Národní galerie vystavuje ženy

30 května, 2025
TZ
umění

Rachel Ruysch, Feston s ovocem a květinami, 1682, NGP

Od 30. května se Valdštejnská jízdárna promění v prostor výjimečné retrospektivy ženské umělecké tvorby. Jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v České republice. Výstava Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900, kterou připravila kurátorka a ředitelka Sbírky starého umění NGP Olga Kotková, nabídne prezentaci umělkyň, které působily ve střední Evropě, v Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce 19. století.

Projekt Ženy, mistryně, umělkyně 1300–1900 akcentuje linii ženské tvorby.

„Tato výstava přináší příběhy, které dlouho čekaly na to, aby byly vyprávěny,“ říká generální ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knast

Mezi zastoupenými autorkami jsou Artemisia Gentileschi, Sofonisba Anguissola, Lavinia Fontana, Rachel Ruysch, Angelika Kauffmann, Barbara Krafft Steiner či Amalie von Peter.

Příběhy umělkyň

Lavinia Fontana (1552–1614)

Malířka z Boloně, někdy považovaná za první profesionální umělkyni v takzvaném západním umění. Pracovala na zakázku pro šlechtu i církev a proslula zejména portréty a náboženskými obrazy. Dokázala skloubit kariéru s rolí manželky a matky třinácti dětí. Byla první ženou, která veřejně provozovala vlastní ateliér a sama si vydobyla uznání i mimo rodné město – až na papežském dvoře v Římě.

Artemisia Gentileschi (1593 – cca 1654)

Jedna z nejvýraznějších malířek baroka, jejíž životní osud se odrazil přímo do její tvorby.
V 17 letech byla znásilněna kolegou malířem, čelila traumatizujícímu veřejnému procesu
a přesto nepřestala tvořit. Ve svých obrazech zobrazovala silné ženy – Juditu, Zuzanu, Lukrécii – ne jako oběti, ale jako aktérky. Byla první ženou přijatou do prestižní umělecké akademie ve Florencii. Její malby dnes znovu promlouvají k publiku po celém světě.

Sofonisba Anguissola (1532–1625)

Narodila se v urozené rodině v italské Cremoně a jako jedna z prvních žen v dějinách se věnovala malířství profesionálně. Učila se u renesančního mistra Bernardina Campiho, později působila jako dvorní malířka ve Španělsku. Proslula především portréty, které zachycují psychologii postav – včetně její slavné „Šachové partie“, kde zobrazuje své sestry při této intelektuální hře. Jako žena nesměla studovat anatomii, přesto její díla svědčí
o hlubokém pozorovacím talentu.

Rachel Ruysch (1664–1750)

Specialistka na květinová zátiší z Nizozemska. Její obrazy byly obdivovány pro detail, kompozici i vědeckou přesnost. Pocházela z rodiny přírodovědce, což se odráží v jejím malířském zájmu o botaniku. Byla jmenována dvorní malířkou v Düsseldorfu, její díla kupovali sběratelé po celé Evropě. Zároveň vychovala deset dětí a tvořila celý život –
s nebývalým ohlasem i finančním úspěchem.

Maria Sibylla Merian (1647–1717)

Průkopnice vědecké ilustrace a první evropská žena, která samostatně podnikla vědeckou expedici — do Surinamu v Jižní Americe. Fascinoval ji život hmyzu, zejména proměna housenky v motýla. Její kresby spojovaly vědeckou přesnost s estetickou krásou. V době, kdy ženy neměly přístup do vědeckých institucí, si svou cestu vytvořila sama. Její knihy byly ceněny vědci i umělci, ovlivnila i Karla Linného.

Elisabetta Sirani (1638–1665)

Talentovaná malířka z Boloně, která ve 20 letech převzala vedení rodinné dílny. Tvořila portréty, náboženské i mytologické výjevy v barokním stylu a za svůj krátký život vytvořila přes 200 děl. Proslula rychlostí malby a sebevědomým stylem. Založila školu pro dívky – první svého druhu – a vychovala další generaci umělkyň. Zemřela náhle ve 27 letech, ale její odkaz zůstává zachován.

_______________________________________