Fotograf Vincent Munier. Dobrodružná cesta za sněžným levhartem
Vincent Munier se specializuje na zvířata v přírodě a fotografii ve venkovním prostředí. Narodil se v regionu Vosges ve Francii a fotografii se věnuje od 12 let. V mládí strávil mnoho času fotografováním divokých zvířat v lesích okolo svého domova, již tehdy získal hluboký respekt a vztah k přírodě, za kterou teď cestuje po celém světě. Mezi jeho nejvýznamnější projekty patří fotografování bílých vlků na Ellesmerově ostrově v Kanadě a fotografování labutí a jeřábů na ostrově Hokkaidó v Japonsku.
Vincent je prvním fotografem, který obdržel třikrát po sobě cenu BBC jako fotograf roku v oblasti fotografování zvířat v přírodě „Erik Hosking Award“. Jeho snímky jsou vystavovány v uměleckých galeriích a mezinárodně publikovány v prestižních časopisech. Sám nezávisle publikuje své vlastní fotografické knihy prostřednictvím vydavatelství Kobalann, které bylo založeno v roce 2010. Ve své roli evropského ambasadora společnosti Nikon představuje Vincent svůj individuální styl a poskytuje rady nastupujícím fotografům zvířat v přírodě.
Ve svém posledním projektu pro fotografickou značku Nikon se Vincent chtěl podělit se světem o krásy Tibetu. Vydal se do některých z nejvzdálenějších a nejvíce nedotčených oblastí Tibetu, kde doufal, že se mu podaří vyfotografovat levharta sněžného – extrémně plaché a samotářské zvíře.
Přečtěte si rozhovor s Vincentem o jeho zážitcích na této cestě.
PROČ JSTE SI PRO SVŮJ SPECIÁLNÍ PROJEKT VYBRAL TIBET?
Tibet je domovinou těch nejdivočejších zvířat, ale jen velmi mála lidí. O Tibetu a jeho divokých zvířatech jsem přečetl řadu knih, zejména od amerického biologa George Schallera, který pracoval na Tibetské náhorní plošině v 70. a 80. letech minulého století.
Navzdory Schallerově práci je Tibet poměrně neznámý, takže je jeho divoká příroda do značné míry nezdokumentovaná. Narazíte tu na zvířata, která se vyskytují výlučně v této oblasti a nikde jinde nežijí.
Zejména jsem chtěl pořídit snímky ohroženého levharta sněžného a málo známých tvorů, jako je například manul.
JAKÉ BYLY HLAVNÍ PROBLÉMY PŘI PRÁCI V TIBETU?
Do Tibetu je neuvěřitelné obtížné se dostat, a to jak kvůli geopolitické situaci, tak – z praktického hlediska – kvůli jeho vysoké nadmořské výšce. Pokud uvažujete o cestě do oblasti, jako je Tibet, rozhodně na přípravě trasy spolupracujte s vědeckými pracovníky. Sehnat v Tibetu spolehlivou mapu bylo nemožné, takže jsem při sledování, kde jsem a kam se potřebuji dostat, musel používat Google Earth.
Také je myslím důležité pokusit se necestovat sám. Když jsem jednou cestoval s někým, koho jsem potkal přímo na místě, v mnoha ohledech mi pomohl – od získání telefonního signálu až po zřízení základního tábora. Nedávno jsem se do Tibetu vrátil s asistentem a dalším přítelem a tyto dva páry očí navíc byly neocenitelné, když došlo na hledání levharta sněžného, který je neuvěřitelně maskovaný a při pozorování hor je obtížné jej spatřit.
CO VÁM NÁVŠTĚVA TIBETU DALA?
Dozvěděl jsem se hodně o sobě. Člověk má s přírodou velmi zvláštní vztah – je mezi námi propast. Při práci na projektu chci udělat opravdu vše pro to, abych tuto propast překlenul. Není to snadné a terén, podnebí, a dokonce i zvířata mě často vyděsí. Je ale důležité, aby lidé pochopili, že nejsou pány světa.
Vážím si toho, že se mohu pravidelně vracet do přírody a žít bez pohodlí svého domova, ve stejných podmínkách jako tito tvorové. Koneckonců jsme všichni živočichové.
JAKÝ OKAMŽIK CESTY BYL NEJVÍCE NEZAPOMENUTELNÝ?
Zažil jsem neuvěřitelně blízké setkání s nádherným levhartem sněžným. Narazil jsem na matku s mládětem a zůstal jsem s nimi dva dny, po které jsem je pozoroval zpoza skály. Nejdřív se snažila ulovit nahura modrého, druh divoké kozy, který je nejčastější kořistí levhartů sněžných. Když neuspěla, přesunula se do kaňonu a mně se podařilo ji tam následovat.
Byl jsem od ní asi 100 metrů, což bylo jednak neuvěřitelné a jednak děsivé. Potom jsem si všiml, že zpozorovala můj stín. Okamžitě jsem se vrhl na zem, ona se stále blížila a já jsem si uvědomil, že na mě může kdykoliv zaútočit. Po krátké chvíli jsem se postavil, abych jí ukázal, že jsem člověk, a ne divoký jak nebo potenciální kořist. Utekla, ale naše vzájemné pozorování před jejím útěkem byl úžasný moment. O levhartech sněžných jsem hodně přečetl, ale od nikoho jsem neslyšel vyprávět podobnou příhodu. O svých horách vědí vše. Většinu času vás vidí, ale vy nevidíte je. Tentokrát jsme se viděli navzájem.
CO VÁS NA LEVHARTECH SNĚŽNÝCH FASCINUJE?
Vždy se mi líbí, když se dostanu tváří v tvář velkým predátorům, jako jsou medvědi nebo vlci – vidět před sebou velká a krásná zvířata je vzrušující. Ještě více vzrušující to je, pokud to představuje výzvu. Než jsem poprvé spatřil levharta sněžného, navštívil jsem Tibet třikrát. Doufám, že jednou potkám tygra ussurijského – při této práci nikdy nevíte, s čím se setkáte.
JAKÁ DALŠÍ ZVÍŘATA BYSTE CHTĚL NĚKDY FOTOGRAFOVAT?
Fascinuje mě manul, kříženec levharta sněžného a kočky divoké, a to proto, že je tak málo známý. Ale v Tibetu je spousta jedinečných zvířat jako antilopa, divoký osel nebo divoký jak. Jaků divokých je v Tibetu jen 15 000, jsou ohroženým druhem.
JAK PODOBNÉ PROJEKTY PLÁNUJETE?
Než se vydáte na jakoukoliv cestu tohoto typu, je důležité udělat si průzkum. Přečetl jsem, co se dalo, ale o této oblasti a jejích divokých zvířatech toho moc publikováno nebylo – i když je to jedna z věcí, které jsou na tom zajímavé, znamená to, že v mých znalostech byly určité mezery, se kterými jsem se musel vypořádat. Zejména manul je druh, o kterém se ve světě velmi málo ví.
JAKÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍ VÁŠ VÝBĚR VYBAVENÍ?
Narazit na levharta sněžného je obrovské štěstí, takže s sebou potřebujete mít co nejlepší fotoaparát a vybavení. Vše je potřeba optimalizovat, aby vám neunikl žádný důležitý okamžik, a proto jsem ocenil kvalitu a spolehlivost fotoaparátů Nikon D5 a D500.
Mysleli byste si, že při fotografování v mínus 35 stupních bude rozhodujícím faktorem počasí, ale veškeré vybavení značky Nikon, které jsem používal, fungovalo v tomto podnebí bezchybně. Věděl jsem, že v Tibetu budu neustále v pohybu v náročném terénu, takže bylo důležité, aby modely fotoaparátu byly malé a lehké.
JAKÉ RADY MÁTE PRO FOTOGRAFY, KTEŘÍ BY CHTĚLI ZACHYTIT NEPOLAPITELNÁ ZVÍŘATA, JAKO JE LEVHART SNĚŽNÝ?
Klíčové je zvířata respektovat a snažit se je nerušit – nejen pro jejich dobro, ale i pro vaše. Mohou být nebezpečná. Předmět svého zájmu studujte a naučte se něco o jeho zvycích a chování. O zvířatech si rád co nejvíc čtu a také se bavím s ostatními fotografy a cestovateli a učím se z jejich zkušeností.
Při fotografování dbám na to, abych přírodní světelné podmínky využil ve svůj prospěch. Také doporučuji, abyste se přinutili dělat různorodé sady snímků. Nespoléhejte na to, že budete znovu a znovu pořizovat stejný záběr.
CO PRO VÁS ZNAMENÁ BÝT EVROPSKÝM AMBASADOREM ZNAČKY NIKON A MOCI PRACOVAT NA PROJEKTECH JAKO TENTO?
Jsem věrným uživatelem výrobků Nikon a vybavení značky Nikon používám od svých 12 let. Se značkou jsem silně propojen a jsem hrdý, že jsem evropským ambasadorem značky Nikon. Dostat příležitost a podporu pro uskutečnění tak ambiciózního projektu, jako je tento, je pro fotografa naplňující a vzrušující.
Comments
