Goethe-Institut ukazuje historii jízdního kola v časech nesvobody

16 dubna, 2024
TZ
kultura, umění, vzdělání, zdarma

Mezinárodní závod míru, plakát, 1953

V pražském Goethe-Institutu bude v úterý 23. dubna zahájena komorní výstava o historii jízdních kol a cyklistiky v Německu a v Československu. Informační tabule, fotografie a exponáty přiblíží návštěvníkům cyklistické reálie bývalého východního či západního Německa i Československa a představí také druhdy nejvýznamnější cyklistický závod na světě: Závod míru.

Závod míru na mozaice Náš život, Walter Womacka, 1962 – 1964

„Mnoho vynálezů z 19. století se dnes nachází pouze v muzeích: parní stroj, telegraf, vzducholoď, brzy dost možná i spalovací motor. Jízdní kolo je ale stále „in“: a právě jemu a jeho historii v Německu a v Československu před rokem 1989 se bude věnovat naše nová výstava Kolo v časech nesvobody,“ komentuje Adele Newman z Goethe-Institutu: „Představíme příběhy slavných československých, západo- i východoněmeckých značek, příběhy jezdců ze Závodu mír a ukážeme i jízdní kola, která projela svět,“ dodává Newman.

Počátky Závodu míru spadají do roku 1948, kdy redakce novin Rudé právo (Československo) a Glos/Trybuna (Polsko) zaštítili nový, mezinárodní cyklistický závod mezi Prahou a Varšavou. O dva roky později se k pořadatelům přidal východoněmecký deník Neues Deutschland a vznikl legendární Závod míru. Jezdilo se vlastně až do roku 2006: ale jak a na čem? Kdo vyhrával? A jak se mezinárodní závod využíval k politické propagandě? Komorní výstava v Goethe-Institutu stručně představí jak historii slavných značek jízdních kol Eska, Favorit či Diamant, opomentuti však nezůstanou ani slavní jezdci a jejich příběhy: Róbert Hutyra, Jan Veselý či Tävo Schurr.

Veřejná vernisáž výstavy se v Goethe-Institutu uskuteční v úterý 23. dubna od 18:00, její součástí bude i komentovaná prohlídka a debata s kurátory. Výstavu Jízdní kolo v časech nesvobody pořádá Goethe-Institut v rámci projektu CYCLE UP!, který je spolufinancován EU. Cílem projektu je prostřednictvím umění a kultury přivést do ulic Prahy, Bratislavy, Berlína, Katovic a Tartu více jízdních kol.