Hřbitov měsíce: Olšanské hřbitovy, Praha

15 září, 2026
Redakce
kultura, smrt

Na počátku historie Olšanských hřbitovů stál mor. V současnosti největší české pohřebiště vzniklo za pandemie v roce 1680. Přes to, že se jedná o velmi staré hřbitovy, patří zároveň k nejmoderněji vybaveným. Například Nová obřadní síň, kterou si může kdokoli pronajmout na komornější poslední rozloučení (vyzkoušeli jsme bohužel za vás a bylo to velmi elegantní a důstojné) prošla výbornou rekonstrukcí teprve loni.

Jaká byla historie tohoto slavného místa a kdo všechno zde leží?

První hřbitov vznikl v místech dnešního kostela sv. Rocha, u Olšanského náměstí, kde kdysi ležela osada Wolšany, odtud název. Ukládala se sem těla zemřelých v době morové pandemie. Postupně se pro pohřbívání přikupovaly další pozemky a rozloha hřbitova rostla stejně jako jeho význam. K prostým hrobům začaly přibývat zdobnější hrobky včetně kaplových, kterých v Česku není mnoho a zde jich najdeme mimořádné množství.

Hřbitov se postupně stával rozlehlým místem posledního odpočinku, přibývaly hroby, hrobky i legendy jako ta o beznohých sestřičkách Klenkových, které ale údajně na místě pohřbeny nejsou a snad ani nikdy neexistovaly.

I když se Olšanské hřbitovy nikdy nestaly a asi ani nestanou místem tak často využívaným pro rekreaci jako hřbitovy vídeňské, přesto jsou v posledních desetiletích zejména jejich historické části vítaným místem procházek pod korunami starých stromů.

Olšanské hřbitovy jsou administrativně součástí Žižkova a protíná je ulice Jana Želivského. Každá z jejich částí se vyznačuje svou vlastní atmosférou. Nejstarší sekce (Olšanské hřbitovy I.) působí jako zádumčivé místo plné historie, oblasti s velkými hrobkami blíže hlavnímu vchodu jsou majestátní a plné uměleckých děl (i úžasně až dojemně kýčovitých ozdůbek). Působivé je i staré značení.

Části s urnovými hroby působí běžně až utilitárně, rozptylové loučky v sekci Olšanské hřbitovy II. jsou nenápadné, ale hodně navštěvované. K této části přiléhá i židovský hřbitov, kde spí Franz Kafka, o tom ale zase jindy.

Na Olšanských hřbitovech je pohřbeno zhruba 2 000 000 lidí, nejvíce v celé zemi. Jsou zcela demokratické: najdeme tu jak místa pro sociální pohřby občanů bez domova a bez pozůstalých, tak honosné pohřební stavby. Jsou tu jak slavní umělci, politici a průmyslníci, tak statisíce a statisíce běžných občanů. Nacházejí se tu i čestná vojenská pohřebiště.

Hrobka starosty Prahy 3 Hartiga

Mezi slavné osobnosti pohřbené na Olšanských hřbitovech patří Karel Jaromír Erben, Viktor Dyk, Pavel Eisner, Karel Havlíček Borovský, Josef Jungmann, František Ladislav Čelakovský, Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, Jan Werich nebo Jaroslav Ježek.

Z umělců zesnulých teprve nedávno pak například Filip Topol, Adolf Born, Pavel Brázda, Bořek Šípek nebo Pavel Bobek. Další osobnosti uvádí Wikipedia.

Řada hrobů je navíc dílem slavných osobností českého sochařství či architektury, které pro zdejší zesnulé tvořily medailony, busty, sochy či přímo celý hrob, leccos z nich je k poznání na tematických vycházkách, které se tu pravidelně pořádají, o aktuálně chystaných se s měsíční periodicitou dočtete na webu.

Kombinace letité vegetace, nespočtu náhrobků a obstojně udržovaných cest činí z Olšanských hřbitovů skvělé místo k opakovaným návštěvám. Na jaře tu vykukují drobné kvítky, v létě lákají koruny stromů do stínu, překrásný je podzim s barevným listím.

V zimě dává sníh vyniknout majestátnímu klidu místa i architektuře náhrobků. I kdybyste sem chodili každý den, objevíte pokaždé něco nového, nebo vám koloběh života připomene agilní veverka. Olšanské hřbitovy jsou jedním z nejkrásnějších míst Česka.