Když se hraje o čas. Odložit mateřství jde až o deset let, v zahraničí je to běžný zaměstnanecký benefit
Foto Shutterstock
Zdravotní komplikace, budování kariéry nebo nevhodný partner. Důvodů pro odložení rodičovství může být hned několik. I proto roste zájem o social freezing, tedy preventivní zmrazení vajíček. Jedná se o jednu z metod asistované reprodukce, která ženám umožňuje uchování zdravých pohlavních buněk a dává jim flexibilitu při plánování vlastní rodiny.
Vysoké životní náklady a tlak společnosti ve světě způsobují, že řada žen odkládá těhotenství až na dobu dlouho po třicítce. Tehdy však může být otěhotnění složitější. Šance na početí dítěte se s vyšším věkem snižuje. Ženská plodnost dosahuje vrcholu kolem 23.-25. roku života a poté po 35. roku začíná prudce klesat. To platí i v případě žen, které jsou jinak zdravé a v perfektní kondici. S přibývajícím věkem totiž klesá kvalita i počet vajíček.
„Ve 20. týdnu těhotenství má ženský plod průměrně 6 až 7 milionů oocytů neboli nezralých vajíček. Zatímco na začátku puberty počet vajíček dosahuje okolo 300 až 500 tisíc, s přibývajícími léty klesá a strmě se pak propadá po dosažení 35 let. Ve věku 38 let už jsou vaječníky téměř vyčerpány u 20 % žen,” varuje MUDr. Milada Brandejská, medicínská ředitelka kliniky asistované reprodukce Europe IVF.
Ideální věk ženy je do 30 let
Ideální věk pro zmrazení vajíček je v rozmezí 25-30 let, za horní hranici lékaři obvykle považují 35 let. Je to ovšem individuální. Hlavní roli hraje ovariální rezerva, tedy počet vajíček, které má tělo k dispozici. Tu lékaři určí jednoduchým krevním testem.
A jak probíhá samotný odběr? „Proces, který pod dohledem lékařů žena podstoupí, je identický jako první část IVF. Po 7 až 9denní stimulaci, během které si aplikujete tenkou jehlou do podbřišku hormony, vás čeká odběr vajíček v krátké celkové anestezii. Ihned po něm se vajíčka metodou zvanou vitrifikace prudce zmrazí. Takto zmrazená je lze uchovávat více než 10 let. Při dnešní vysoké úrovni metod asistované reprodukce přežívá rozmrazení přes 85 % vajíček,” dodává Ing. Vlastimil Weber, odborný pracovník laboratoře Europe IVF.
Detabuizace tématu je na místě
Ať už se jedná o prevenci zdravotních komplikací, zajištění si kariéry nebo čekání na správného partnera, social freezing umožňuje ženám získat více času, který potřebují, a zároveň si uchovat svou biologickou plodnost. Je to příběh o kontrole nad vlastním životem, o odhodlání a o možnosti plánovat svou budoucnost. I díky tomu přestává být téma zmrazení vajíček ve společnosti pomalu tabu. Otevřeně o vlastních zkušenostech s touto metodou promluvily i slavné osobnosti jako například zpěvačka Rita Ora, herečka Emma Roberts, Paris Hilton nebo třeba Kim Kardashian. K zmrazení vajíček se v nedávné době přiznala také česká zpěvačka Olga Lounová.
„Žen se zájmem o zmražení oocytů roste. Aktuálně jich na kliniky přichází přibližně pětkrát více než v minulých letech. V Česku je ale stále dost žen, které o zákroku buď neví, nebo o něm mají zkreslené představy. Velkým překvapením bývá, že vajíčka je možné zamrazit až na dobu deseti let i více,” dodává MUDr. Brandejská.
Cena social freezingu začíná zhruba na 50 tisících korunách. Zahrnuje konzultace, náklady na stimulační léky, hormonální stimulaci, ultrazvuk, anestezii, odběr a roční skladování vajíček i jejich možné využití v budoucnu. Onkologickým pacientkám hradí náklady na zmrazení vajíček včetně jejich uchování až po dobu 10 let pojišťovna. Ročně se to týká přibližně 150-200 žen.
Foto Shutterstock
V USA je social freezing novým zaměstnaneckým benefitem
Jiná situace je však v zahraničí. Každá pátá větší firma ve Spojených státech nabízí zaměstnankyním uhrazení procedury zmrazení vajíček ze společenských důvodů. Například technologický giganti jako Apple či Facebook přispívají na social freezing až 20 tisíc dolarů (zhruba 457 tisíc korun). Ambicí je podpořit ženy v jejich kariérním růstu a zároveň jim neodebírat možnost stát se matkami.
V USA navíc lékaři upozorňují na rostoucí věk prvorodiček. Podíl žen, které měly první dítě mezi 40 a 44 lety, se zde v posledních 20 letech zdvojnásobil. V rámci Evropské Unie podle dat z Eurostatu se věk žen při narození prvního dítěte pohybuje v průměru 29,7 let. Zatímco nejnižší průměrný věk prvorodiček byl zaznamenán v Bulharsku (26,5 let), nejvyšší naopak v Itálii a Španělsku (31,6 let).
Nízká porodnost tak trápí nejen celou Evropu, ale především i Česko. To bylo přitom ještě nedávno v porodnosti na evropské špičce. V minulém roce u nás ale na svět přišlo tak málo novorozenců, že půjde o jeden z vůbec nejslabších populačních ročníků za posledních dvacet let. Tento nepříznivý trend se promítá také do řady sociálních a ekonomických aspektů, včetně plánování veřejných politik a systémů sociální péče.
Comments
