Gerald Power: Generace sametové revoluce byla kulturně i politicky ovlivněna britskou popkulturou
Začátkem září se do Prahy sjedou odborníci na britskou popkulturu z celého světa.Zúčastní se letošního ročníku Anglo-American Roundtable s podtitulem „Britain „Goes POP!“ na půdě Anglo-americké vysoké školy v Praze (AAU). Britská popkultura zhruba před šedesáti lety ovládla svět. Takzvaná britská invaze je bezpochyby komplexní kulturní fenomén, který vyvolává řadu otázek. Proč je důležitá i dnes jsme se zeptali doktora politologie na AAU Geralda Powera, který bude diskuzi 9. září 2022 moderovat.
Pro začátek, co přesně je míněno pojmem „britská invaze“?
Slovo „invaze“ zní asi trochu děsivě, ale v tomto kontextu odkazuje na zcela poklidný nárůst celosvětového nadšení pro britskou populární kulturu v polovině 60. let. Toto označení vzniklo v USA a vystihuje rychlost, s jakou britské beatové skupiny jako Beatles a Rolling Stones nahradily v srdcích amerických teenagerů tamní interprety.
Takže britská invaze se týkala především rockové hudby?
Ano i ne. V popředí tohoto fenoménu dozajista stály britské rockové a popové skupiny. Zdá se, že jejich přitažlivost byla založena na faktorech, jako je například schopnost hrát „autentickou“ černošskou americkou hudbu, která v sobě měla syrovost a upřímnost, jež chyběla spíše „sladkému“ americkému popu, který hrály bělošské skupiny. Obecně se britské skupiny těšily větší tvůrčí svobodě než američtí interpreti a jejich hudba byla o něco experimentálnější a „nebezpečnější“, což jen přidalo na jejich přitažlivosti pro generaci teenagerů, která byla fascinována myšlenkou rebelie proti generaci svých rodičů. Ale v žádném případě to nebylo jen o hudbě. Móda a účesy britské mládeže – zejména „Mods“ – se staly celosvětovými. Britští modelové, herci, umělci a návrháři se také stali celebritami a získali celosvětové uznání.
Ovlivnila britská invaze také české umělce?
Ano, ovlivnila. Rané skupiny jako Beatmen přesně následovaly vzor Beatles. Hudebně sofistikovanější skupiny jako Olympic se přímo inspirovaly zvukem britských skupin jako Rolling Stones, Small Faces nebo Traffic. Hity a zvuky, které jsme mohli znát od ženských interpretek, jako byly Sandy Shaw a Dusty Springfield, přejímaly takové osobnosti jako Helena Vondráčková a Marta Kubišová. Na komunistických zemích, jako bylo Československo, je zajímavé, že kultura mládeže byla oblastí, kterou se stát snažil kontrolovat a monopolizovat. Britská invaze rozhodně nebyla něčím, co stát vítal, ale přesto k ní došlo. Byla to určitá forma rebelie, o tom není pochyb. A přestože po sovětské invazi v roce 1968 došlo k tvrdému potlačení všech podobných tendencí, dopad byl z mého pohledu dost intenzivní. Mnoho mladých lidí v sedmdesátých letech dospívalo s náklonností k Velké Británii a západní kultuře. Řekl bych, že mnoho lidí z generace sametové revoluce bylo kulturně – a tím pádem i politicky – formováno tím, že jako teenageři zažili britskou invazi.
Proč je britská invaze důležitá i po šedesáti letech?
Myslím, že je to zajímavé hned z několika úhlů pohledu. Všichni víme, že Beatles jsou jako kulturní síla stále s námi. Nemůžeme však náležitě ocenit vliv Beatles na svět v 60. letech, aniž bychom věděli něco o kulturním kontextu, z něhož vzešli. V polovině 60. let se v Británii odehrávalo něco velmi zajímavého a možná neopakovatelného – panovala zde liberální a tvůrčí atmosféra a mladí lidé měli pocit velkých možností. To je, myslím, něco, co stojí za prozkoumání a kdo ví, třeba i trochu za oslavování. Dnes sledujeme země, které jsou v exportu kultury mládeže velmi úspěšné – například Jižní Koreu nebo Japonsko. Británie byla první zemí, která v exportu kultury mládeže konkurovala USA, a každý, koho zajímá, jak lze národní kulturu vyvážet napříč kontinenty, se může z britské zkušenosti šedesátých let něco naučit. A konečně, Británie si je po brexitu rozhodně vědoma toho, že populární kultura je jednou z jejích hlavních předností ve snaze získat přátele po celém světě. Z britské invaze se tedy možná můžeme něco přiučit. Koneckonců, když Beatlemánie zachvátila celý svět, Británie byla v mezinárodním měřítku v poměrně špatné pozici – její impérium se rozpadalo a byla mimo Evropskou unii. Možná – a to je docela zvláštní – se kulturní úspěch nemusí shodovat s úspěchem politickým a ekonomickým.
Co nám můžete říci o letošním kulatém stolu s název Anglo-American Studies Roundtable s podtitulem „Britain Goes POP!“, který se uskuteční 9. září na půdě AAU?
Kulaté stoly na Anglo-americké vysoké škole jsou události malé a komorní, což nám umožňuje vychutnat si odborné diskuse akademiků v uvolněném prostředí. Hlavním řečníkem letošního ročníku je Dr. Richard Weight, významný historik britské národní identity a populární kultury. Richard přednese svůj pohled na to, co byla britská invaze a čeho všeho se týkala. Skupina významných mezinárodních účastníků zase bude odpovídat na otázky a pomůže otevřít nové oblasti pro diskusi. Každý, kdo má o toto téma zájem, je vítán. Začínáme ve 14:00. Akce končí v 16:00, ovšem naše kavárna a nádvoří v historickém areálu paláce budou otevřeny až do pozdních hodin.
Comments
