Japonská architektura 80. let. Roboti ve Winternitzově vile

15 října, 2026
TZ
umění

Winternitzova vila představuje závěrečnou výstavu letošního cyklu věnovaného japonské architektuře 20. století. Postmoderní bublina: Japonská architektura 80. let historika architektury, fotografa a kurátora Adama Štěcha přibližuje období nebývalého ekonomického rozmachu, kdy se Japonsko stalo druhou nejsilnější ekonomikou světa a architekti získali příležitost uskutečnit i ty nejodvážnější představy o budoucnosti. Autorské fotografie přibližují pozoruhodné stavby, které svou extravagantní podobou připomínají obří roboty, stroje, dětské stavebnice nebo kulisy sci-fi filmů.

Po rané moderně a poválečném období přicházejí osmdesátá léta, kdy japonská postmoderna dosáhla svého vrcholu. „Díky stavbám z tohoto období se do prostředí japonských měst vnášely futuristické vize technokratického světa. Mnohdy se jednalo o až bizarní objekty, v nichž se nešetřilo exkluzivními materiály ani bombastickými prostorovými řešeními. Nejlépe se japonský ekonomický pokrok a s ním spojený boom pop kultury odrazily v tvorbě architektů, jako byli Hiroshi Hara, Shin Takamatsu, Hiroyuki Wakabayashi nebo Makoto Sei Watanabe,“ popisuje kurátor výstavy Adam Štěch.

Expozice věnuje pozornost také interiérovému designu, například tvorbě Shira Kuramaty, jehož originální interiéry butiků, restaurací a barů se staly jedním ze symbolů tehdejšího rozmachu japonské konzumní společnosti.

Atmosféru tehdejší ekonomické bubliny výstižně zachytil také britský architekt a teoretik Adam Nathaniel Furman. Ve svém textu Ghosts of Future Past z roku 2017 připomíná astronomické ceny nemovitostí v Tokiu: „To teoreticky znamenalo, že pozemek, na kterém stál Císařský palác v Tokiu, měl podle odhadů vyšší hodnotu než všechny nemovitosti v celé Kalifornii dohromady.“

Mnohé z velkolepých architektonických realizací této éry se však do současnosti nedochovaly. Jiné zůstávají pozoruhodným svědectvím o době, kdy se fascinace technologiemi a představami o budoucnosti promítala do samotné podoby japonských měst.

„Tehdejší architektura nám tak dodnes připomíná, že v Japonsku se v 80. letech žilo již v budoucnosti, kterou si zbytek světa zatím ani nedokázal představit,“ uzavírá Adam Štěch.

Nepřehlédnutelnou součástí projektu je také originální instalace Matěje Činčery a Jana Klosse. Monumentální geometrické objekty s výraznými povrchy a neobvyklými tvary připomínají futuristické stavby, které jsou tématem samotné expozice. Výstavní architektura tak nejen prezentuje fotografie Adama Štěcha, ale svým osobitým pojetím přímo vstupuje do dialogu s japonskou postmodernou.