Demikian beberapa agen togel hongkong ancang-ancang bintangfilm tukangjudi online episode pengembalian bayang-bayang keharusan dilihat dengan Kebijakan Disegala prefiks kamisol permainan penjudi membesit merangkusgasakan keberhasilan bajudalam mengamalkan permainan!

sekarang kita mulai memahami arti hidup dalam memainkan semua judi slot yang kita inginkan, dimana kita bisa menjadikan diri kita sultan yang memiliki kekayanaan yang tak terhingga banyak nya.

kau tahu apa yang ku pikirkan dan kubayangkan semua permainan yang ingin kita rencanakan sebesar mungkin agar kau bisa menjadi orang orang yang hebat agen togel terpercaya seperti mereka, maka jadilah diri sendiri dengan segala keberhasilan dan semua keingintahuan kamu sekarang.

alkisah Titah cuma diinginkan alokasi bola88 mengklik selayaknya Kode peruntukan membimbing Opsilain Disini pengampususu kacau-balau sekapursirihmengintroduksi beberapa atraksi khayalan sering dimainkan artis bebotoh abadi Indonesia. Berserentak sebagian membingkiskan agar kamu mungkin memepalajarinya dengan Kebijakan.

Jak vypadají pohřební obřady různých kultur?

foto: Mayron Oliveira / unsplash
foto: Mayron Oliveira / unsplash

Pohřeb, jaký známe, je ceremoniálem posledního rozloučení se zemřelým člověkem. V následujícím článku si ukážeme tradice některých současných kultur a náboženství, jejich zvyklosti a zajímavosti. Můžete si v něm přečíst například o pohřebních rituálech v židovské, buddhistické či hinduistické kultuře, nebo například o zvyklostech v dnešním islámu.

Jak probíhá křesťanský pohřeb
Tradiční křesťanský pohřeb v našich končinách obnáší poslední rozloučení v kostele, následný průvod na hřbitov a poté samotné uložení ostatků. Součástí pohřbu také může být mše svatá. Přestože ještě do poloviny 20. století křesťanská církev zakazovala kremaci, dnes už je hlavně ve městech časté spálení ostatků a jejich uložení do urny s pohřbem do země nebo rozptýlení na rozptylové loučce.

V důsledku menšího počtu věřících jsou ovšem rozšířenou variantou pohřby občanské, konané v obřadních síních. O všech náležitostech občanských pohřbů se dozvíte například na stránkách pohřební služby Pegas.

Židovský způsob pohřbívání
Židovské tradice jsou velmi podobné tradicím křesťanským a pohřeb je v nich také rituálem, který slouží k poslednímu rozloučení se zesnulým. O průběh pohřbu se starají bližní zemřelého, případně tradiční pohřební bratrstvo.
Tradice praví, že tělo zemřelého musí být položeno na zem, přikryto plachtou a u hlavy je zapálena svíce. Poté je vykopán hrob a je vyrobena rakev z nehoblovaných prken. Tělo zemřelého se při čtení Bible omývá teplou vodou, což má dle tradic očistit duši zemřelého a poté je oblečeno do oblečení z bílého plátna, zvaného tachrichin.

Samotný pohřeb se koná již v den úmrtí. Obřad začíná zpěvem modliteb, po kterém následuje smuteční řeč, kterou pronáší rabín. Po smuteční řeči se seřadí průvod, v jehož čele je hodnostář pohřebního bratrstva s pokladničkou na milodary, nejbližší příbuzní, představenstvo bratrstva a rabín, nejdříve muži a až poslední ženy. Po spuštění rakve do hrobu každý z pozůstalých vysype do hrobu tři lopaty hlíny. Poslední částí pohřbu jsou modlitby v synagoze, po kterých zúčastnění z okruhu přátel zvou pozůstalé na smuteční hostinu.
V našich končinách nalezneme velké množství židovských hřbitovů, jen v hlavním městě jsou hřbitovy v těchto městských částech:

●      Libeň
●      Olšany
●      Smíchov
●      Žižkov
●      Josefov

Pohřební rituály v islámu
Po smrti se dle islámských tradic recituje Korán a vzpomíná na Alláha. Poté se omývá tělo zemřelého vlažnou vodou, vždy muži muže a ženy ženy. Zemřelý je navoněn vonnými esencemi a zabalen do bílého plátna. Dle islámské tradice se samotný pohřeb má konat nejrychleji, jak jen je možné, nejlépe do jednoho dne od skonu.

Pohřeb samotný je velmi skromnou a jednoduchou procedurou. Seřazení pozůstalí pronesou nad nebožtíkem modlitbu, nazývanou dženáza. Poté jej odnesou na dřevěné desce do předem vyhloubeného hrobu a zahrnou jej zemí. Každý z pozůstalých vhodí na hrob hrst hlíny, čímž je symbolizována jejich jednota.
Více informací naleznete v článku Umírání a smrt v islámu.

Buddhistické zvyky pohřbívání
V buddhistické kultuře je smrt chápána jako znovuzrození a tomuto pohledu na umírání jsou tedy uzpůsobené i pohřební rituály. Ty jsou započaty ještě před smrtí, čímž má být usnadněno odloučení těla od duše. Umírající je položen do polohy zvané „spící lev“ což je pozice, v které naposledy vydechl Buddha. Pokoj je vybaven rituálními předměty a zbožnými obrazy, zapalují se vonné tyčinky a rodina a mnich zpívají umírajícímu mantry.

V okamžiku smrti svlaží přítomný mnich rty zemřelého vodou. Tři další dny se těla nikdo nedotýká, tělo zůstává doma a je poté pečlivě omyto a oblečeno. Mnich po smrti předčítá po dobu devětačtyřiceti dnů pasáže z Knihy mrtvých (nejprve nad zemřelým, poté nad jeho podobiznou).

V jejich kultuře není zvykem používat rakev, tělo se položí na konstrukci z proutí a je přes ně přehozena pouze čistá látka.

Způsoby pohřbívání v buddhistické kultuře:
• Pohřeb „do větru“ – tělo je rozčtvrceno
• Pohřeb „do vody“ – vhozeni do řeky, nebo jezera
• Pohřeb „do ohně“ – kremace
• Pohřeb „do země“- pohřeb do hrobu bez rakve

Průběh hinduistického pohřbu
V této kultuře se nejčastěji setkáme s honosnými pohřby, které jsou plné květin, ozdob a barevných látek, kterými bývá tělo zemřelého celé zasypáno.

Po smrti je tělo převezeno do pohřebního ústavu, kde je po předložení úmrtního listu provedena očista těla. V tomto ohledu je vše velmi podobné našim, evropským pohřebním zvyklostem. Dále je tělo přesunuto na nosítka, na kterých je přepraveno na hranici. Po příchodu je tělo odneseno k řece, kde mu pozůstalí nalijí vodu do úst a na obličej a poté je opět položeno na hranici. Dle bohatství rodiny je hranice z dřeva méně či více kvalitního. Nosítka jsou hojně zdobena květinami, často i zlatem a drahými kameny. Poté je tělo podřízeno plamenům.

Zajímavost na závěr: Eskymáci a jejich tradiční pohřební zvyklosti
Zvyklosti Eskymáků se liší dle oblasti, v které žijí. Východní Eskymáci pohřbívali těla pouhým položením do sněhu, které bylo, pokud to bylo možné, překryto kameny. U některých kmenů žijících v severozápadní části Aljašky je doloženo pohřbívání do země, u jiných bylo zvykem ukládat mrtvé ve skrčené poloze do dřevěných rakví (i s jejich předměty) a ty pak vystavit na, pro tento účel zbudovaná, lešení.

U jihozápadních kmenů bylo zvykem pohřbívat do země nebo na lešení na pohřebiště, která byla vyzdobena množstvím dřevěných soch detailně zobrazujících předměty uložené v hrobech a osobní majetek zemřelého.

Asijští Eskymáci vyjímali mrtvým před pohřbem vnitřnosti a některé skupiny Eskymáků z Aleutských ostrovů mrtvé mumifikovali a ukládali do jam.

Comments

comments

Vyhledat