Magnesia Litera: Více o jednotlivých knihách z širších nominací

3 března, 2026
Redakce
knihy

Magnesia litera vyhlásila širší nominace. Po přehledném seznamu všech knih, které se do nich dostaly, pro vás máme více ke každé z nich. Berte to jako tipy od porotců pro vaše knihovny a čtečky.

Finalisty oznámí organizátoři 16. 3. Ceny budou předány 18.4., ceremoniál odvysílá ČT Art.

Debut roku

Alexandra Brocková: Číhat na mech (Dauphin)

Prvotina Alexandry Brockové Číhat na mech přesvědčuje jemností pozorování, poezie je brána jako jemný nástroj, propojující pozornost k věcem s niterným vhledem. Rozvernost textů nebrání hlubšímu myšlenkovému přesahu, sebeironie a hravost se dokáží pohybovat na hraně zázračna. Mech je ve sbírce přítomen jako symbolický leitmotiv zániku, ale i tiché a vytrvalé obrody. Banalita civilního života je vnímána jako potměšilý labyrint, skýtající výzvu ke hře, ale i hrozící nebezpečí. Vposled z básní prosvítá péče o svět, zájem o jeho životnost, prorůstající hrozbou zániku a ustavičného civilizačního ohrožení. „Průměrná šeď člověka posílí.“

Nikolaj Ivaskiv: Dívám se do očí rybě Fugu (Malvern)
Někdy se doslova vyplatí na svůj debut počkat a o této knize je to možné napsat dvojnásob. Velice koncizní sbírka Nikolaje Ivaskiva Dívám se očí rybě Fugu, komponovaná od začátku až po závěrečný verš, je plna emocí a ponorů do vlastních zkušeností. Obraznost spojená s hudbou, sebevědomý a neotřelý jazyk, nabízí zároveň témata pochybností o sobě samém, o světě.

Daria Gordova: Formaldehyd (Protimluv)

Kniha Darii Gordovy Formaldehyd představuje soubor básní podobajících se prozaickým obdélníkům, kde texty jsou štiplavé naléhavostí osobní výpovědi a mnohdy až malátné nemožností se nadechnout a nabídnout východisko z předkládaných světů. Akceptujeme básnicky věrohodnou zkušenost rozpolceného světa a reflexi hrůz, které způsobují vibrace uvnitř tělesných orgánů.

Marie Škrdlíková: Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje (NLN)

Nesnadný povídkový žánr si autorka podmanivě osvojila díky výbornému smyslu pro vizuální detail a pro fyzické jednání figur – je to jistá neverbální bystrozrakost, schopnost postřehnout a popsat drobné tělesné jevy, které nesou emoce. Autorčiny zdivočelé dívky a hroutící se rodinné systémy čtenáře zaujmou a v nejlepším slova smyslu i pobaví. Svou sugestivitou budí pocit pravdivosti, nepůsobí jako „vysezené“ u psacího stolu“.

Martin Kanaloš (ilustrace Sára Paldanová): Já, Tran a všechno ostatní (Kher)

Knižní prvotina Martina Kanaloše vypovídá o opomíjené části české společnosti – mladých lidech pocházejících z rodin, v nichž má každý rodič jiné kořeny. Dítě stojící mezi dvěma kulturními světy patří do obou, ale není plně přijímáno ani jedním. Autor otvírá civilním, jemným jazykem téma, kterého se v české literatuře stále ještě jen málokdy dotýkáme.

Filip Roháč: Královna racků (EMG/Euromedia)

Fiktivní město Ganza je rozděleno na území patřící klanům, jež mezi sebou neustále vedou tvrdé zápasy. Najde se ve světě bolesti místo na lidské city? V době, kdy se lidstvo překlápí do virtuality, nabízí Filip Roháč nezvykle fyzický text, jehož syrovost je v rámci české prózy až výjimečná.

Radek Wollmann: Krev Kruh Černá (Nakladatelství Alarm)

Dokumentární kniha někdejšího squattera, pouličního bojovníka s nazis a hooligans, člena hnutí Antifa a provozovatele barů a kaváren (i těch „na půli cesty“) je zásadní pro všechny, kdo touží pochopit nebo z jiného úhlu a taky zevnitř nahlédnout kořeny tuzemské intelektuální levice. Návrat do konce devadesátých let, čtivé svědectví o kusu života v alternativě a snaze o pravdu a upřímnost.

Romana Indrová Semelková: Křivoklátsko. cesta domovem – Rozhovory o lese, památkách, rodové historii, víře i umění (Machart)

Autorský koncept, jemuž se podařilo překročit hranici popisnosti k vyjádření genia loci kraje. Využívá jemné vizuální prostředky (fotografické i typografické), pracuje s náznakem, úhlem pohledu, který se snaží zaostřit na druhý plán, skrytou sílu krajiny. Kniha je promyšleně komponována, s pečlivě vybranými respondenty se i v textové rovině publikace autorka dostává za povrch malebnosti, dotýká se svého předmětu tak, aby jej neponičila.

Lukáš Balabán: Román pro pitomce (Větrné mlýny)

Autobiografická próza s provokujícím a ironickým názvem, v níž nejde pouze o obrazoborecké vyrovnávání se s osobností a dílem slavného otce. Psaní Lukáše Balabána je sympaticky drzé, kritické, až sarkasticky útočné ve více směrech, včetně náboženských konsekvencí. Neradostná, ale otevřená a pronikavá poločasová životní bilance.

Detektivka

Marek Havlík: Černá bouře (Mystery Press)

Napínavý thriller, jehož děj se převážně odehrává v Hongkongu v době tzv. deštníkové revoluce, je na debut nečekaně stylisticky propracovaný. Kromě zasvěceného popisu tísnivé atmosféry ostrova a důmyslné špionážní zápletky přináší autentický pohled na fungování teroristických a extremistických skupin i pohnutky jejich členů.

Jiří Klečka: Černý kos (Host)

Temný případ ve dvou časových liniích líčí případ únosce a dvou chlapců, kterým se podařilo uniknout. Trauma z dětství si však oba nesou dál a každý se s ním vyrovnává po svém. Čtivý román zaujme melancholickou atmosférou a postupným skládáním informací.

Egon Trnka: Krajina vlků (Mystery Press)

Rozvaliny německých usedlostí v srdci Krušných hor vyprávějí příběhy zabitých i těch, kdo zabíjeli, jako by nikdy neměly skončit. A někdejší archeolog Záviš Brieftrager, nyní stavební dělník zaměstnaný při rekonstrukci roubenky v kraji, kam se vrací lidští i zvířecí vlci, umí stopy minulosti číst. Privátní detektiv otloukaný ze všech stran, vyprávění v silácké ich-formě, nehostinné pohraničí a traumata z minulosti – v pořadí druhá autorova detektivka svědčí o nekončící kulturní produktivitě žánru drsné školy.

Michaela Klevisová: Letní slunovrat (Motto)

Autorka odvážně opouští čtenáři oblíbeného vyšetřovatele Bergmana a začíná novou sérii s ženskou kriminalistkou Terezou Fabiánovou. Silnou stránkou je výborné zachycení atmosféry jihočeské pohraniční vísky, vztahů mezi starousedlíky a „náplavami“, bonusem pak nádech tajemna kolem místních magických míst a přežívajících pohanských rituálů.

Evita Naušová: Okraj nebe (Motto)

Tíživý román z málo zobrazovaného Šluknovska představuje svéráznou vyšetřovatelku, vláčící za sebou komplikovanou minulost. Ta jí brání posunout se dál, zároveň však může být klíčová pro celý případ. Příběhem prostupuje zvláštní neurčitost vyprávění a genius loci místa, kudy šly neblahé dějiny.

Veronika Martinková: Sebevražda (VM knihy)

Šestý díl série s Davidem Winklerem a Hanou Vítkovou přináší nový případ, a zároveň dořešuje záležitosti, načaté v předchozí knize. I přesto dokáže strhnout čtenáře, neznající souvislosti, svým tempem a dynamikou hlavních postav.

František Kalenda: Strážce svaté relikvie (Vyšehrad)

Také oblíbený žánr historické detektivky má své dobré autory. Jestliže v prvním dílu autorovy “přemyslovské série” přivezl s sebou Mikuláš z Bíliny ze Svaté země do Čech vrcholný středověk, v druhém svazku pomáhá králi Přemyslu Otakaru I. neztratit tvář před římským císařem Fridrichem II. Sicilským, jehož zlatou bulu české země tolik potřebují. Zkušeně vyprávěný dobrodružný příběh o vítězství nad Habsburky, které se do učebnic nedostalo, si pohrává s leitmotivy české historické paměti.

Jiří Březina: V kopřivách (Motto)

Netradiční detektivka, kde sledujeme vyšetřování vraždy mladé dívky i události, které jí předcházely, očima zainteresovaných svědků, kteří mají zřejmě blízko k pachateli. Hlavní předností jsou psychologicky propracované postavy, pomalu stupňované napětí a houstnoucí atmosféra maloměsta i originální zápletka. Navíc skvěle vystižená motivace i chování ženských hrdinek.

Michal Sýkora: Žádné dobré zprávy (Host)

V prvním kole prezidentských voleb obdrží skoro dva miliony hlasů osoba, která se domnívá, že mléko vyrábí kráva v žaludku. A bývalá policejní komisařka Marie Výrová si v týž den uvědomí, že dobré zprávy došly. I sériového vraha, který zaútočí na Marii v šestém svazku příběhů o detektivech od Nejsvětější Trojice (a také o akademicích z olomoucké univerzity, kde Velká Sova po odchodu od policie přednáší), pohání znamení doby, ve které mimo jiné moc mužů nad ženami není už tak samozřejmá jako dříve. Naštěstí má tentokrát Marie po svém boku uprchlici z Ukrajiny – statečnou fenku jménem Buča.

Knihy pro děti a mládež

Petr Borkovec (ilustrace Andrea Tachezy): Diktáty (Běžíliška)

Básnická sbírka Petra Borkovce se inspiruje nálezem starého sešitu z roku 1933 i výtvarnou tvorbou Andrey Tachezy. Z útržků vět starých diktátů vyrůstají lyricky modelované mikrosvěty plné nápaditých aluzí a metafor. Tajemnou, zádumčivou atmosféru sbírky umocňuje i grafická úprava, jež na první pohled evokuje školní sešit a probouzí vzpomínky na dětství.

Renáta Fučíková, Markéta Pilátová a kol.: Tažní ptáci (EMG/Universum)

Obrazová kniha Tažní ptáci vypráví historii lidí jako historii migrace. Od minulosti po dnešek představuje portréty osobností, které pojí zkušenost ztráty domova a zakotvení jinde. V rozmanitosti osudů reflektuje propojování kultur a pestře provazuje fakta, úvahy a skvostný výtvarný doprovod v jeden reprezentativní knižní artefakt.

Petr Gojda, Olga Stehlíková eds. (ilustrace kol. autorů pod vedením Renáty Fučíkové): Už žádný verše o zvířátkách (EMG/Pikola)

Odvážný projekt editorské dvojice dal vzniknout výjimečné básnické antologii, jaká nemá nejen v posledních letech obdoby. V ambiciózní sbírce původní poezie k četbě a recitaci se potkávají tři generace básnířek a básníků, kteří se všichni uvolili napsat nové verše pro starší děti, odrostlé už titulovým rýmovačkám.

Tereza Horváthová, Klára Zahrádková: Bezový keř (Baobab)

Zrcadlová dvojkniha přináší dva příběhy, které se uprostřed potkávají. Z jedné strany bezové semínko, z druhé strany ptáček, kterému vypadlo ze zobáčku, a obě vyprávění jednoduchými větami vypovídají o docela složitých věcech. Stylově čistá knížka akorát do kapsy, ve které se ledacos odvypráví někdy až komiksově sekvenčním obrazem a ledacos vybídne k přemýšlení.

Kateřina Illnerová: S láskou V. (Host)

Autorský komiks je vtipným a zároveň napínavým vyprávěním o vztahu babičky a vnučky – a o pohlednicích, které babičku vtahují do nejrůznějších vnuččiných výprav a dobrodružství. Čas vyprávěný se tu nenápadně prolíná s časem vyprávění, další zážitek číhá v každém dalším psaní. Mezigenerační poselství milé knížky dobře vystihuje už samotný název: S láskou V.

Martin Kanaloš (ilustrace Sára Paldanová): Já, Tran a všechno ostatní (Kher)

Díky dvěma klukům z gymplu, kteří bydlí na zanedbaném sídlišti, pokukují po holkách a občas se dostanou do menšího průšvihu, vidíme českou společnost jinýma očima. Kromě rovin typických pro knihy o dospívání se tu v rychlém sledu řadí témata rasismu, závislostí a nefunkčních rodin. Autorův hlas je kritický i solidární, hořký i laskavý.

Jan Antonín Pitínský (ilustrace Pavla Baštanová): Olivie si vyskakuje (Větrné mlýny)

Poetická kniha, ve které se mísí specifický humor s lehkou melancholií, nás zavede do světa tří- a později čtyřleté holčičky Olívie a jejího dědečka Moučky. Jazykově kreativní, hravé, odvážně asociující texty plné archaismů jsou ideální pro společné rodinné čtení. Výrazně barevné, fantaskní ilustrace Pavly Baštanové čtenáře vtáhnou do exotických i obyčejných příběhů.

Iva Procházková (ilustrace Barbora Kyšková): Džojo, jedenáct a čtvrt (Albatros Media/Albatros)

Džojo, jedenáct a čtvrt je příběh o radosti ze života na prahu dospívání. Chlapecký vypravěč s atypickým jménem a zálibou v malování je vnímavým pozorovatelem, přesvědčivým reflektorem událostí, lidí i osudů, které se prolínají s tím jeho. Ukazuje, jak je možné se ke každé výzvě postavit čelem, nalézat řešení pro sebe i druhé a být prostě šťastným klukem.

S.d.Ch. (ilustrace Magdalena Rutová): Malý atlas domácí zábavy aneb Irmička se baví (Baobab)

Táta s dcerou budují pomocí smyšlenek a absurdních anekdot svět založený na hře s jazykem. Žonglují s komickými novotvary, komponují nekonečné písně a příběhy, v nichž vystupují bláznivá Irmiččina alter ega. Jazykový humor se proplétá s obrazovým v dokonalém souladu podtrženém skvělou grafikou.

Litera za humoristickou knihu

Ivana Chřibková: Cesta z Hrobu (EMG/Bookmedia)

Nečekané setkání 14leté dívky a přízraků Boženy Němcové a Stalina nabízí nejen spoustu humoru, ale i nějaký ten společenský komentář a návrat čtenářů do let dospívání.

Marek Toman: Inspektor Mol a případ ztraceného rukopisu (Albatros Media/Albatros)

Obrazově i vypravěčsky svěží humoristická kniha pro dětské i dospělé čtenáře. Oceňujeme styl a humor i celkový rámec a hlubší význam knihy. Knihy jako tato mohou podporovat dětské čtenářství.

Martin Kanaloš: Já, Tran a všechno ostatní (Kher)

Kniha stojí na pomezí dětského vyprávění a sociální sondy do života dospívajícího protagonisty a jeho kamarádů, kteří všichni vnímají svou jinakost optikou (sebe)ironického humoru a obracení (auto)stereotypů naruby. Devizou knihy je i citlivá práce s rejstříky jazyka.

Petr Brožovský: Luciférovka (Epocha)

Svižný, mnohdy šibeniční humor. Ideální poměr bizáru, akčních scén a suchých hlášek. Dějový oblouk dává smysl, přesto může mnohé čtenáře překvapit.

S.d.Ch.: Malý atlas domácí zábavy aneb Irmička se baví (Baobab)

Výtvarně i obsahově krásná a zábavná kniha o rodičovství. Současná a originální pocta Emanuelu Fryntovi. Oslava fantazie a hravosti, která může mnohé rodiče inspirovat, aby dětem víc vyprávěli.

Zuzana Bergrová: Podezřelý ticho (Albatros Media/Motto)

Autorka svébytným způsobem glosuje aktuální téma dobrovolného single rodičovství. Je to uragán hořkovtipných point, který nutí čtenáře knihu neodložit.

Martin Jirman: Pravá láska v době umělé inteligence (EMG/Ikar)

Dystopický stand-up o lásce z pohledu muže. Humor je místy cynický, ale pravá láska zůstává nejvyšší hodnotou.

Petr Rušeb: Světelné kroky (Dobrovský/Fobos)

Stopařův průvodce v moderním balení. Sci-fi světy jsou promyšlené a funkční, humor je přirozenou součástí příběhu.

Petr Laštovka: Umřel jsem, ale už je mi líp (Edice N)

Syrová a černohumorná exkurze někam, kam se nikdo z nás dobrovolně nechce podívat. Autor zúročil roky profesionálního psaní v osobní výpovědi.

Nakladatelský čin

Edice Paprsek (Triáda)

Edice pražského nakladatelství Triáda, v níž vycházejí rozsáhlé monografie a soubory studií a esejů z oblasti literární vědy, lingvistiky a filozofie. Do její „velké“ řady jsou zařazovány především překladové monografie a výbory z díla předních evropských a amerických badatelů, řada „malá“ zahrnuje zejména studie, kritiky a eseje českých autorů. Edice vyniká kvalitou edičního zpracování a překladů, zajišťovanou spoluprací s pražskou Filozofickou fakultou.

Marie Mžyková: Hynais (Academia a Galerie Kodl)

Monumentální dvousvazková publikace historičky umění Marie Mžykové detailně přibližuje život a dílo malíře Vojtěcha Hynaise a zasazuje ho do kontextu dobové české i evropské kultury. Na rok přesně po sto letech od jeho smrti tak konečně odpovídajícím způsobem vyplňuje mezeru v bádání o výrazné umělecké ikoně konce 19. a začátku 20. století. O povedenou vizuální stránku obou svazků se postaral grafik Jan Franta.

Pavla Pečinková (ed.): Josef Čapek – Pracoval jsem mnoho (Brnička)

Velká papírová krabice skrývá osobité umělecké dílo Josefa Čapka svázané do čtyř svazků sběratelské série, které se vymyká tradičním knihám o výtvarném umění. Čapkova výtvarná tvorba je zpracována maximálně pečlivě, znalecky a s unikátním grafickým ztvárněním. Po prvním svazku, který obsáhnul volné kresby, díl druhý je věnovaný kresbě užité včetně ilustraci, karikatur či scénografické návrhů. Třetí díl zmapoval Čapkovu malbu a čtvrtý díl se zabývá grafikami.

Konstantina Hlaváčková: Kde ty všechny kytky jsou: Textilní tisk: oděvy a šátky 1920–1990 (Slovart a Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze)

Málo reflektované téma rozebírá hned z několika hledisek historička umění Konstantina Hlaváčková v reprezentativně pojaté knize. Tištěný vzor na látce může představovat výtvarný prostředek pro umělecké vyjádření nebo materiál určený k tvorbě oděvů, zároveň však může sloužit jako médium pro sdělování rozmanitých poselství komerčního i politického charakteru.

Karel Jaromír Erben: Kytice (Akropolis, Ústav pro českou literaturu AV ČR a Památník národního písemnictví)

Kritická hybridní edice (KHE) zpřístupňuje texty novočeské literatury, ve svém edičním řešení spojuje knižní vydání a vědeckou digitální edici. Pátý svazek KHE přináší nové kritické vydání básnické sbírky, která poprvé vyšla v roce 1853. Přestože Erbenova sbírka byla v češtině zveřejněna posud více než dvěstěkrát, původní tvar stanovený básníkem ve druhém (1861) a třetím vydání (1871) respektovalo pouze osm dalších vydání sbírky a v této plně autentické podobě byla sbírka naposledy editována v roce 1948. Přítomné knižní vydání se vrací k uspořádání knihy, jak ji naposledy připravil autor, po několika dekádách prezentuje nově ustavený text, který byl připraven na základě důkladného průzkumu textových pramenů. Následně byl kriticky ověřený text pravopisně aktualizován s novým nárokem na systematičnost a současně se snahou zachovat veškeré zvukové či významové kvality původního Erbenova textu. Součástí knihy je komentář shrnující ediční historii Kytice. Knižní vydání navazuje na digitální edici KHE. Tato aplikace vedle kriticky připraveného textu nabízí: faksimile rukopisných i tištěných dokumentů, jejich textové přepisy v diplomatickém znění, transliterace rukopisů a soupis všech českých knižních vydání Kytice.

Pavel Hruška, Iva Málková, Jan Malura, Roman Polách, Ilona Rozehnalová: Literární Ostrava 1918–2018 (Fiducia)

Antikvariát a klub Fiducia, Ostravská univerzita a Archiv města Ostravy dali vzniknout trojsvazkovému opusu, který literaturu pojímá nejen jako uměleckou oblast, ale jako klíč k pochopení historie, identity a duše města. Knihy s mapou vznikly v rámci rozsáhlého badatelského projektu, který kvalitou zpracování i originalitou o obsahu dalece převyšuje tradiční regionálie. Graficky knihy i mapu upravila Kristína Pupáková, sjednocený vizuál vazeb navrhla Gabriela Pilařová.

Kateřina Šedá a kol.: Národní sbírka zlozvyků. Encyklopedie nešvarů národa českého v XV kapitolách (Kateřina Šedá)

Pod názvem Národní sbírka zlozvyků se skrývá několikaletý projekt Kateřiny Šedé, který balancuje na hranici sociální studie a umění. Předkládá tisíce sebraných zlozvyků od skutečných respondentů, vtipně a s recesí je kategorizuje, analyzuje a mapuje zažité i originální vzorce chování české společnosti. Kniha má obrovský potenciál zaujmout širokou veřejnost.

Hans Christian Andersen: Pohádky a příběhy. (Kodudek)

Ve třech svazcích vychází vůbec poprvé v českém jazyce úplné vydání všech pohádek a příběhů Hanse Christiana Andersena. Chronologicky řazených 170 textů přeložili Helena Březinová a František Fröhlich. Úchvatnou výpravu knih dotváří ilustrace a koláže Filipa Pošivače.

Miloš Kameník: Vachek (Větrné mlýny)

Kniha představuje souborné literární dílo filmového režiséra, pedagoga, básníka a malíře Karla Vachka (1940 – 2020). Základ knihy tvoří nerealizované scénáře z 60. a 70. let (Hrdina Bohemia, Kdo bude hlídat hlídače?, Létající neidentifikovatelné české předměty, Česká regurgitace, Rom, Co dělat? a Cesta světla), následují rozsáhlé literární koláže (Bohemia docta, Obrozenci a obroditelé, Komunismus), další oddíl knihy tvoří výběr poezie, převážně z 60. let, doplněný o řadu poznámek, úvah a přednášek. Rozšiřuje se tak pohled na Vachka jako solitéra a svébytného autora, který stojí mimo jakékoliv generační nebo estetické směry. Pokud svou tvorbu s někým spojoval, byla to jeho nejužší rodina. Publikaci proto doplňují i práce jeho ženy Dagmar, sestry Ludmily a bratra Petra.

Fantastika

Ludmila Svozilová: Ante portas (Fobos)

Ludmila Svozilová napsala dokonalý venkovský horor. Étos přestěhování se do polorozpadlé chalupy, která pohlcuje veškeré finance i energii, se prolíná s okultními prvky a výsledkem je román, který komplexně zkoumá děs a úzkosti hrdinky, která se nemůže spolehnout ani partnera, společnost ani na vlastní zdravý rozum.

Kristýna Sněgoňová: Bezčasí (Epocha)

Zkušenosti se společenským dopadem covidu se odrazily na tomto svižném mixu science fiction a fantasy. První část knihy se odvíjí v Brně alternativních 30. letech, kde se schyluje k pravidelnému „bezčasí“, za něhož bozi sestupují mezi smrtelníky. V další části děj skočí o sto let dopředu, aby se vrátil v čase zpět. Sněgoňová umí vtisknout pocit realismu i zcela fantastickým dějům.

Madla Pospíšilová Karasová (ed.): Bolestíny (Golden Dog)

Antologie je výsledkem přesně zacílené vize editorky a především ukázkou silného hlasu českých autorek hororu. Sbírka představuje pestré hororové náměty prostřednictvím tří tematických celků, do nichž přispěla vždy stejná pětice autorek. Pečlivost je znát i ve volbě názvu a v hravosti detailů knihy včetně autorských medailonků.

František Kotleta & Kristýna Sněgoňová: Legie (Epocha)

Rozsáhlá série autorského tandemu Kotleta–Sněgoňová je zábavná epopej, která vzdává hold nejrůznějším subžánrům v čele se space operou ve všech jejích podobách od Červeného trpaslíka přes Firefly po Battlestar Galactica. Vesmírné dobrodružství, které ukazuje sílu popkultury i chytlavost postupů české akční školy.

Kateřina Šardická: Neklidný hrob (Host)

Jako byste se začetli do lehce okultního gotického románu z konce 19. století; tak dobře dokáže Neklidný hrob evokovat dobu i tempo staré fantastiky. Student medicíny se rozhodne přivolat zpět k životu zemřelého bratra a spojí se k tomu s otrlou hrobnicí a médiem – co by se tak mohlo stát? I když jsou hlavní postavy zatížené různými stíny, nemůžete si je nezamilovat.

Jarmila Kašparová: Palác šupinatých koček (Host)

Příběh o společnosti, která celý svůj svět smrskla na plochu jediného paláce, aktivně pracuje s klasickými tématy žánru i s očekáváním čtenáře. Výraznou předností románu je důsledná jinakost jazyka a z ní vyplývající rámec, v jakém postavy uvažují – do té míry, že jde o nosný (byť zdaleka ne jediný) prvek „fantastičnosti“ celé knihy.Leonard Medek: Pán černých zrcadel (Straky na vrbě)

Ve své sérii Dobrodruh stvořil Leonard Medek svébytný subžánr „mašinkvér a magie“. Pocta starým prvorepublikovým morzakorům i zahraniční pulpové klasice se vyznačuje specificky stylizovaným jazykem, láskou k braku i pobavenou hrou s tím, jak by měl vypadat velký český hrdina.Jela Abasová: Tři čtvrtě na šílenství (Host)

Do tohoto světa 19. století, kde úspěšně proběhla paromagická revoluce, usednete jako na tobogán a pak už vám nezbývá než se nechat unášet bláznivou, jiskrně podávanou jízdou mimořádně vynalézavého debutu. Vítejte v žánru arcanepunk, což je v tomto případě kombinace steampunku a funkční magie. A že jsou hlavními hrdiny upíři, to už snad nikoho nemůže překvapit.

Jakub Mařík: Za sloupy Héraklovými (Mystery Press)

Autor prokazuje, že téma druhé světové války má stále co nabídnout, v tomto případě formou alternativní historie. Zručnou rukou se mu povedlo zkombinovat žánr military sci-fi s historickými reáliemi a doplnit je o magii a mysticismus v míře, která funguje po všech stránkách a tvoří pevný základ pro chystané další díly série.

Litera za naučnou literaturu

Ivan Blecha: Dávné znění. Klopýtání s Gustavem Mahlerem (Archa)

Filosof Ivan Blecha napsal první komplexní monografii v češtině o světovém skladateli Gustavu Mahlerovi, který se narodil a působil v Čechách a vrchol své kariéry prožil ve Vídní v epoše fin de siècle. S mimořádným vhledem zahrnuje do své práce vědění z oblastí filosofie, muzikologie a historie a s interpretační bravurou vysvětluje, jak se ve složitých a geniálních Mahlerových symfoniích projevují tektonické posuny v evropské kultuře a dějinách na přelomu 19. a 20. století, respektive jak v nich vrcholí dosavadní velké formy a myšlenky krátce před tušeným rozpadem hodnot.

Jiří Dynda: Bohové a bohyně starých Slovanů (Vyšehrad)

Tato mimořádně zdařilá kniha přístupným způsobem uvádí čtenáře do archaické náboženské kultury dávných Slovanů, opírajíc se při tom o nejnovější bádání v religionistice, dějinách náboženství, archeologii, historii a jazykovědě. Problematika slovanského pohanství je díky své starobylosti a tajuplnosti pro mnohé přitažlivá, z týchž důvodů je však také velmi náchylná k různým spekulacím, nesprávným nebo nepodloženým výkladům, a dokonce i k politickému zneužívání. Aby autor čtenáři pomohl do ní lépe proniknout, nepředkládá mu jen odborný výklad, ale i své osobní úvahy a cestopisné postřehy. Názornosti jeho výkladu napomáhá také obrazový doprovod, zahrnující mapy, grafiky, fotografie a nákresy archeologických nálezů, úryvky ze středověkých rukopisů či reprodukce uměleckých děl.

Jana Kantoříková: Fatální kniha (Academia)

Fatální kniha originálním způsobem zpřístupňuje a interpretuje prozaické dílo Miloše Martena. Dodává tak nové facety do obrazu české dekadentní literatury, neboť Marten byl dosud znám spíše jako literární a výtvarný kritik a esejista. Autorka zasazuje zkoumané dílo, které chápe mimo jiné i jako „osobitou zpověď intelektuála v soukolí dějin“, do dobového intelektuálního a uměleckého kontextu i do kontextu autorova myšlení a životních osudů. Ve své interpretaci, podložené teoretickými úvahami o literární interextualitě, se věnuje různým aspektům Martenových próz včetně analýzy jejich vizuální a materiální stránky a tzv. dekadentního jazykového stylu. Dekadentní estetiku evokuje i typografické a výtvarné zpracování svazku, pomáhajíc tak čtenáři vstoupit do Martenova vidění světa.

Pavel Kolář: Labyrint bolesti (Vyšehrad)

Kniha Labyrint bolesti představuje bolest jako mnohovrstevnatý fenomén, jenž zásadně formuje lidskou existenci. Autor propojuje klinickou praxi, poznatky moderní neurovědy i filozofickou tradici a přesvědčivě ukazuje, že bolest není pouhým somatickým symptomem, ale dynamickým polem setkání těla a mysli, v němž mentální a emoční procesy reálně modulují biologické děje a proměňují intenzitu i význam prožitku. Publikace s mimořádnou odbornou erudicí i existenciální hloubkou je výpovědí o lidské zranitelnosti, odolnosti a možnosti sebepoznání. S touto knihou se v labyrintu bolesti neztratíte.

Tomáš Petráček: Křesťanství ve víru kulturních válek. Papežství, hodnoty, identita (Vyšehrad)

S nedůvěrou v instituce a polarizací názorů a postojů se potýká jak katolická církev, tak profánní svět. Na rekonstrukci současné podoby církve autor vysvětluje, proč ji „podoba a mentalita, kterou v druhé polovině 19. století přijala, neomylně vrhá do hodnotových střetů“. „Jde o nabídku interpretačních klíčů k porozumění situaci křesťanství a církví v této části světa formulované nikoli nezúčastněným pozorovatelem.“ V doslovu ke knize Norbert Schmidt uvádí: „Potřebujeme odvážné historiky, potřebujeme totiž stále znovu poznávat a reinterpretovat minulost, abychom lépe pochopili … souvislosti a konstelace, jež vedly k naší přítomnosti., … potřebujeme toto poznání proto, abychom mohli aktivně, kriticky a poučeně utvářet naši společnou budoucnost.“

Jan Pezda: Slunce, voda, vzduch (Paseka)

Zajímá vás, proč do masového fenoménu přerostl zrovna turismus, a „ne třeba takové pouštění draka, štípání dříví nebo studium různých druhů orchidejí“? Začtěte se do pramenně fundované a přitom i k laickému čtenáři vstřícné publikace o jeho zrodu a dějinách. Možná vás přesvědčí, jak moc odpověď na tuto otázku vypovídá o nás samotných i o povaze naší doby. A kdyby náhodou ne, suverénně vyprávěný text nabitý nespočtem citací dobových zdrojů, výstižných termínů a originálních obrázků vás zaručeně poučí i pobaví. A to není málo.

Petr Pokorný, Petr Šída: Hinterland. Archeologie severočeských pískovcových krajin (Kodudek)

Kniha o výjimečných archeologických a paleoenvironmentálních archivech zachovaných v pískovcích Kokořínska, Českého ráje, Broumovska a v Labských pískovcích. Ohniště, která sloužila jako centra činnosti v dočasných osadách, zachovala četné artefakty, jejichž datování pomocí radiokarbonové analýzy umožňuje nahlédnout do způsobu obživy a kulturních praktik prehistorických populací. Kombinace různých typů sedimentárních záznamů spolu se sedimentárními archivy z jezer a rašelinišť nacházejících se v blízkosti skalních převisů poskytují neocenitelné záznamy o historii vegetace, požárů a klimatických změn. Dokumentují nepřetržitý vývoj životního prostředí posledních zhruba 16 000 let. Mimořádně zdařile editované dílo kolektivu autorů.

Martin C. Putna: Oni poslední Římané (Torst)

Ve své nejnovější knize nás literární a kulturní historik Martin C. Putna s velkou erudicí provází po celém římském světě prvních pěti století našeho letopočtu a na dílech vybraných vzdělanců pohanských a křesťanských rekonstruuje myšlenkový svět pozdní antiky a raného křesťanství v jeho různých barvách a odstínech, kontinuitě a zvratech. V historických interpretacích se zrcadlí naše současnost a invenčně je v nich zpochybněna vžitá představa o úpadku a zániku říše. Autor radši mluví o její velké transformaci a dokládá to na mnoha originálních postřezích, inspiracích a vysvětleních.

Martin Tomáš: Dneska večer potkáš sovu (Martin Tomáš)

„Za tu kupu let, co se věnuji poznávání přírody, ochraně a vzdělávání lidí, jsem si všimnul jedné jednoduché rovnice. Máme rádi to, co aspoň trochu poznáme. Proto jsem i napsal tuto knihu. Chtěl jsem využít ten velký zájem o sovy, které jsou typickými emblémovými druhy, a využít je k tomu, aby vás, vaše děti a blízké vytáhly ven,“ píše v úvodu své knihy autor. A nám nezbývá než dodat, že díky krásným fotografiím, čtivým textům i evidentnímu zapálení pro věc se mu jeho chvályhodný záměr jistě podaří.

Litera za poezii

Petr Ligocký: Doma v bezpečí (Protimluv)

Kniha Petra Ligockého Doma v bezpečí ukazuje poměrně úsečně, úsporně a bez příkras vrstvy, jimiž jsou lidé provázáni a nezřídka i svázáni. Ligockého básnický svět je syrový, neupovídaný, bolavý a sycený vším obyčejným, bez čehož nelze být smysluplnou lidskou bytostí. Bez ohledu na to, zda v tom umíme spatřit krásu.

Josef Kučera: Dům z papíru (Host)

Básnická sbírka Josefa Kučery Dům z papíru zachycuje schopnost poskytovat jistotu, zázemí a současně odkrývat subtilnost takové snahy. Přivolává chvíle, které něco zjevují. Ptá se na pohyby, stavy, prvky, okolnosti, aby zachytil okamžik možná, že jsme (spolu).

Slavomír Kudláček: Hodiny (Dobrý důvod)

Hodiny jsou v tom nejlepším smyslu slova předbilanční sbírka Slavomíra Kudláčka, kdy se autor dívá nazpět a také dovnitř svých světů. Předestírá nám jej s velkou mírou otevřenosti. Ke svému tradičnímu výrazu tentokráte přidává i existenciální naléhavost.

Radovan Jursa: Koncept transparence (Galerie Věž)

Sbírka Radovana Jursy Koncept transparence rozeznívá vnitřní svět člověka s mnoha fazetami, přináší témata od osobních po obecně platná. Každá báseň má svůj zrcadlový básnicko-prozaický protějšek. Leitmotivem sbírky je srdce, vrcholné básnické klišé, zde však neobyčejně transponované do velmi fyzické, dramatické polohy a posléze do mnohoznačného symbolu.

Martin Trdla: Močál (Pavel Mervart)

Severočeský básník Martin Trdla sice ani ve své nové knize veršů Močál nezastírá svůj dosavadní bytostný příklon k „postangažované“ nebo „antilyrické“ novodobé poezii, tentokrát však oslovuje čtenáře ač napořád civilním, nicméně o poznání reflexivnějším způsobem; a jeho verše jsou výrazně hloubavější.

Daniel Hradecký: Náměstí Práce (Perplex)

Daniel Hradecký ve sbírce Náměstí Práce projevuje formulační suverenitu, přesnost ve výběru pojmenování, básnické vážení pojmů. Verše mají úvahový tón a až traktátovitou dikci, básník se vskutku snaží sepsat svůj osobní, kousavě sarkastický kšaft o moderním rozpolceném světě, o klopotném „životaření“, v nějž se naše zářná současnost často proměňuje. Kniha i svým temným, zneklidňujícím tónem nabízí svrchované vidění světa.

Iva Jakimiv: Onde (Protimluv)

Sbírka Ivy Jakimiv Onde je silná obrazově, jazykově, percepčně i sentenčně. Nabízí vhled do dějící se lidské senzibility, rozpřádá jemnou tkáň okamžiků. Metaforičnost je zde neschematická, vestavěná do konkrétních prožitků. Konkrétní okamžiky autorka hned zvnitřňuje a abstrahuje, aniž by je přitom zbavovala smyslovosti. Onde nabízí neokázale civilní výpověď o lidském nitru.

Jan Gabriel: Protažené stíny (Spolek Analogonu)

Protažené stíny Jana Gabriela obsáhle reprezentují autorovu „novosurrealistickou“ poetiku a senzibilitu. Ryze básnicky se zde propojují pozorování i představy, pozornost k věcem i jazyku. Poezie se uplatňuje jako přirozený způsob zakoušení i myšlení. Sbírka zachycuje proměnlivou absurditu běžnosti, přítomen je hebký humor a ironický odstup.

Jiří Koten: Směsné strofy (EMG/Odeon)

Rozjímavé básnické vyznání Směsné strofy z pera literárního vědce Jiřího Kotena zčásti představuje záměrný úkrok ke specifické minimalistické poezii, zároveň však nabízí subtilní reflexi každodenních osobních prožitků i životní filosofie dostavující se na invenčním rozhraní nejblíže uplynulého času.

Litera za prózu

Eli Beneš: Všechno bude super (Argo)

Zralé dílo zralého autora. Několik vrstev vyprávění se promyšleně proplétá a drží napětí celých skoro tři sta stran. Vrstva „firemně korporátní“ přináší zprávu o rychle proměnlivém, těžko pochopitelném stavu světa a dává čtenáři nahlédnout ledacos nového, respektive nezřetelného při běžném vnímání. Rozsáhlý, ale splavný a čtivý text.

Petr Borkovec: Nějaká Cécile a jiné (fra)

Soubor textů prozkoumávajících možnosti povídkového žánru i jazyka. Prózy až na výjimky nenabízí výraznou epičnost, spíše hutná jakoby zastřená pozorování mnohdy podobná tíživému snu, a především nejednoznačnost. Vycizelované texty plné metafor a popisů prostředí představují v posledku existenciální typ básnivé prózy.

Gabriela Brázdová: Hody (Albatros Media/Vyšehrad)

Útlá novela zavádí čtenáře na moravskou vesnici, kde se právě slaví hody. Čas se tak na chvílí zastaví a vše je podřízeno starobylé tradici. Křehký příběh milostného vzplanutí mladšího muže ke starší dívce, ocitající se pod drobnohledem celé chasy, která chce za ně o jejich lásce rozhodovat.

Miřenka Čechová: Co já? Co ty? (Paseka)

Próza s prvky thrilleru nesmlouvavě, vztekle a s notnou dávkou cynismu vypráví příběh o sexuálním zneužití v dětském domově. Vypravěčka, která se živí jako luxusní prostitutka, se ve vzpomínkách vrací k temným událostem a osnuje pomstu. Text zaujme nezvyklou formou, proudem řeči, dějovým spádem a absencí sentimentality.

Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza (Větrné mlýny)

Podmanivá próza zasazená do slovinského Mariboru, kde se mísí současnost s minulostí v několika hypnotických letních dnech. Autorka vynalézavě spojuje hravost, lásku, pomíjivost mušího života i černou magii diktátorů.

Adéla Knapová: Krvavý kompot (Větrné mlýny)

Povídky Adély Knapové představují drsné příběhy z války na Ukrajině, každodenní strach, hrdinství, bolest, křivdy i touhy lidí, kteří nemají na výběr. Autentické psychologické portréty a vyprávění o utrpení místních tvoří naléhavé, emotivní svědectví o životě v rozbombardovaném Charkově i na ukrajinském venkově.

Jan Němec a Jana Šrámková: Byt (Host)

Originální typ románu psaného dvěma autory, který přináší příběh jedné dvojice vyprávěný z mužské i ženské perspektivy. On a ona se míjejí a opatrně setkávají v jednom bytě, každý se svým tajemstvím a odlišnou životní zkušeností, oba však propojení starostí o své blízké a touhou po bezpečném prostoru i vztahu.

Magdaléna Platzová: Fáze jedné ženy (Paradox)

Vyzrálý povídkový soubor suverénní vypravěčky přináší texty obsahující přesné, trochu melancholické a jazykově čisté reflexe životních etap především ženských postav – vztahů, jejich rozpadů, mateřství, stárnutí. Autorka se bezpečně pohybuje jak v rozličných povídkových formách, tak spolu se svými postavami v různých zemích a prostředích.

Ladislav Šerý: Tajný život institucí (Malvern)

Próza navazující a rozvíjející autorovo pronikavé, kritické, nekonvenční, provokativní i tragikomické psaní o naší polistopadové skutečnosti prezentované již dříve v knihách Laserová romance či Nikdy nebylo líp. Civilní, nepřekřičený text, který věcně analyzuje jednu z mnoha tváří dneška, mimo jiné díky propracované síti motivů a sugestivní vypravěčské strategii.

Litera za překladovou knihu

NoViolet Bulawayo: Slavné časy (z angličtiny přeložila Anna Štádlerová, Odeon)

Rozsáhlý román zimbabwské spisovatelky je politickou satirou na autoritativní režim ve fiktivním subsaharském státu Jidade (ve skutečnosti Zimbabwe za vlády diktátora Roberta Mugabeho). Autorka se inspiruje Orwellovou Farmou zvířat, takže postavy jsou vyobrazeny jako představitelé zvířecí říše. Po jazykové stránce přináší tato černohumorná alegorie nevšední čtenářský zážitek, který umocňuje mimořádně vynalézavý překlad Anny Štádlerové.

Philomena Cunk: Svět podle Philomeny Cunk (z angličtiny přeložil Jiří Petrů, Práh)

Anglická fiktivní novinářka a historička Philomena Cunk nabízí ve svých „dějinách všech světových událostí“ svérázné výklady významných historických událostí, epoch, uměleckých děl, myslitelů či vynálezů. Činí tak s neodolatelným suchým humorem ve stylu Monty Pythonů, který nezřídka staví před překladatele téměř nepřekonatelné překážky.

Jiří Petrů se této výzvy nezalekl a jeho překlad se vyznačuje nebývalou jazykovou kreativitou.

Zsolt Kácsor: Cikánský Mojžíš. Anarchistická Tóra (z maďarštiny přeložil Robert Svoboda, Protimluv)

Starý zákon v podání kriminálníka, většinu času opilého nebo zhuleného romského myslitele. V představě, že je cikánským Mojžíšem, se chystá vyvést svůj lid z Evropy, kde je diskriminován, nazpět do země, odkud vzešel. Střídá jazyk rádoby biblický s jazykem „lidu“ a vnáší do textu i prvky moderních technických věd. Překladatel Robert Svoboda dokázal s obdivuhodnou citlivostí převést všechny jazykové nuance do češtiny.

Johanna Sebauerová: Mizíme (z němčiny přeložila Michaela Škultéty, Prostor)

Úsměvný román o zapadlé vsi, která podle všech dostupných údajů a map neexistuje. Její obyvatelé dosud žijí v souladu s pradávnými místními zvyklostmi, které jim ovšem nebrání užívat vymožeností nové doby. Do vsi se přistěhuje dvojice z Vídně a poklidný svérázný život naruší. Rozvíjí se úsměvný příběh o zachovávání kořenů a přizpůsobivosti. Vtipné situace čtenáře vtáhnou do přemýšlení o skutečných hodnotách a nutnosti hledat východiska. Český překlad Michaely Škultéty plně vystihuje osobitost jazyka originálu, je přirozená a přesně balancuje na hranici hovorovosti a spisovnosti.

Linn Strømsborg: Nikdy, nikdy, nikdy (z norštiny přeložila Jitka Jindřišková, Albatros Media/Vyšehrad)

Dobrovolná bezdětnost jako literární i osobní téma. Velmi aktuální román v krátkých deníkově laděných kapitolách sleduje pětatřicetiletou hrdinku, která se vědomě rozhodla nemít děti, a reflektuje důsledky jejího pevného postoje pro partnerský vztah a osobní život i celospolečenský tlak na mateřství. Jitka Jindřišková do češtiny citlivě a precizně převádí autorčin civilní, úsporný a zároveň obrazný jazyk.

Marta Dzido: Babí léto (z polštiny přeložila Anna Šašková Plasová, Dokořán)

Deset povídek vyprávěných již zralými ženami. Autorka nesmírně citlivě propojuje někdy až brutálně realistické výjevy s něžnou lyrickou formou.

Překladatelka Anna Šašková Plasová bravurně zprostředkovala originál do češtiny; výzvou byla jak relativně útlá sbírka povídek, tak jejich tematika, výpovědi různorodých hrdinek a jejich jazyková upřímnost.

Itamar Vieira Junior: Křivý pluh (z portugalštiny přeložila Lada Weissová, Paseka)

Román z brazilského vnitrozemí z prostředí bývalých otroků, kde se realistické líčení tropické přírody a historie vzniku třídy brazilských bezzemků mísí s rodinnou historií dvou sester, vyprávěnou trochu jako pověst nebo mýtus. Překlad Lady Weissové bravurně zvládá různé trochu odlišné jazykové roviny: hovor hrdinek v dětství, popisy přírody či sociální historie, které vyžadovaly hojně ověřování, spíše snové líčení náboženských či léčebných afrobrazilských obřadů, sklouzávání děje do podobenství, kdy se realita vyjadřuje poněkud zastřeně.

Mikita Franko: Dny našeho života (z ruštiny přeložil Patrik Felčer, Host)

Téměř deníkové vyprávění kluka vyrůstajícího v rodině dvou otců-gayů v provinčním ruském městě. Vhled do dětské duše a těla přináší citlivou sondu do potíží a konfliktů, kterým čelí každé dítě a dospívající. Že se jedná o queer rodinu, nemění nic na univerzálnosti výpovědi. Hrdina zde navíc musí odmalička neustále lavírovat mezi pravdou a okolní „realitou“. Překlad Patrika Felčera se vyznačuje neobyčejnou empatií a citlivostí k tématu a stylu výpovědi. Nadstandardně si poradil s propojením spisovného a mluveného jazyka.

Lisa Ridzénová: Jeřábi táhnou na jih (ze švédštiny přeložila Linda Kaprová, Host)

Román debutující autorky se sice odehrává na švédském venkově, ale vypráví obecně platný příběh o rodině, neodvratnosti stáří, samotě, bezmoci i ztrátě důstojnosti. Jemně křehký, a přesto velmi silný román dokládá, že respekt a empatii si zaslouží všichni lidé, i devadesátiletý hrdina, jemuž tělo pomalu vypovídá službu. Překlad Lindy Kaprové výborně kontrastuje strohé zápisky pečovatelů a niterné úvahy, trefná pozorování, dojemné vzpomínky i poetické sny zdánlivě obyčejného, ale o to opravdovějšího hlavního hrdiny.

Litera za publicistiku

Jan Bělíček, Tomáš Glanc: Ruská duše neexistuje (Albatros Media/Vyšehrad)

Devatenácté a dvacáté dvoustoletí nás vycvičilo k zjednodušování v kulturní orientaci mezi národy pomocí nálepek „národních povah“. Zrcadlem ruské expanze na Ukrajinu je zvýšená publicistická aktivita zachycující ukrajinský a ruský terén převážně aktuální zkušeností autorů s událostmi a lidmi. Rozhovor s Tomášem Glancem je rozlehlejší. Kromě osobní zkušenosti vysvětluje historickými kontexty posledních desítek let, čím a proč je současné Rusko a jeho lidé. Je to pevnější vodítko k tomu, abychom si zplošťující nálepku „ruská duše“ užitečně roztrhali v pravděpodobnější obraz ruského celku jako jednotě více verzí kulturní identity pod politickou mocí státu.

Miloš Hroch: Šeptej nahlas (Paseka)
Suverénní ukázka kulturní publicistiky, která přichází s originálním tématem i autorským pojetím. Miloš Hroch se věnuje českému shoegazu, jenž na přelomu 80. a 90. let minulého století uhranul evropskou hudební scénu. Autorovi se podařilo zachytit nejen historii konkrétních kapel a osudy jejich členů, ale i atmosféru jedinečné epochy včetně politicko-společenského kontextu a (nerovného) vztahu mezi Východem a Západem.

Klára Kubíčková, Jana Srncová: Roztěkané (Host)

Přelomová publikace, po jejímž vydání se o problematice ADHD i o obecné „poddiagnostikovanosti“ žen začalo výrazně více mluvit. Oběma spoluautorkám byla v dospělosti diagnostikována ADHD. Čtyři dekády strávené s poruchou pozornosti a hyperaktivitou přetavily v podnětné, nápomocné, informativní i empatické pojednání mj. o tom, jak zabránit workoholismu, vyhoření, uštvání, „naskakování na každý rychlý dopamin, který jde kolem“.

Ondřej Kundra, Tomáš Brolík: České zbraně pro Ukrajinu (Respekt)

Dva renomovaní novináři týdeníku Respekt shrnují zákulisí české muniční iniciativy, individuální a výjimečný přínos několika Čechů, detaily kuloárních jednání ve světě a také postoj české minulé i současné politické reprezentace. Zároveň přinášejí díky svým početným cestám na válečnou Ukrajinu dlouhou řadu autentických svědectví z napadené země, která právě vstupuje do již pátého roku války. Saša Romancova z neziskové organizace kyjevského Centra pro občanské svobody, které usiluje o systematické mapování ruských válečných zločinů, to v knize říká jasně: „Minulost je třeba pojmenovat a zločince postavit před mezinárodní soudní tribunál.“ Kniha Ondřeje Kundry a Tomáše Brolíka je příspěvkem k tomuto cíli.

Václav Němec: Kacířské eseje o budoucnosti svobody a demokracie (Academia)

Eseje z poslední doby pronikají k podstatě problémů české společnosti a nasvěcují ji z různých stran. Provokují k myšlenkové aktivitě, je možné se s nimi ztotožnit stejně jako s nimi vést dialog. Soubor přitom nepůsobí nahodilým dojmem, vytváří myšlenkově kompaktní celek, který je pronikavou reflexí mantinelů a výzev naší současnosti i budoucnosti.

Andrea Sedláčková: Toyen. Léta erotická (Prostor)

Na rozdíl od předchozího oceňovaného profilu první dámy českého surrealismu tento svazek zpřítomňuje celou jednu vrstvu tvorby celé avantgardy. Ponor do erotismu jako tvůrčího motoru umožňuje čtenáři se hlouběji přiblížit k intimitě tvorby jako takové, k vazbě mezi nejednoznačnosti a uměleckým gestem a možnostmi hledání identity autorské osobnosti. Heuristická práce s originálními materiály, stejně jako typografie a pečlivá úprava činí z knihy důstojný a adekvátní pandant první monografie.

Romana Indrová Semelková: Křivoklátsko. cesta domovem – Rozhovory o lese, památkách, rodové historii, víře i umění (Machart)

Tomáš Staněk: Periferní průvodce Prahou (Labyrint)

Sličně vypravená kniha představuje mnohem víc než originální kreslený bedekr po zasutých, mnohdy zpustlých, v čase se proměňujících místech. Kromě nekonvenčních a zasvěcených tipů na vycházky či výlety nabízí také sociologický vhled do vývoje města, a především inspiruje čtenáře k vlastnímu průzkumu nových zákoutí napříč Prahou, případně jinými městy kdekoliv na světě. To všechno napsáno svižně, půvabně, neotřele, což ve stejné míře platí i o ilustracích.

Když v roce 1938 vyšla v nakladatelství František Borový Nezvalova knížka Pražský chodec, psalo se o ní, že objevuje Prahu tak, jak ji dosud nikdo neviděl. Periferní průvodce Prahou tohle splňuje vrchovatě.

Saša Uhlová: V pasti české pomoci (Nakladatelství Alarm)
V atmosféře narůstající nesnášenlivosti vůči ukrajinské menšině přichází Saša Uhlová s extrémně důležitým tématem, jímž je mapování situace Ukrajinců a Ukrajinek v Česku. Na příbězích jednotlivých uprchlíků poukazuje na mnohá selhání státu, ale i na solidaritu „obyčejných“ lidí či zaměstnanců neziskového a veřejného sektoru. Reportáže z terénu jsou doplněny erudovanými analytickými kapitolami, které srozumitelně a čtivě uvádějí konkrétní témata do širšího kontextu. Příklad angažované publicistiky, která dokáže bez příkras poukázat na problémy současné společnosti a tím přispět k jejich možnému řešení.

Comments

comments