Imersivní expozice Za zdí připomene historii věznice v Uherském Hradišti

Imersivni Expozice Za Zdi Vizualizace
Imersivni Expozice Za Zdi Vizualizace

Imersivní expozice Za zdí připomene historii věznice v Uherském Hradišti

 

„Pamatuju si, když už jsem potom byla ve věznici, tak mi do cely vlétla moucha. Taková veliká. Jak se říká, bzučela tam. Bzukavá moucha. A já jsem tak toužila tu mouchu si chytnout, dát si ji na dlaň a pohladit ji. Protože ta citová touha po něčem, po někom, to bylo snad to nejhorší,“ vzpomíná drobná šedovlasá žena, zatímco nahlíží do omšelé cely bývalé věznice v Uherském Hradišti. Vlasta Černá tady v roce 1951 strávila na samotce 10 měsíců. Tehdy sedmnáctileté děvče odsoudili komunističtí soudci za pokus o útěk přes hranice.

 

Uherskohradišťská věznice je místo s pohnutou historií. Nejprve zde české vlastence a domnělé i skutečné odpůrce režimu věznili nacisté, na jejich praktiky po roce 1948 navázali komunisté. Své krajany zavírali často pouze na základě udání. Už to nebyli němečtí okupanti, ale příslušníci mocenských složek domácího komunistického režimu, kteří zatýkali nepohodlné spoluobčany. Elektrický proud byl jedním z nástrojů, jak z obviněných dostat mnohdy smyšlenou výpověď. Jak se později ukázalo, dokonce i svatá zpověď byla zinscenovaná k získání informací nebo doznání.

 

K několika popravám ve věznici došlo už během nacistické okupace, v poválečném období zde smrt oběšením čekala řadu odsouzených v rámci tzv. retribučních soudů. Během 50. let přišlo v souvislosti s krutostmi a bezprávím v hradišťské věznici o život nejméně 30 nevinných občanů. Mnoha dalším lidem a jejich blízkým byl rozvrácen život osobní, rodinný a profesní.

 

„A přesto ví o tehdejších událostech jen velmi málo lidí, a to zejména v mladší generaci. Výzkum, který v roce 2018 provedla agentura NMS Market Research na vzorku 1 004 dotazovaných, ukazuje, že povědomí o událostech před 80 lety mají ve věkové skupině od 18 do 34 let jen dvě pětiny dotázaných,“ říká Václav Adamec z neziskové organizace Historia Futurae (historiafuturae.cz). Ta si klade za cíl připomínat historické události a osobnosti prostřednictvím moderních technologií, zejména rozšířené a virtuální reality.

 

Historia Futurae letos navázala spolupráci s uherskohradišťským spolkem Memoria (veznicehradiste.cz). Ten od roku 2009 usiluje o důstojné a smysluplné využití vězeňského areálu v Hradišti. Cílem spolupráce je vytvořit imersivní expozici Za zdí (expozicezazdi.cz) a představit tuto temnou etapu československé historie inovativní formou. Expozice Za zdí nabídne unikátní obsah v rozšířené realitě. Uživatelé tak budou moci zažít průvodce v podobě 3D hologramu, vkročit do virtuální vězeňské cely nebo podstoupit interaktivní výslech. „Půjde o expozici primárně virtuální, v podobě mobilní aplikace, s ambicí dočasně zastoupit funkci muzea klasického. Smyslem díla bude komunikovat historii věznice a osudy zde perzekvovaných obětí komunistické ideologie jako příklad inovativního připomínání potlačované paměti společnosti,“ doplňuje Adamec, sám vystudovaný historik.

Imersivní expozice bude respektovat profesní standardy muzejní práce a poznatky bude prezentovat na základě autentických dokladů o osudech vězňů, jejich blízkých, ale i dozorců a systému, který reprezentovali. „Rádi bychom tak podpořili rozvoj společnosti, která bude mít díky digitálním technologiím svobodnější přístup ke kulturnímu dědictví. Vytváříme digitální muzejní projekt, který má přispět k objektivnímu a dostupnému poznání minulosti a tím k lepší budoucnosti,” komentuje ambici projektu Anna Stránská, předsedkyně spolku Memoria.

 

Celkový rozpočet projektu Za zdí, který pokryje přímé náklady na realizaci, je 738 000 Kč. Třetinu rozpočtu pokryly dary mecenášů, o druhou třetinu se Historia Futurae a Memoria chtějí ucházet z veřejných zdrojů. Poslední třetinu, zhruba 250 000 Kč, neziskovky vybírají v crowdfundingové kampani na Darujme.cz (darujme.cz/projekt/1205163). Ta byla zahájena začátkem září a dosud se povedlo získat necelou polovinu cílové částky.

 

„Ono je to potřeba, aby to někdo slyšel. Aby to někdo věděl, co se všechno dělo. A co byli naši lidé schopni dělat našim lidem. Tuhle historii je potřeba připomínat. Jsem ráda, že je snaha o to, aby nějaká část věznice zůstala zachována jako upomínka těch časů. Nechtěla bych, aby se někdy opakovaly,“ uzavírá politická vězenkyně Vlasta Černá.

 

Comments

comments

Vyhledat