Jak na udržitelnou spotřebu?
Photo by Veronika Koroleva on Unsplash
Každý z nás může svým každodenním chováním přispět k ochraně planety. Názory na konkrétní kroky se však liší. Například Češi preferují třídění odpadu, ale tím se zcela rozcházejí s odborníky v názoru na to, co je pro udržitelnou spotřebu opravdu důležité. Je důležitější změnit jídelníček, nebo necestovat do práce automobilem? A jak jsou na tom ostatní země? Na tyto a další otázky přinesl odpovědi rozsáhlý výzkum, jenž proběhl v Evropě a Kanadě během druhé poloviny roku 2021.
Na výzkumu se podílely mezinárodní asociace Euroconsumers, ICRT (International Consumer Research & Testing) a BEUC (Bureau Européen des Unions de Consommateurs) a spotřebitelské organizace z celkem 14 zemí (Belgie, České republiky, Dánska, Francie, Itálie, Kanady, Německa, Nizozemska, Portugalska, Ruska, Slovinska, Velké Británie a Španělska) včetně dTestu. Nejdůležitější bylo na začátku zvolit společnou definici udržitelnosti. Pro účely výzkumu se použila formulace: „Uspokojování spotřebitelských potřeb tak, aby se zachovala rovnováha ve všech oblastech životního prostředí, společnosti i hospodářství, aniž by to omezilo šance příštích generací plnohodnotně naplňovat své vlastní potřeby.“
„Pomocí dotazníků respondenti vyjádřili, jakou roli přikládají udržitelnosti ve svém životě, jak se cítí být informováni o důležitosti konkrétních otázek a způsobů ekologického chování, zda je pro ně vůbec důležité brát na takové záležitosti ohled a co jim brání chovat se zodpovědně,“ uvedla šéfredaktorka časopisu dTest Hana Hoffmannová a dodala, že výzkum zmiňuje řadu otázek, kterým se na svých stránkách dTest často věnuje. Ať už to jsou opravy výrobků místo koupě nových, upřednostňování sezónních a místních potravin před dováženými a pěstovanými v umělých podmínkách či šetření energiemi a vodou atp.
Objektivní odborný index
Na počátku projektu vytvořili přizvaní odborníci z jednotlivých zemí (například akademici nebo pracovníci veřejného sektoru) společně s výzkumnými týmy pracovní nástroj – index CSBI (Consumer Sustainable Behaviour Index) sloužící k srovnávání udržitelnosti spotřebitelského chování. Identifikovali 5 klíčových oblastí, které přispívají k udržitelnosti: potraviny a stravování, cestování a mobilita, voda a energie v domácnosti, nákup nepotravinových produktů a služeb a hospodaření s odpady. Jednotlivé druhy chování seřadili podle dopadu na životní prostředí a všechny body zapracovali do indexu CSBI tak, aby účinně vypovídal o udržitelnosti spotřebitelských návyků. Například v oblasti potravin a stravování bylo na prvním místě omezení konzumace živočišných výrobků, naopak nejméně bodů pak na škále udržitelnosti získalo nakupování potravin bez obalu.
Český spotřebitel versus odborníci
Index CSBI se stal podkladem pro vytvoření dotazníku určeného spotřebitelům. Výzkumu se zúčastnilo celkem 14 817 respondentů ze 14 zemí, z toho 1002 tvořilo reprezentativní vzorek obyvatel České republiky ve věku 18–74 let. Všechny odpovědi byly hodnoceny podle CSBI a zpětně srovnány s názory spolupracujících expertů.
Názory na důležitost jednotlivých oblastí pro dosažení udržitelnosti se u odborníků a respondentů lišily a rozdíly byly také mezi jednotlivými zeměmi. Nejvíce se vnímání spotřebitelů odlišuje od představy odborníků v otázce odpadů. „Hospodaření s odpady je pro Čechy nejdůležitější, ovšem pro odborníky je nejméně podstatné. Cestování a mobilitu klademe obecně na předposlední místo, zatímco pro znalce je to druhý nejdůležitější sektor a jen 19 % našich respondentů s nimi souhlasí,“ zprostředkovala Hoffmannová závěry studie.
Vlastnictví automobilu je pro účastníky výzkumu z Česka natolik standardní, že nutnost zbavit se soukromého vozu považuje za velmi důležitou pro udržitelnost jen necelá pětina. „Potraviny a stravování v souvislosti s udržitelností řeší čeští spotřebitelé jen podprůměrně a skoro polovina považuje přechod na stravu rostlinného původu za nedůležitou, zatímco podle indexu jde o naprosto primární záležitost. Méně než 1 % českých respondentů se označilo za vegany a 1 % za vegetariány. Naopak 57 % konzumuje živočišné produkty a nesnaží se je aktivně omezovat,“ uvedla Hoffmannová s tím, že za největší překážku udržitelného stravování považují dotazovaní z Česka hlavně vysoké ceny potravin (51 %) a nedostatečný výběr udržitelných výrobků (17 %).
Šetření energiemi
Spotřebě energií se dle výsledků studie české domácnosti věnují podprůměrně. Pouze 17 % respondentů uvedlo, že bydlí v domě s velmi dobrou tepelnou izolací. Nejčastěji zmiňovaným důvodem byly příliš nákladné úpravy (45 %) a nedostatečná infrastruktura či služby (29 %).
Více než polovina (52 %) českých respondentů odpověděla, že se snaží kupovat kvalitní výrobky s dlouhou životností a možností oprav, ale o snížení nadměrné spotřeby vědomě usiluje jen 13 % dotázaných.
Za hlavní způsob, jak chránit planetu, Češi sice považují odpovědné hospodaření s odpady, ale pouze méně než třetina (30 %) používá výrobky opakovaně a dlouhodobě až do úplného konce jejich životnosti, opravy řeší jen desetina.
Středně až velmi dobře informováno se v otázkách udržitelné spotřeby cítí 88 % českých respondentů, 52 % je přesvědčeno o udržitelnosti svého spotřebitelského chování a 42 % se domnívá, že se chová celkem ekologicky, ale navzdory tomu jejich spotřebitelské chování podle indexu dosahuje maximálně 48 ze 100 bodů. V rámci českých odpovědí dosáhly nejvyššího skóre obecně ženy ve věku 55 let a více (51 ze 100 bodů). Naopak nejnižší průměr měli muži do 55 let (46 bodů).
Jak dopadli ostatní?
Zásadním poznatkem je skutečnost, že i země s nejlepším skóre mají daleko k dokonalosti. Umístění tak bylo určováno ve srovnání s průměrem. Z výsledků vyplývá, že celkově jsou ekologicky nejzodpovědnější spotřebitelé z Rakouska, Francie, Slovinska, Německa a Španělska. Třetina rakouských respondentů se snaží téměř úplně omezit plýtvání potravinami, čtvrtina dotázaných Španělů se do práce dopravuje hromadnou dopravou nebo na kole či pěšky. Polovina respondentů ze Slovinska si uvědomuje negativní dopad letecké dopravy a snaží se najít alternativní dopravní prostředky.
Průměr tvořily Itálie, Belgie, Nizozemsko a Portugalsko. Podprůměrně podle CSBI dbají na udržitelnost respondenti z Kanady, a to jak v nákupu produktů, tak v nakládání s odpady. Nutno dodat, že se ukázaly velké odlišnosti chování v Quebecu a ostatních provinciích. Na chvostu skončilo kromě ČR i Dánsko a Rusko. Respondenti z obou posledně jmenovaných zemí dopadli nejhůř v oblastech šetření energií, nákupu výrobků s dlouhou životností a také z pohledu odpadového hospodářství.
Comments
