I hroši mají svůj den – každý rok se 15. února slaví Mezinárodní den hrochů. Nám se to líbí, a tak si tohle fascinující zvíře připomeneme v pár stručných bodech.

foto Don Orchard / Pixabay

Hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius) žije v Africe na jih od Sahary. A také v Kolumbii, v bývalém ranči Pabla Escobara. Je jich asi osmdesát a podle Forbesu tito potomci čtyř exemplářů, které si Escobar přivezl do své soukromé ZOO, mají velký vliv na tamější ekosystém – National Geographic ale uvádí, že nutně nemusejí škodit.

Hroší samec váží až tři tuny. Je tak nejtěžším sudokopytníkem a celkově patří hroši mezi nejtěžší tvory.

Vodní kůň? Prase? Ani ne.

Byli považováni  za příbuzné prasat, podle nedávných výzkumů však mají blíž ke kytovcům.

Zajímavý je původ jeho jména: Ve většině světových jazyků se používá název odvozený od starořeckého jména hippopotamos (doslova „říční kůň“), pouze čeština má jméno odvozené nejpíše od slova hrochot (rachot). Z češtiny ho přejela slovenština.

Jí hlavně rostlinnou potravu, za den spořádá desítky kilogramů trávy.

Umí spát pod vodou, ale každých pár minut se vynoří, aby se nadechnul.

Má plovací blány, díky své hmotnosti také často chodí po vodním dně a hledá potravu.

Je považován za nebezpečné zvíře, jehož chování nelze vždy zcela předvídat.

Hroch krev nepotí

A pozor – odolná „hroší kůže“ je mýtus: kůže tohoto živočicha je sice silná, ale velmi citlivá a náchylná k praskání. Hroch si ovšem produkuje vlastní „opalovací krém“ – růžový sekret, kvůli jehož barvě se kdysi mělo za to, že hroši umějí potit krev…

Comments

comments