Pierre Urban: Rád propojuju různé druhy umění a společenských témat

Pierre Urban už mnoho let působí v hudební branži, nejen jako rádiová osobnost, ale i jako organizátor akcí a propojovatel umělců. Pojďme se podívat, co dělá zrovna teď.

Dlouhá léta je tvoje jméno spojeno s pražským Radiem 1. Jak ses tam dostal a jaké vlivy formovaly tvůj vztah k hudbě? 

Pokusím se to popsat ve stručnosti, ale ve výsledku jde asi o dost podobný příběh jako u většiny mých vrstevníků. Jen co jsem vyndal dudlik, tak jsem dostal do uší Abbu nebo Nedvědy. První plakáty, co jsem lepil za zeď, byl Michael Jackson s opičkou i v kostýmu z Bad. Všude jsem pouštěl MTV. První angličtinu jsem se učil se skladbou Hope of Deliverance od Paula McCartneyho. V šestý třídě nám na hudební výchově pustil učitel Oldfieldovo Tubular Bells a já ho hned běžel koupit mámě jako dárek pro sebe. Hltal jsem samozřejmě pop, ale už jsem začal vnímat i jinou hudbu.

Kolem roku 2000 se všechno změnilo a začal jsem ve velkém jet i díky Radiu 1 hromadu kytarovek, indie, rapu, elektroniky atd. Formovalo mě tedy vše, k čemu jsem se dostal. TV, rádio, internet, půjčovny CD, kamarádi atd.

V roce 2007 jsem se rozhodl, že napíšu do Radia 1. V té době jsem ho fakt poslouchal několik hodin denně. Bavil jsem se občas i vysíláním pro max. 10 random lidí po světě prostřednictvím jednoho internetového rádia. Už několik let si nemůžu vzpomenout na název té služby, ale ve své době byla vlastně naprosto neuvěřitelná. Kdokoliv mohl z domu vysílat. Mít svoje internetové rádio. Radio 1 bylo pochopitelně to jediný, k čemu jsem se tady mohl připojit. Napsal jsem tam a vyšlo to. 

Co ses naučil o hudební branži a stále to využíváš?

Obecně platí, že musíte hodně pracovat, aby něco fungovalo dlouhodobě. Mít vizi, plán a postupně to odbavovat. Fungují příběhy. Ideálně ty nejautentičtější, opravdové. Jasně, že funguje i umělej povrch a póza, ale nikdy ne dlouhodobě. Příběhy a emoce jsou to, co mě na tom všem baví nejvíc.

Co tě přimělo založit kulturní platformu GOODGOOD? 

Vyprávět příběhy 🙂 využít zkušenosti, které mám a pomoct části kreativního průmyslu. Vidim ten obrovský potenciál v lidech a v našich možnostech. Je to běh na dlouhou trať.

Pořádáš spoustu akcí. Jako první mne napadá Soundtrack of Prague. V čem je specifický?

Soundtrack of Prague je zaměřen na audiovizuální projekty a hudební interprety, kteří se ve své tvorbě zabývají městskou tematikou, vypráví městské příběhy. Myslím, že je důležitý vědět, jak umělci město vnímají. Samotného mě zajímá urbanismus, architektura města, město jako komplexní organismus.

Baví mě i prostor a dramaturgie CAMPu (Centrum architektury a městského plánování), kde akce probíhají. Není to koncertní prostor. Rád dostávám hudbu tam, kde se normálně neobjevuje a propojuju různé druhy umění a společenských témat. Zároveň k této akci vznikají i speciální projekce, které reflektují umělcovu tvorbu. Promítají se na unikátní plochu 24x4m, což dává celému vystoupení úplně jiný rozměr. 

Z islandských kostelů a klubů k hraní v nejprestižnějších sálech

Moderna patří mezi další akce, které pořádáš. Na jaký žánr se zaměřuje?

Moderna představuje lokální skladatele a skladatelky z oblasti moderní klasické a neoklasické hudby. Je to hudba, která je mi velmi blízká a oslovuje velký počet lidí. Jména jako Ólafur Arnalds, Nils Frahm, Hildur Godnadóttir, Max Richter nebo Jóhann Jóhannsson. To jsou skladatelé, díky kterým tenhle žánr za poslední dekádu obrovsky vyrostl. Z islandských kostelů a malých klubů se dostali k hraním v nejprestižnějších sálech po celém světě a ke komponování hudby pro hollywoodské velkofilmy. 

Jak sis vybíral správné prostory?

Architektura je pro mne vedle hudby velkým předmětem zájmu. Zejména z období 20. a 30. let. Podobně jako architekti a výtvarní umělci tvořili inovativně, přinášeli nové pohledy a myšlenky, tak i hudební autoři ,o kterých mluvím přistupují ke klasické hudbě inovativně. Využívají elektronickou hudbu, používají nové instrumenty. 

První akce proběhla v krásné Winternitzově vile od architekta Adolfa Loose. Vede jí teď skvělý člověk David Cysař, který se o odkaz této ikonické památky stará velmi dobře a adekvátně. Bylo to sice trochu dál od centra, ale i tak se akce za týden vyprodala a vyprodala by se dvakrát. Bohužel kapacita ve vile je omezená. Jedním z cílů je návštěvníkům nabídnout jiný zážitek. Udělat takový koncert v klubu by byla nuda a lidi jsou ochotni si za tím zážitkem dojet. I proto jsem rád, že se nám podařilo domluvit spolupráci se společností GreenGo (půjčovna sdílených elektromobilů) a dát možnost návštěvníkům se dopravit na akci za zvýhodněných podmínek ekologicky.

Zmínil jsi, že tě zajímá urbanismus a rád spojuješ různé druhy umění a společenských témat. Jak vnímáš ekologická témata?

Myslím, že neexistuje větší globální problém, než je klimatická krize. Je to zcela jistě to nejdůležitější téma, které musíme jako společnost řešit. Kulturní platforma GOODGOOD není jen o kultuře. Environmentální a ekologická témata jsou nedílnou součástí. Tyhle dva světy ekologie (zelené technologie a business) a kultura musíme víc propojovat. Mohou si strašně moc pomoct navzájem.

Také jsi natočil s hudebníky Toyotou Vangelis a Never Sol video, které se vyjadřuje k problematice klimatické krize. Máš v hlavě i další akce?

Letos se díky spolupráci s projektem Klimatist*ka a kolektivem Tetris podařilo natočit živé vystoupení Toyoty Vangelis a Never Sol nad zámkem Jezeří, resp. nad uhelným dolem Mostecké pánve. Umělecké sdělení se ale nevyjadřovalo jen k otázkám klimatické a ekologické krize, ale i ke krizím mezilidských vztahů. Pro příští rok chystáme další akce např. v rámci komunitních zahrad, které jsou důležitou součástí městského organismu pro lokálního klima a mají obrovské výhody. 

Zůstaňme u ekologie. Využíváš i ty sám elektrické Škodovky a VW GreenGo a jaký je tvůj pohled na sdílenou ekonomiku?

Využívám. Kapacita míst pro auta už je v Praze dávno přeplněná. Sdílené vozy jsou správná cesta. Navíc malé vozy jsou do města ideální. A elektromobily jsou samozřejmost.

V loňském roce proběhla akce GOODGOOD Pop Up Radio, kde kromě hudebníků a DJs napříč klubovou scénou proběhlo i několik debat na témata městské ekologie, chytrých řešení atp. Právě cesta sdílení (včetně sdílené mobility v metropoli) se tam také několikrát zmínila. 

Každoročně v Radiu 1 bilancuješ, zveřejňuješ seznam pro tebe nejzajímavějších alb roku. Můžeš už teď nějaká prozradit?

No otázka je, jestli už se dnes spíš neptat na singly 🙂 ale album má určitě stále velký smysl. Daleko víc obdivuju ucelený příběh v kontextu než „jednorázovku“. Vybrat nejlepší desky je pro mne samozřejmě dost složitý. Seznamy už nedělám dávno, ale snažím se ke konci roku pustit skladby co mě v roce 2021 zaujaly. Ideálně asi spíš odkážu na můj playlist RADIO na Spotify. Tam najdete ukázky z mnoha skvělých alb. 

Co ti v poslední době udělalo radost a na co se těšíš?

No toho je:) V návaznosti na to, co říkám, se těšim na všechny příští roky, kdy se bude všechno posouvat. Praha resp. Česká republika má ohromný potenciál. Radost mi třeba dělá, když se ho kreativním lidem daří probourávat. 

Comments

comments