Co je na dně Vltavy? Potápěči prozkoumají okolí Karlova mostu
Ve dnech 14. – 16. 1. 2019 proběhne s využitím moderní potápěčské techniky a archeologických
dokumentačních postupů monitoring dna řeky Vltavy v bezprostředním okolí gotického Karlova
mostu (2. polovina 14. století) a jeho předchůdce, románského Juditina mostu (3. čtvrtina 12.
století). V souvislosti s rozvojem turismu narůstá právě v okolí zmíněné památky v městské
památkové rezervaci, zapsané na seznamu UNESCO, intenzita lodní dopravy, a je proto důležité
co nejpřesněji zdokumentovat její okolí. Akce proběhne pod vedením pracovníků pražského
Archeologického ústavu, ve spolupráci s kolegy z Národního památkového ústavu, územního
odborného pracoviště v Praze a Muzea hlavního města Prahy.
Vltava byla v minulosti překlenuta několika mosty, z nichž ty nejstarší se nacházejí právě v okolí
Karlova mostu. Ne zcela vyjasněna je poloha nejstarší dřevěné spojnice vltavských břehů z 10. století.
Naproti tomu poloha a přibližná trasa Juditina mostu (zanikl během povodně v roce 1342), severně od
Karlova mostu, je částečně zmapována prostřednictvím několika konstrukčních reliktů této stavby na
malostranské a staroměstské straně řeky. Podstatně méně informací máme o skupině mostních pilířů,
které zůstaly zachovány v jejím korytě. Kromě těchto konstrukcí se však ve Vltavě nacházejí zbytky
dalších mostních a jiných staveb z mladší doby. Jedná se především o zbytky provizorního spojení obou
částí Karlova mostu, zříceného po povodni v roce 1890, které bylo vedeno v jeho severním sousedství
v místech někdejšího Juditina mostu.
Důvody pro uskutečnění této organizačně náročné akce jsou nasnadě: „Říční koryto je dlouhodobě
zanášeno bahnitými sedimenty. S narůstající intenzitou plavebního provozu, který vyžaduje pravidelnou
údržbu dna řeky, jsou bezprostředně ohroženy poslední pozůstatky románského Juditina mostu a dalších
movitých i nemovitých památek uložených v říčních sedimentech“, konstatuje Jan Mařík, ředitel ARÚ
Praha a garant projektu.
Cílem celé akce je přesná polohopisná a obrazová dokumentace dotčených míst s vysokým potenciálem
archeologických památek a příprava podmínek pro jejich ochranu. Podle vedoucí potápěčského týmu
Barbory Machové z ARÚ Praha půjde v našem prostředí o unikátní propojení specializovaných
potápěčů a odborníků, většinou archeologů a historiků, z výše zmíněných institucí. Jak dodává J. Mařík,
„v letošním roce uplyne přesně sto let od vzniku Archeologického ústavu, jehož posláním je výzkum,
dokumentace a ochrana archeologického dědictví. Hledání a testování nových metod práce považuji za
jeden z hlavních úkolů našeho ústavu“.
Comments
