Nové výstavy Muzea umění Olomouc

Muzeum umění Olomouc ma letošek plánuje řadu výstav. Kromě idey krásy, o klteré jsme už informovali, nabídne i projekt k 80. narozeninám Jindřicha Štreita, výstavu České sakrální umění 1990-2025 a další projekty.

Idea Krásy. Barokní malířství v Římě

29. 1. – 19. 4. 2026 | Arcidiecézní muzeum Olomouc

Více než čtyři desítky italských obrazů a kreseb 17. a 18. století uspořádaných v chronologickém pořadí představí barokní malířství v Římě mezi dvěma názorovými póly – naturalismem a klasicismem. Návštěvník výstavy tak může pozorovat rozmanité umělecké styly od naturalismu, který zobrazoval nepřikrášlenou realitu často podtrženou dramatickým světlem a stínem (Cecco del Caravaggio, Caroselli), přes vrcholné baroko vyznačující se dekorativností a dynamikou forem (Cortona, Mola) a jemu konkurující klasicismus se zklidněnou, vyváženou kompozicí a idealizovanými postavami (Maratti, Calandrucci), až po rokoko se svou charakteristickou lehkostí a hravostí (Trevisani, Pesci).  Výběr exponátů je tematicky zaměřen zvláště na náboženské, mytologické a historické náměty.

Maria Bartuszová | Malé prázdno plné malého nekonečného vesmíru 

6. 5. – 13. 9. 2026 | Muzeum moderního umění

Výstava interpretuje nejdůležitější díla Marie Bartuszové – menší sádrové plastiky a jejich odlitky do bronzu či hliníku či rozměrné reliéfy a objekty, z nichž některé ještě veřejnost nemohla spatřit. První samostatnou výstavu Marie Bartuszové v České republice připravily Muzeum umění Olomouc, Archiv Marie Bartuszové v Košicích a Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, kde se odehrála její premiéra. Muzeum umění Olomouc získalo do sbírky tři díla Marie Bartuszové a přiřadilo se tak k mnoha významným institucím, které její díla vlastní (Tate, Kontakt ve Vídni, Centre Pompidou v Paříži a další).

Z města ven! 

21. 5. – 6. 9. 2026 | Muzeum moderního umění

Výstava k 80. narozeninám Jindřicha Štreita představuje unikátní dvojportrét této mimořádné osobnosti – jako fotografa i kulturního organizátora. Vznikla ve spolupráci s Biurem Wystaw Artystycznych w Rzeszowie a Muzeem Górnictwa Węglowego w Zabrzu. První část zpřístupňuje výběr dosud neznámých či jen výjimečně publikovaných fotografií z 80. let 20. století, které zachycují každodenní život venkovských komunit s empatií a vizuální citlivostí. Druhá část výstavy připomíná Štreitovu zásadní kurátorskou činnost na Sovinci, kde v době normalizace vytvořil jedno z nejvýznamnějších center neoficiální česko-slovenské kultury. Organizoval výstavy experimentálního a konceptuálního umění navzdory politickému tlaku a dohledu státní moci. Sovinec se tak stal místem svobodné tvorby, setkávání a vzdoru proti totalitě.

Jan Knap | Okna do ráje 

4. 6. – 18. 10. 2026 | Arcidiecézní muzeum Olomouc

Vnitřní dialog současné malby Jana Knapa se starobylou ikonografickou tradicí nabídne výstava Okna do Ráje, která začíná 4. 6. 2025 v Arcidiecézním muzeu Olomouc. Knapovou celoživotní inspirací jsou díla starých mistrů, a tak budou ve výstavě vybrané obrazy ze stálé expozice, aby se mohl návštěvník lépe vcítit do vnímání jeho inspirativních zdrojů a sledovat jeho individuální vývoj. Kromě aktuálních olejomaleb výstava nabídne i Knapovy grafické práce, drobné akvarely, a také část osobní sbírky svatých obrázků.

Figura contemplativa

11. 6. – 7. 9. 2026 | Arcidiecézní muzeum Kroměříž

Lidské tělo patří k nejstarším a nejoblíbenějším tématům výtvarného umění. Od antických ideálů harmonie a proporce, přes středověké symbolické pojetí, renesanční zájem o anatomii a tělesnost, barokní dynamiku až po moderní a současné přístupy, v nichž se figura často zjednodušuje a abstrahuje. Tělo se v dějinách umění mnohokrát proměnilo spolu s dobovými estetickými ideály, náboženskými představami, mírou poznání i společenským kontextem. Výběr maleb, soch, kreseb a grafických listů ze sbírky Patrika Šimona umožňuje sledovat kontinuitu i zásadní proměny v umělecké interpretaci lidské tělesnosti od antiky až po současnost.

Současné závislosti 

1. 10. 2026 – 7. 2. 2027 | Muzeum moderního umění

Reprezentativní výběr ze sbírky maďarského sběratele Balázse Szluky, která v průběhu pětadvaceti let systematicky mapuje vývoj současného maďarského vizuálního umění. Kolekce, vyznačující se výjimečným kurátorským citem a otevřeností, zahrnuje téměř sto autorů a autorek napříč generacemi a médii – od malby, kresby a sochy až po video, instalaci a intermediální projekty. Expozice nabízí plastický obraz aktuálních tendencí maďarského umění posledních dekád, v nichž se zrcadlí jak společenské proměny, tak osobní výpovědi umělců reagujících s humorem, ironií i citlivostí na témata každodennosti, identity, těla, digitální kultury a současných závislostí.

Posvátné umění v době komerce | České sakrální umění 1990-2025

22. 10. 2026 – 14. 3. 2027 | Muzeum moderního umění

Výstava časově a tematicky naváže na oceňovaný projekt z roku 2022, který byl zaměřený na české sakrální umění v letech 1948-1989. Připravovaná výstava a publikace představí a zhodnotí umělecká díla, architektonické úpravy a novostavby v českém církevním prostředí od roku 1990, kdy došlo k zásadní změně v postavení církví v České republice, což se výrazně promítlo i do uměleckých a stavebních aktivit. Projekt bude postaven na kurátorském výběru umělecky hodnotných prací a architektury z široké škály realizací, jež v období svobody mohly bez předešlých omezení vznikat. Zaměří se na sakrální prostory křesťanských církví nejen římskokatolické, ale také českobratrské evangelické, československé husitské a církve bratrské.

Propaganda. Divadlo moci v raném novověku 

26. 11. 2026 – únor 2027 | Arcidiecézní muzeum Olomouc

Výstava představí fascinující svět raně novověké propagandy, kdy se Evropa 16.–18. století proměňovala pod tlakem náboženských konfliktů, vzestupu států a nových mocenských strategií. Propaganda se tehdy stala klíčovým nástrojem, jímž církevní i světské elity formovaly veřejné mínění, upevňovaly autoritu a budovaly identitu. Návštěvníci uvidí, jak se obraz, slovo a slavnostní spektákl – od knih, tisků a obrazů po divadelní slavnosti – proměnily v účinné prostředky přesvědčování. „Divadlo moci“ ukáže, že raně novověká propaganda nebyla jen manipulací, ale také nástrojem tvorby symbolů a sdílených hodnot, jejichž ozvuky v evropské kultuře přetrvávají dodnes.

Comments

comments