Hřbitov měsíce: Vratislavice nad Nisou
Moderní část hřbitova ve Vratislavicích "Poslední místo"
Projedete-li se tramvají z Liberce do Jablonce nad Nisou, tedy jednou z našich mála meziměstských tramvajových tratí, budete přibližně v polovině cesty projíždět Vratislavicemi nad Nisou. Tato velká jihovýchodní čtvrť Liberce byla kdysi samostatnou obcí. A měla dokonce dvě jména.
První písemná zmínka o české osadě Wratislawitz na levém břehu Nisy pochází už ze 14. století. Pravý břeh byl osídlen až v 16. století slezskými Němci, kteří zde založili vlastní nezávislou osadu Meffersdorf. Německý název přešel po třicetileté válce na českou část osady a ke jménu Vratislavice se obec vrátila až po sloučení obou částí na počátku minulého století. Po roce 1945 došlo vlivem odsunu německojazyčných obyvatel k zásadní výměně obyvatel, což výrazně změnilo sociální strukturu a – jako na mnoha podobných místech – zpřetrhalo historickou kontinuitu. Od roku 1991 jsou Vratislavice jediným samosprávným městským obvodem Liberce.
Hospodářský vzestup, odsun a hledání paměti
Vesnice měla původně, jak bylo běžné, hřbitov u kostela. Když jeho kapacita přestala na konci 19. století stačit, byl založen hřbitov nový, severně nad obcí. Je výmluvným dokladem proměny kdysi zemědělské vsi v prosperující průmyslovou obec – najdeme na něm reprezentativní rodinné hrobky a monumentální náhrobky, které odrážejí společenské postavení tehdejších podnikatelských elit. Jeho výtvarná hodnota spočívá zejména v historizujících a secesních náhrobcích z konce 19. a počátku 20. století, v kamenických detailech i v promyšlené kompozici rodinných hrobek. Mnoho z nich je ale opuštěno a chátrá, což je také jeden z důsledků odsunu německých obyvatel, stále bolestivě viditelný.
Dva rody, které zásadně ovlivnily hospodářský vývoj Vratislavic, byly nepochybně rodiny Porsche a Ginzkey. Rodina Ginzkey byla významnou místní textilní podnikatelskou rodinou, která stála dokonce u založení hřbitova a nechala zde vybudovat monumentální rodinnou hrobku i hřbitovní kapli s kopulí. Jejich podnik, známý jako Teppich- und Deckenfabrik I. Ginzkey, patřil k významným průmyslovým závodům regionu. Ignaz Ginzkey byl také spoluzakladatelem slavného vratislavického pivovaru.
Rodák Porsche – génius, který si zadal s NSDAP
Mnohem známější je ale další vratislavický rodák, Ferdinand Porsche, konstruktér světového významu. Jeho jméno je dnes spojeno především se značkou Porsche AG, kterou založil roku 1931 ve Stuttgartu. Podílel se rovněž na vývoji lidového vozu Volkswagen – ikonického “Brouka” – i závodních automobilů Auto Union. Přestože Porsche zemřel roku 1951 v Německu, jeho rodinné kořeny zůstávají pevně spjaty s Vratislavicemi.
Ne všemi místními je však tento génius automobilového průmyslu vnímán jednoznačně pozitivně, zejména kvůli svému působení v SS a NSDAP. V roce 2013 se obyvatelé Vratislavic v petici dokonce rozhodli, že nechají odstranit veškeré cedule připomínající tohoto rodáka. V realci na to automobilka Porsche odvezla tři automobily, které byly v místě vystaveny, a uvažovalo se o zrušení celé expozice. Následně však rodný dům Ferdinanda Porscheho odkoupila Škoda Auto, nechala jej zrekonstruovat a zřídila v něm muzeum, které je od roku 2016 přístupné veřejnosti. Sám Ferdinad Porsche je pohřben v Zell am See.
Vratislavice nad Nisou – hřbitov (stav duben 2025). Foto Martin Veselka, CC BY SA 4.0 , Via Wikimedia Commons
Konejšivá moderna od Mjölk architekti
Historický hřbitov byl v roce 2024 doplněn o novou část nazvanou „Poslední místo“, kterou navrhlo liberecké studio Mjölk architekti. Jeho odvážné, moderní, minimalistické pojetí ostře, avšak vkusně kontrastuje s historizujícími náhrobky v původní části.
Součástí nové sekce hřbitova je například vsypová i rozptylová louka, háj pamětních loučí nebo jednoduchý žulový obřadní stůl. Autoři pracují s tvarem kruhu jako symbolem uzavírajícího se cyklu života, s nekonfesními symboly a přírodními materiály. Celý koncept nového pietního prostoru sami označují jako konejšivou architekturu.
Rozptylovou louku obklopují lucerny z matného skla, které může pozůstalý rozsvítit dotykem, tedy jako jakousi moderní interpretaci zapálení svíčky za zesnulého. V této části najdeme například i místo věnované rodinám, které ztratily dítě během těhotenství nebo krátce po porodu. Má podobu objektu z lámaného kamene, kam mohou rodiny umístit své vzpomínky v podobě svíčky či drobného předmětu.
Zajímavostí je, že pro studio Mjölk to nebyla první zkušenost s návrhem funerální architektury – jeden z jeho zakladatelů Tobiáš Hrabec si dokonce už při studiích architektury navrhl vlastní náhrobní kámen.
Hřbitov ve Vratislavicích nad Nisou není velký – ročně se zde koná průměrně zhruba deset tradičních pohřbů do země a dalších asi dvacet uložení uren – za návštěvu ale určitě stojí. Ostatně krásný vesnický hřbitov, ležící kousek od zastávky tramvajové trati vedoucí z Liberce do Jablonce nad Nisou, nenajdete často.
Dobrou zprávou pro zájemce o spočinutí na Vratislavickém hřbitově je, že se zde nepohřbívají pouze obyvatelé Vratislavic nad Nisou, ale i lidé odjinud, pokud mají k tomuto místu nějaký vztah… A upřímně řečeno, vztah k takovému místu, jakým Vratislavice jsou, není těžké si najít.
Tip: Spoustu dalších fotografií nové části hřbitova najdete v brožuře, která je ke stažení na webových stránkách Vratislavic, a na webových stránkách studia Mjölk
Comments
