Mezi lovem motýlů a psaním Lolity. Vychází autobiografie Vladimira Nabokova
Autobiografie Promluv, paměti, původně vydaná roku 1951, zachycuje život Vladimira Nabokova v rozpětí let 1903 až 1940, začíná šťastným dětstvím v Rusku a končí emigrantským životem v Paříži a Berlíně. Kniha vyšla původně anglicky a autor sám ji přeložil do rodné ruštiny v přestávkách mezi lovem motýlů a psaním Lolity. Poprvé česky vyšla autobiografie před více než dvaceti lety, nové vydání nyní připravilo Nakladatelství Paseka v rámci rozsáhlé edice Vladimira Nabokova.
Podle překladatele Pavla Dominika stojí autobiografie neprávem ve stínu Lolity, ale i knih jako Dar, Ada aneb Žár nebo Lužinova obrana, přestože se umělecky nachází minimálně na stejné úrovni. „Když jsem ji četl poprvé, často jsem se přistihoval u pocitu, jemuž se říká němý úžas; četl jsem text, na němž se nedala změnit ani čárka, knihu, která nabízela – a stále nabízí – nadčasové podtexty přesahující rámec osobních vzpomínek, všechno obecné i konkrétní, jímavé i vtipné, podrobné popisy i metafory v harmonii, jakou dokáže stvořit jen skutečný umělec,“ říká Dominik, který v roce 2016 získal překladatelskou státní cenu. „Stalo se mi několikrát, že se mi někdo i po letech od vydání českého překladu svěřil, že má Paměti na nočním stolku, že se k nim vrací, že mu pomáhaly zvládnout rekonvalescenci… Jsem přesvědčen, že pokud by existovala výkladní skříň krásné literatury, Pamětem by tam patřilo čestné místo. Nabokov na jednom místě říká: ‚Jak malý je vesmír (vešel by se do klokaní kapsy), jak mizerný a mrňavý ve srovnání s lidským vědomím, s jednou osobní vzpomínkou a jejím vyjádřením slovy!‘ To je přece nádhera, ne?“
Autorův prasynovec Vladimír Petkevič vzpomíná na zvláštní pocit, s jakým bral do ruky vzpomínky svého prastrýce, který byl už odmala pevnou, byť spíše mytickou součástí jeho života. „Vylíčení dokonale šťastného dětství a jinošství v Rusku těsně před revolucí vyvolává ve čtenáři nostalgii po starých dobrých časech, jež přes veškerou idealizaci byly nesrovnatelně lepší než hrůzy, které následovaly,“ říká Petkevič. „Snad nebudu příliš příbuzensky zaujatý, když prohlásím, že je to úžasná kniha.“
Vladimir Nabokov se narodil v dubnu 1899 v Petrohradu v prostředí aristokratické a politicky liberální rodiny. Po převzetí moci bolševiky se roku 1919 spolu s rodinou uchýlil do exilu, kde po studiích na cambridgeské Trinity College také v roce 1926 debutoval jako prozaik románem Mášeňka. V následujících patnácti letech se prosadil jako přední představitel ruské literární emigrace. Po příchodu do USA v roce 1940 působil v oboru ruské a evropské literatury mj. na massachusettské Wellesley College a od roku 1948 na Cornellově univerzitě. Psal přitom nadále takřka výhradně anglicky. Roku 1960 se vrátil do Evropy a zbytek života strávil ve švýcarském Montreux, kde roku 1977 zemřel. Nabokov je autorem obsáhlého románového a povídkového díla, anglických překladů několika významných ruských literárních děl i řady ceněných literárněkritických studií.
Vladimir Nabokov
Promluv, paměti
Přeložil Pavel Dominik
294 stran, vázaná, 369 korun
…
Comments
