Český filmový a televizní svaz FITES udělil ceny TRILOBIT
Ceny TRILOBIT udílené Českým filmovým a televizním svazem FITES za mimořádná audiovizuální díla byly vyhlášeny 20. ledna 2024 na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve sportovní hale v Dolních Břežanech. Ceremoniál streamovala ČT. Jedny z nejstarších filmových cen již po sedmatřicáté poukázaly na díla s výraznou uměleckou kvalitou a s etickým a společenským přesahem.
Ceny TRILOBIT 2024 se uskutečnily pod záštitou hejtmanky Středočeského kraje Mgr. Petry Peckové a ministra kultury České republiky Mgr. Martina Baxy.
Ceny TRILOBIT 2024 byly uděleny následovně
Český filmový a televizní svaz FITES udělil CENU TRILOBIT BARRANDIEN 2024:
Agnieszce Hollandové
za režii filmu
HRANICE
Film svou obrazově strhující filmovou řečí má na míle daleko k povrchní publicistice i k běžným akčním dramatům. S hlubokou empatií nahlíží jedno z nejvážnějších témat dnešní Evropy, téma zákeřně řízené, politicky zneužívané migrace – a co si s ní počít, aniž bychom se zpronevěřili sami sobě. Úzkostně kafkovský i groteskně absurdní příběh z polsko-běloruské hranice divákovi neumožní chytat se obvyklých happyendových stébel, přesto nabízí i naději v mladých záchranářkách a záchranářích.
Pavlu Soukupovi
za režii filmu
#annaismissing
Porota oceňuje film #annaismissing, který svěžím zpracováním přibližuje děsivé dopady kyberšikany a života na sociálních sítích. V době, kdy podle průzkumů každé páté dítě zažilo ponižování, nenávistné komentáře a další stinné stránky online světa, jde o zásadní dílo, které navíc svou seriálovou podobou a napínavostí může osvětově zapůsobit na cílové publikum. V domácím kontextu je to i výjimečně dobře vystavěný a žánrově čistý thriller.
Tomáši Dušičkovi
za námět a scénář a
Jonáši Karáskovi
za režii filmu
INVALID
Od dob kultovních snímků filmové vlny šedesátých let se v naší kinematografii jen málokdy vidí tak vydařená, svižná, divácky vděčná, a přitom nepodbízivá a krutá komedie. Invalid pod silným zvětšovacím sklem černého humoru a nadsázky nabízí nekompromisní obraz naší společnosti, výkony obou protagonistů (Gregor Hološka, Zdeněk Godla) i ostatních (za všechny Klára Melíšková) jsou samy o sobě zralé na cenu, zde však boduje především celek příběhu.
Romanu Vávrovi
za námět, scénář a režii filmu
PŘÍPAD MODRÝ
Byl dvojnásobným mistrem světa v hokeji. Také vzorným otcem rodiny, a především hodnotově ukotveným člověkem s pevným charakterem. Nechtěl v době, která svoje hodnoty hledala kdesi na východě, opustit švýcarskou manželku ani zrušit, státem předtím potvrzenou, smlouvu s NHL. To vše mu vyneslo 5 let věznění v uranových dolech a zavinilo jeho předčasnou smrt. Osud hokejového brankáře Ing. Bohumila Modrého zpracoval režisér Roman Vávra na propracovaném pozadí obrazu doby, vytříbeným filmovým jazykem, se silnou vnitřní přesvědčivostí.
Simoně Pekové
za ztvárnění role Valérie
ve filmu režisérů Jana Vejnara a Tomáše Pavlíčka
PŘIŠLA V NOCI
Stejně jako samotný film osciluje mezi černou komedií a groteskním hororem, „klame tělem“ i Simona Peková v hlavní roli. Její Valérie není jen okázale histrionská manipulátorka bezohledně terorizující své okolí. Promyšleným střídáním teatrální exprese s okamžiky ztišení a citu pro tragikomický detail, dokáže v divácích vzbudit nejen odpor a smích, ale i pochopení a soucit se stárnoucí ženou neschopnou reflexe vlastního života a vztahů. A přimět je k zamyšlení nad sebou samými.
Dále Český filmový a televizní svaz FITES mimořádně udělil CENU POROTY – MOC BEZMOCNÝCH za přínos občanské společnosti
Ksenii Sacharnové
za režii a produkci
a Kirillu Sacharnovi
za námět, režii, kameru, střih dokumentárního filmu
VIKTOR FAJNBERG. DISIDENTEM K ZBLÁZNĚNÍ
Dokument poskytl filmařsky poctivý prostor příběhu sovětského disidenta, jednoho z osmi statečných, kteří protestovali proti sovětské okupaci Československa, za což byl sovětským režimem léta vězněn bez soudu na psychiatrické klinice. Dílo připomíná stále platnou pravdu, že i zdánlivě bezmocní jednotlivci mohou svým statečným postojem porazit všemocný totalitní systém a spoluobčanům ukázat cestu k životu v pravdě.
Mattu Sarneckému
za scénář a režii koprodukčního dokumentárního filmu
KUCIAK: VRAŽDA NOVINÁŘE
Dánský režisér Matt Sarnecki s odstupem doslova dešifroval příběh slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové nejen jako otřesný zločin, ale zasadil tento akt do dosud neznámých celospolečenských souvislostí prorůstání mafiánského prostředí se slovenskou politikou. Mimořádně cenná je práce s unikátními materiály z vily hlavního podezřelého, podnikatele Mariána Kočnera.
Dále Český filmový a televizní svaz FITES udělil CENU VLADISLAVA VANČURY 2024 filmovému kameramanovi, dramaturgovi a autorovi
Otovi Kopřivovi
za celoživotní dílo, jímž přispěl k rozvoji a kultivovanosti české kinematografie a jejímu mezinárodnímu věhlasu
Ota Kopřiva (1948–1988) laudatio
Ota Kopřiva je jednou z nejvýraznějších osobností České kameramanské školy: autor obrazové složky významných filmů z období normalizace, zejména ve spolupráci s režisérem Vítem Olmerem (mj. filmy Co je vám, doktore, 1984, Jako jed, 1985, Antonyho šance, 1986 a Bony a klid, 1987, jehož premiéry se již nedožil). Mistr ruční kamery, kterou ztvárňoval bez příkras pravdivou socialistickou realitu. Na těchto filmech působil také jako dramaturg a spoluautor technických scénářů. Jeho metoda realistického výrazu předběhla dobu minimálně o deset let, a to v domácím i evropském kontextu. Později se tento styl objevil v Evropě ve snímcích skupiny Dogma 95. Styl Kopřivova osvětlení vychází z logiky reálných zdrojů s podmíněným minimem použitých prostředků. Dynamickým pojetím kamery vytvořil kontrastující pocit úniku, jakéhosi pohybu lidského bytí na hraně zákona, hlídaného represivní mocí normalizační šedé zóny.
Sám Ota Kopřiva říká: „Scénáře, které se píší, vyznačují se většinou nefilmovostí. To je u nás scénářová bolest. Když píšeme technický scénář, představujeme si, že děláme němý film (…) Teprve když už to jinak nejde, nastoupí dialogy. Lidé jsou zkažení televizí, jsou zvyklí ji poslouchat, a ne se na ni dívat.“, konec citátu. Svou aktivní spoluprací kameramana s režisérem může být Kopřiva inspirací zejména pro dnešní mladé filmaře. Současný obrazový digitální manýrismus doplněný plytkostí dialogové popisnosti je opakem ryzí filmové řeči, jíž se Kopřiva s Olmerem vyjadřovali. Jeho význam je bohužel oficiálně pozapomenut. I proto mu Cena Vladislava Vančury za celoživotní dílo a přínos pro českou kinematografii právem patří.
Dále Český filmový a televizní svaz FITES propůjčil kritickou a podpůrnou
ZCELA ZVLÁŠTNÍ CENU – C I T R Ó N
Poslanecké sněmovně PČR a Výboru pro mediální záležitosti
za opakovaně nekompetentní způsob volby do mediálních rad – nejnověji do Rady státního fondu kinematografie, což není nic proti samotným radám, ale proti stavu, kdy o odborných otázkách rozhodují neodborníci.
Comments
