Další věc, které se lidi už nesmějí: dechovka
Dechová hudba byl symbol zastaralosti, regrese a něco až směšného.
Stejně jako legrační hnědé svetry a la dědeček a dokonce šátky uvázané na babku se ale karta možná obrací: vizte aktuální úspěch kapely Františka Skály, která si zahrála na řadě oblíbených festivalů a 28.8. vystoupí na Rohanském ostrově. Představí tam nové dechovkové album Pojď se mnou děvče mé.
„Chybí nám zvuk vojenské dechovky procházející ulicemi, žestě lázeňských orchestrů i pohřební pochody za rakví,“ říká k počinu František Skála. . „Nejedná se v žádném případě o parodii. Je to óda na radost a naplňování filosofie ,přitakávání životu i smrti‘ tak, jak to na českém a moravském venkově bylo vždy zvykem,“ ujišťuje.
Návštěvníci cizích zemí dechovku v této pochodové podobě znají: různé průvody vběhem náboženských svátků jsou v mediteránských ulicích běžné i dnes a mnoho mladých lidí hraje v dechovce, i když jinak nosí nejnovější sneakers. Zažije tenhle žánr svůj revival i u nás, nebo jsou Provodovjané jediný případ? Počkáme si.