Dalmatská svatba (1875–1878) i Šarvátka v horách (1862–1864).

Obrazy pro Salon i pro obchodníky s uměním

Pražan, cestovatel a malíř s pařížským ateliérem si dokázal okolo sebe rychle vybudovat bohatou klientelu. Výstava proto ukazuje i to, jak svá díla dokázal zpeněžit a dostat k publiku. Vedle obrazů vystavovaných na pařížských Salonech proto retrospektiva nabízí také Čermákovy grafické listy a reprodukce. Malíř se grafice původně věnoval sám, později se na šíření jeho prací podíleli profesionální reprodukční umělci a firmy včetně pařížského domu Goupil & Cie. Díky reprodukcím se jeho náměty dostaly i k lidem, kteří originály nikdy neviděli.

„Čermáka lze označit za jednoho z prvních ‚českých Pařížanů‘. V době, kdy byla Paříž metropolí evropského umění, zde dokázal vybudovat úspěšnou kariéru a otevřel cestu dalším českým umělcům, mezi nimiž byli Václav Brožík, Alfons Mucha či František Kupka,“ říká Kristýna Hochmuth, kurátorka Národní galerie Praha.

Jinou polohu jeho malby představuje bretaňský soubor včetně Mariny z Roscoffu (1870) ze sbírek GHMP. Místo dramatických scén tu přichází pozorné sledování pobřeží Atlantského oceánu, pohupujících se plachetnic a každodenní tvrdé práce místních rybářů a námořníků. 

Díla dalších autorů přibližují, jak se Čermákovy motivy a obrazové postupy šířily a inspirovaly mladší umělce: vedle Václava Brožíka či Ludvíka Kuby výstava připomene Františka Bohumíra Zvěřinu a Alfonse Muchu, přičemž jeden z jeho plakátů zapůjčilo Uměleckoprůmyslové museum v Praze. 

Sedmnáct restaurátorů a obraz, který Čermák nenamaloval

Přípravě výstavy a doprovodné monografie Jaroslav Čermák. Mýty evropské reality předcházel několikaletý výzkum odborného týmu sestaveného a vedeného Markétou Theinhardt ve spolupráci s GHMP. Národní galerie Praha se do projektu zapojila jako významný zapůjčitel a odborný partner, který přispěl archivním bádáním, průzkumem malířských postupů i restaurováním. Na přípravě jejích exponátů pracovalo
17 restaurátorů: věnovali se obrazům i historickým rámům. Obnovu Čermákových děl podpořil program Ministerstva kultury ČR Znovu na obdiv částkou téměř 1,5 milionu korun. Restaurována byla také řada prací ze sbírek GHMP.

„Tato výstava představuje vyvrcholení několikaletého výzkumu a restaurátorských prací, které přinesly řadu nových poznatků o životě a díle jednoho z nejvýraznějších českých umělců 19. století. Těší nás, že výsledky této práce mohou být nyní představeny veřejnosti v takto mimořádném rozsahu,“ uvádí Olga Kotková, generální ředitelka Národní galerie Praha.

Výzkum přinesl také zásadní změnu v určení autorství. Obraz Golgota, který Národní galerie dostala darem od obchodníka s uměním v roce 1945 s tím, že jde o Čermákovo dílo, se ukázal být prací jiného autora. I tak má na výstavě své místo – dobře totiž ilustruje spolupráci historiků umění a restaurátorů při ověřování autorství.

Vlastní kompozice a živé obrazy v dětském ateliéru

Součástí výstavy je také interaktivní ateliér pro děti, rodiny a školy připravený GHMP ve spolupráci s lektorským oddělením Národní galerie Praha. V zóně za knihkupectvím si návštěvníci na magnetické stěně mohou sestavit vlastní kompozice z detailů Čermákových děl. U zrcadlové stěny lze využít prázdné rámy k autoportrétům a živým obrazům. Malířské palety s detaily a otázkami k výstavě pošlou děti hledat předlohy do expozice. Připraveno je také velkoformátové pexeso, ilustrovaná časová osa a kreslení u společného stolu.

Výstavu a odbornou monografii doplňuje kniha Jaroslav Čermák. Romantický výlet po Evropě Moniky Švec Sybolové (NGP), kterou vydává Národní galerie Praha a jež život a dílo malíře přibližuje dětem a mládeži. 

Jaroslav Čermák

Mýty evropské reality

4. 11. 2026 – 28. 2. 2027

Kurátorky: Vjera Borozan, Kristýna Hochmuth, Helena Musilová, Markéta Theinhardt 

Autorský kolektiv: Vjera Borozan, Kristýna Hochmuth, Šárka Leubnerová, Helena Musilová, Markéta Theinhardt, Vít Vlnas, Markéta Vondrová

Grafické řešení: Belavenir

Architektonické řešení: Tomáš Svoboda

Výstava se koná pod záštitou prezidenta České republiky Petra Pavla, prezidenta Černé Hory Jakova Milatoviće, Ministerstva kultury České republiky a radního hl. m. Prahy pro oblast kultury Tomáše Slabihoudka.

Výstava a publikace vznikly za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Magistrátu hlavního města Prahy, Bohemian Heritage Fund – nadační fond, nakladatelství Karel Kerlický – KANT a patronů GHMP, kterým tímto děkujeme: Vladimíra a Ivo Popardowski – ABAS IPS Management, Petra a Tomáš Tesařovi – Nadační fond MEDIRECO, Eva Skalová – ALMOND, Veronika a David Karáskovi, Jana Hochmanová.

Vstupenky:
K zakoupení v síti GoOut nebo na pokladnách GHMP. 

Místo:

GHMP Knihovna
Mariánské náměstí 98/1
Praha 1 – Staré Město

Otevřeno:

út–st 10–18 h

čt 10–20 h

pá–ne 10–18 h

Comments

comments