Hřbitov měsíce: tohle byste asi v Hostivaři nečekali!

15 května, 2025
Redakce
kultura, příroda, smrt, umění

Pokud bychom uspořádali anketu o nejzajímavější pražské hřbitovy, troufneme si tvrdit, že se Hostivařský hřbitov nedostane na první příčky, a možná v seznamu hřbitovů hodných návštěvy vůbec neocitne. Není ani moc divu: v porovnání se známými pražskými pohřebišti nevyniká tenhle malý hřbitůvek, ukrytý severně od Hostivařské přehrady, ani bohatou sochařskou výzdobou, ani množstvím náhrobků významných osobností.

Nebo alespoň donedávna nevynikal. Protože teď tu můžete obdivovat unikátní stavbu, kterou by neměl minout žádný milovník moderní architektury. Vyrostlo tu monumentální kolumbárim pod širým nebem, které ohromí svým jednoduchým, ale odvážným architektonickým řešením. Ve velkoryse pojatém, moderním minimalistickém betonovém komplexu bude možná někdo vidět inspiraci brutalismem nebo díly Petera Zumthora, jiný dokonce futuristickou stavbu ze světa Duny. (Na rozdíl od Arrakisu je nicméně v Hostivaři vlhkosti dost, takže žádné pohřební vodní nádrže nečekejte.)

Historie: takový normální hřbitov

Hostivařský hřbitov, nacházející se v Praze 10, má bohatou historii sahající až do 19. století. Původně se pohřbívalo u kostela Stětí sv. Jana Křtitele, avšak v důsledku nařízení císaře Josefa II. z roku 1784, které zakazovalo pohřbívání uvnitř obydlených oblastí, byl tento hřbitov zrušen. Nový hřbitov byl následně založen na vyvýšeném místě nad obcí a do jeho areálu byly přeneseny některé náhrobky ze starého pohřebiště.

Původní část Hostivařského hřbitova, v pozadí zeď kolumbária

Dnešní Hostivařský hřbitov se skládá ze staré a nové části, přičemž v obou lze spatřit zajímavé secesní plastiky pocházející z přelomu 19. a 20. století. Hřbitov je posledním odpočinkem několika českých osobností. Mezi ně patří například Antonín Švehla, významný československý politik a předseda vlády, dále zde nalezneme náhrobek literárního kritika F. X. Šaldy, který svými texty zásadně ovlivnil českou literaturu první poloviny 20. století. Pohřben je zde i plukovník Bohuslav Mráz, popravený nacisty během druhé světové války, a kněz a spisovatel Xaver Dvořák, který se věnoval náboženské literatuře. Hostivařský hřbitov je rovněž místem čestného pohřebiště a několika pomníků věnovaných obětem obou světových válek.

Kolumbárium Hostivař se dokončuje a připravuje k otevření – stav květen 2025

Betonový strážce věčného klidu

Veřejná architektonická soutěž na rozšíření Hostivařského hřbitova o kolumbárium pod širým nebem byla vyhlášena už v roce 2015, ale teprve letos se stavba dočká kolaudace a uvedení do provozu. Vítězný návrh pochází od autorského týmu ve složení Stanislav Krčmárik, Ľubica Lašáková, Lukáš Radošovský, Róbert Bakyta, Matúš Grega-Jakub, Peter Janeček a Ivan Boroš. Porota ocenila jejich návrh pro jeho jednoduchost, nadčasovost a citlivé propojení s okolní krajinou. Projekt pracuje s minimem prvků a vytváří důstojný prostor pro uložení zpopelněných ostatků. Návrh zahrnuje tři základní části: vstupní prostor, zázemí a prostor kolumbária se vsypovou loukou. Kolumbárium je tvořeno vysokými klenutými zdmi bez zastřešení, které svírají louku a starý strom, čímž vytvářejí klidný a kontemplativní prostor .

Kolumbárium Hostivař se dokončuje a připravuje k otevření – stav květen 2025

Sami autoři návrhu dodávají: „Nový objekt zvenčí nijak nezdůrazňuje svou funkci, jeho jednoduchý vstup nepůsobí jako přímé vybídnutí k návštěvě. Kolemjdoucí je však vítán, má možnost jím procházet, zastavovat se, zažívat klid tohoto místa a poté pokračovat dál po naučné stezce. Asketicky jednoduchý pravoúhlý prostor se člení na tři základní části: vstupní prostor, zázemí a prostor kolumbária se vsypovou loukou, přes níž v diagonále půdorysu vede mlatová stezka pro pěší. Nástupní prostor s mlatovým povrchem s funkcí společného památníku pokračuje až do kolumbária. Jeho vysoké klenuté zdi bez zastřešení svírají louku a starý strom ze všech stran. Jejich dimenze – a současně absence zastřešení – izolují pietní prostor od okolí a zároveň jej spojují s nekonečným nebem. Pravidelný rastr válcových nik v obvodových zdech z pohledového betonu slouží k uložení ostatků zesnulých v originálních urnách jednotného designu. Nedílnou součástí celku je umělé osvětlení v intenzitě sladěné s okolním prostředím a informační systém s předepsanou typografií.“

Kolumbárium Hostivař se dokončuje a připravuje k otevření – stav květen 2025

Ornament je zločinem i po smrti

Známý citát Adolfa Loose jako by našel své naplnění v Hostivaři: zájemci o uložení na tomto téměř futuristickém pohřebišti musí počítat s poměrně přísnými pravidly, regulujícími „náhrobní lidovou tvořivost“, která je na tuzemských hřbitovech tak hojná a oblíbená. Respektive, musí se smířit s tím, že taková výzdoba bude prakticky nemožná, což ale zase potěší estetické minimalisty a puristy, které množství plastového vizuálního balastu na hrobech a přebujelé výzdoby spíše odpuzuje. Právě pro ty je hostivařské kolumbárium jako stvořené.

Kolumbárium je architektonický prostor, který slouží k uložení uren s popelem zesnulých. Termín pochází z latinského slova „columbarium“ neboli holubník. Původní kolumbária totiž měla mnoho výklenků připomínajících otvory v holubníku.

Schránky mají podobu otvorů v obvodové zdi, do nichž se umístí speciální urny, uzavřené jednotnými víčky s vyznačenými jmény, iniciálami a letopočty. Žádný prostor pro zavěšování ozdob či květin zde není, jediným místem pro pietní předměty je kovový žlab pod kolumbární stěnou, kde mohou pozůstalí umístit svíčku. Vše ostatní by mělo zůstat vizuálně čisté a jednoduché.

Otevření kolumbária v Hostivaři je plánováno na přelom jara a léta 2025. Pro aktuální informace sledujte webové stránky hrbitovy.cz a FB profil městské organizace Hřbitovy a pohřební služby, která hřbitov spravuje.