NAMU vydává knihu esejů Karla Halouna
Nakladatelství AMU vydává knihu esejů Karla Halouna, významného českého výtvarníka, grafika, publicisty, editora, kurátora, spisovatele, dlouholetého vysokoškolského pedagoga, nehrajícího člena kapel Jasná páka a Hudba Praha a spoluzakladatele tajné hudební skupiny Pornografičanka. Kniha shrnuje jeho tvorbu kulturně esejistickou a výtvarně-kritickou, kterou v prvních dvou desetiletích 21. století publikoval v předních českých kulturních časopisech jako např. Svět a divadlo, Revolver Revue a Kritická příloha Revolver Revue, EX Reflex, Babylon, Přítomnost aj.
Jméno Karla Halouna rezonuje především v oblasti grafického designu a obecně výtvarného umění, ale poslední dvě dekády se rovněž rozepsal jako teoretik a esejista, nejen o vizuálním umění, ale také o divadle, filmu, literatuře i dalších oborech. Své publicistické texty Haloun knižně publikuje prvně, v nakladatelství Brkola vyšel dříve jeho román Marná práce a dramata Hrana hry a Nový domov Jany Giovanni Bellofato aneb Syflárna po pětačtyřiceti letech.
Texty v nové knize, která dostala název podle jednoho ze zařazených textů, jsou seřazené chronologicky podle doby vzniku a publikování a pojednávají o kulturních a uměleckých fenoménech, velkých výstavních projektech, autorských osobnostech, ale též o efemérních projevech krize uměleckých řemesel, komercionalizace v kultuře, o nových ideologických a politických střetech v současném umění. Často jsou to rovněž kratší laudatia, zdravice či nekrology kolegů zejména z oblasti výtvarného umění. Z široké palety uměleckých druhů, žánrů a témat vyplývá nejen autorova schopnost vyhmátnout charakteristické znaky doby a ukázat na nich obecné společenské, politické a kulturní problémy, ale také jeho ochota jasně až nekompromisně definovat svou hodnotovou hierarchii a kriticky se vyjádřit k dobovým bojům a konfliktům.
V doslovu publikace, z nějž pochází následující úryvek, se Michal Čunderle a Libor Vodička pokoušejí vystihnout charakteristiky Halounova publicistického stylu: „Sleduje soudobý umělecký provoz – nejen výtvarný a nikoli pouze domácí – z pozice aktivního tvůrce, jenž umí vidět, a proto i ocenit kvalitu a originalitu práce svých souputníků, všimnout si jemných valérů a detailů, které mu neuniknou, a analyticko-interpretačním výkladem je zařadit do širšího kontextu. Zejména v delších esejích se nám představuje jako autor hlubokého vhledu a komplexních znalostí, který suverénně sleduje výtvarnou kulturu snad ve všech jejích podobách, od klasické malby přes grafiku a typografii k plastice a sochařství až ke konceptualismu, výtvarné performanci, novým médiím, ale všímá si i současné literatury, hudby, filmu či divadla. Prokazuje přitom schopnost formulace jasných a hodnotově pevně ukotvených názorů, pečlivě vyargumentovaných a podepřených o fakta, nikoli pouze o dojmy a pocity, byť je patrné, že s emocemi počítá a pracuje, což se v jeho textech nejčastěji projevuje osobitým smyslem pro humor, pro sarkasmus a ironii zvláště.
Comments
