Audio Video Show 2026: Není to o hlasitosti
Audio Video Show je přehlídka špičkové techniky, která se chystá na březen do několika pater hotelu Diplomat. Je to mimořádnápříležitost potkat audio a video, na ktré běžně nenarazíte. Jak se vůbec taková akce dělá? Máme pro vás rozhovor s jejím hlavním organizátorem Danielem Březinou.
foto archiv Daniela Březiny
Vaše akce letos probíhá už podeváté. Jak vlastně vznikla?
Jistá forma podobné události se objevila hned zkraje 90. let jako obdoba akcí na Západě, kde má hi-fi tradici mnohem delší a bohatší než u nás. Protože se hodnocení audio-video výrobků věnuji už zhruba 20 let, viděl jsem trend, který výstava v její dlouholeté podobě nereflektovala – tj. zejména čím dál větší dostupnost kvalitního poslechu a sledování filmů nejen pro fanoušky složité audio techniky. S tím jsem oslovil tehdejšího organizátora a vytvořili jsme společně modernější podobu akce, kde si na své přijdou nejen milovníci tradičních řešení, ale také vyznavači sluchátek a vůbec aktuální techniky – a kde tedy i “běžný smrtelník” může přijít na to, že hudba (nebo jakékoliv audio-vizuální umění obecně) je podstatně záživnější a podnětnější, když dobře zní (a vypadá).
Co byly nejdůležitější milníky v její existenci?
Krom samotného založení a změny konceptu to jistě bylo také dosažení pozice mezi zhruba pěti největšími akcemi tohoto typu v Evropě – tím pak i příliv a zájem zahraničních značek, výrobců a dalších účastníků, což trvalo řekněme prvních pět let. A pak také trocha štěstí, kdy jsme například shodou náhod uspořádali akci jen týden před covidovou uzávěrou a tím byli ten rok de facto jedni z velmi mála na starém kontinentu, což se promítlo také do toho, že se o nás psalo.
Letos budete ve 4 patrech, jak se takový cirkus vlastně organizuje? Už jen navézt tam všechny ty věci musí být asi oříšek?
Prvních několik let jsme se prostě a jednoduše učili, chaos je to vždy, protože mluvíme o zhruba 60-70 expozcích, každá představuje minimálně jednu, ty největší ale klidně pět dodávek / nákladních aut. Ale není to jen logistika s rozvrhem “na minuty”, zahrnuje to samozřejmě i přípravy, které začínají – asi jako u každého většího eventu – třeba půl roku předem. Přesto to reálně zvládáme ve dvou lidech, jen na konci produkční fáze přibíráme nezbytné externisty od grafiků po stěhováky a podobně. Každopádně za každou akcí stojí řádově vyšší stovky hodin mailování, telefonování, organizace za pomoci tabulek, stohů papírů, floorplanů a podobně jen na mé straně… V souhrnu tomu celý tým věnuje klidně tisíc hodin. Náročné to je i proto, že pro nikoho z nás to není “full time”, ale práce navrch k tomu, co nás živí, což v ČR jinak nejde.
Já pracuji už skoro 20 let jako recenzent audio / video techniky, můj kolega býval dříve prodejcem a dovozcem luxusních značek, dnes se však už víceméně věnuje své galerii.
Vystavují u vás spousty značek – hlásí se vám už vystavovatelé sami, je pro ně v dnešní době taková akce důležitá?
V letošním roce to bude přes 200 značek, v největším ročníku to však bylo i 300. A ano, dá se říct, že tak 75% prostor se zadá z vlastního zájmu výrobců či dovozců, ale samozřejmě aktivně oslovujeme i sami. A důležitost? V době internetu a snadné dostupnosti informací pochopitelně klesá, na druhou stranu zrovna zážitek z poslechu hudby nebo sledování filmu nejde zprostředkovat slovy ani videem, takže je to nenahraditelný prostředek, jak ukázat, o kolik zajímavější může vaše oblíbená hudba nebo film být, když hraje na dobré technice. Podobně jako nemůžete zprostředkovat třeba dojem z dobrého jídla – v tom máme proti jiným veletrhům do jisté míry výhodu. Na druhou stranu je pro ty, kteří se s audiem a videem na této úrovni ještě nepotkali, těžké uvěřit, že může jít o takový rozdíl – ve velké části světa patří hi-fi k běžné výbavě domácnosti, u nás to pořád je spíš okrajová záležitost.
Jaké jsou aktuální trendy v oboru a co očekáváte do budoucna?
Trend je bezpochyby větší dostupnost kvality – to, co ještě před 10 lety stálo jako automobil, dnes koupíte i jako řadový zaměstnanec s “normálním” platem. Technologie jdou dopředu raketovým tempem. Vidíme, že skvělé věci si dnes pořídíte za tisíce až desetitisíce korun, na druhou stranu se rozmáhá take trh s mimořádně luxusními konstrukcemi. Přirovnal bych to k automobilům – můžete si pořídit velmi solidní řešení za přijatelné peníze, ale taky hyper luxusní supersport za desítky a desítky milionů. Oboje má své místo na světě…
Technika je a má být hlavně prostředkem k zintenzivnění zážitku
Co vás osobně na špičkové technice baví, jak jste se k ní (kdysi) dostal?
Technika je a má být hlavně prostředkem k zintenzivnění zážitku – jedno jestli z hudby nebo filmu. Takže primární zábavou je právě samotné umění v té které formě, zároveň jde ale i o králičí noru, kdy je fascinující zažívat, jak ta samá známá hudba může hrát až nečekaně různorodě a tím na vás jinak působit. A taky to, že každý máme svou vlastní “chuť” a tím i jinou cestu k té správné technice. Je to tedy skvělá možnost bavit se hledáním, stejně jako objevováním hudby. Sám jsem se k tomu dostal v rámci rodiny, kdy jsem se jako malý pohyboval v tomhle prostředí a měl možnost poslouchat nebo jen koukat na televizi na naprosto skvělé technice. A i když to člověk v útlém věku nijak neocení, vlastně mu to stanovuje standardy a hledá pak jejich naplnění.
A jakou hudbu posloucháte?
Mám přes 3 000 CD, nějakou tu stovku vinylů a vkus se s lety proměňuje. Nemám limit. Při práci je to většinou jazz nebo klasika, ale 20 let jezdím na Rock for People a chodím na rockové koncerty. I v tom je moderní technika úžasná – když nestačí Spotify, můžete se spolehnout na audiofilské hudební knihovny, které projdou vaši sbírku, stejně jako historii streamování a podle toho vám na míru “ušijou” další tipy. A díky tomu, že neberou v potaz slávu, často se dostanete k naprosto neznámým jménům, k lidem a kapelám, co si vydávají hudbu sami třeba přes Bandcamp a zjistíte, že skvělých věcí jsou tisíce, tisíce a tisíce. Stejně tak se přistihnete, že vůbec nesledujete díky chytrým algoritmům nějaké žánrové škatulky.
Proč má smysl si hudbu nepouštět na laciném repráčku na baterky?
Já bych neřekl, že nemá… Je to skvělý začátek třeba pro děti. Pro ně je to strašně snadná cesta, dneska už technika i tam umožňuje vybrat něco, co nehraje děsivě zastřeně. A je to skvělý první krok od poslouchání z repráčku na telefonu nebo sluchátek za pět koun, co k němu výrobce přiložil. A pak člověk zjistí, že tráví poslechem víc času, než když to nehraje dobře. Když k nám přijdete a poslechnete si pár sestav, tak dost možná zjistíte, že hudba může mít kouzlo a sílu ne nepodobné těm na živém koncertu – ale přitom jste pořád v pohodlí domova s možností vystřídat za večer třeba deset kapel různých žánrů. Není to o hlasitosti nebo nejsilnějším basu – je to o tom, že dobře navržená a vyrobená technika nechá vyznít mnohem víc obsahu, dokonce o tolik, že tomu lidé hi-fi nepolíbení dost možná nebudou chtít věřit.
A jaký bude 10.ročník?
Výborná otázka… Doufáme, že minimálně stejně lákavý, uvidíme, jestli se nám na evropských akcích podaří načerpat nějakou novou inspiraci a energii. Ale tak jako vždycky to necháváme tak trochu na inspiraci a momentální situaci v září, kdy začneme s přípravou.
foto pořadatel akce
Vstupenky: https://goout.net/cs/listky/audio-video-show-2026/xliib/
https://www.audio-video-show.cz/
Audio Video Show
Praha, hotel Diplomat
20.-21.3.2026
Comments
