Fotoreport: TrutnOFF v Brně
Tony Ducháček & Garage, foto Jiří Janda
Přesun z trutnovského Bojiště na brněnskou Střelnici festivalu TrutnOFF BrnoON očividně svědčí. Potvrdil to i druhý ročník po jeho obnovení, který se symbolicky odehrál v tradičním čase o víkendu kolem 21. srpna. Stejně jako loni se sice návštěvníci kvůli koronavirovým zákazům museli obejít bez dříve obvyklých zahraničních kapel, o to víc si aspoň mohli užít ty domácí.
Tony Ducháček & Garage
Mezi těmi zhruba pěti desítkami zúčastněných souborů nechyběli Tony Ducháček s Garage. Tentokrát bylo jejich vystoupení trošku temnější než obvykle, ale publikum je přijalo s nadšením.
Visací zámek
Hvězdou pátečního večera byl Visací zámek, a při jeho koncertě si posluchačstvo užilo spoustu srandiček.
Publikum
Na někdejší vyšší řády tisícovek návštěvníků je třeba nyní zapomenout, přesto nevelký areál poblíž brněnského centra rozhodně nevypadal opuštěně.
Atmosféra
Doba hromadných nekonečných nočních bubnování do koryt improvizovaných umýváren a ulepeného tancování v blátě je už pryč a publikum se lehce civilizovalo, nuda však rozhodně nepanovala.
Ondřej Havelka a Melody Makers
Jistotou bylo jejich vystoupení vždy už v Trutnově, a neméně zábavný zůstal uhlazený estét Havelka také zde. Jako posilu si pozval i syna Vojtěcha.
Dunaj
Připomínkou slávy někdejší místní alternativní scény bylo kromě angažování Petra Váši jakožto jednoho z konferenciérů také vystoupení obnoveného Dunaje.
The Group
Ani letos vedle hlavní scény nechyběl další prostor pro koncerty v „undergroundovém“ stanu. Zahrála zde třeba The Group, která už pár let stále sebejistěji drtí písničky Boba Dylana.
Majerovy brzdové tabulky
Ale vystoupily zde i dávné osvědčené jistoty, třeba právě Majerovky…
Yamabushi
… anebo kapela Yamabushi v čele s veteránem alternativní scény Vlastislavem Matouškem.
Čtvrt na smrt
Na dávné „léto lásky“ si možná zavzpomínali bubeník a frontman kapely Čtvrt na smrt. Zábavná partička, ještě o ní jistě uslyšíme.
A k festivalu celkově: pokud se na místo ještě nedávných megaakcí začnou muzikanti vracet ke kořenům a potkávat na podobných příležitostech, rozhodně to nemusí být na škodu. Magorovo heslo „aby radost nezmizela“ přinejmenším na tomhle festivalu stále žije.
Comments
