Ochutnávání vína si užije i úplný začátečník!

Možná máte pocit, že když po prvním doušku nepoznáte odrůdu, vinaře, ročník a to, že při sklizni zrovna pršelo, automaticky vás to vylučuje z klubu vinařů. Ale opak je pravdou. Do kategorie mistrů degustátorů se dostane jen hrstka vyvolených, ale i ostatní si mohou víno vychutnat naplno, aniž by byli o něco ochuzeni. Stačí si osvojit pár základních fíglů a pravidelně ochutnávat, abyste si novou dovednost dobře osvojili a postupně prohloubili.

Pokud s vínem začínáte, ze všeho nejdůležitější je nenechat se odradit. Vinařský svět může na začátečníka působit trochu nepřístupně, je plný odborných slov a technologických postupů, do kterých se zdá těžké proniknout. Už jen samotné etikety mohou zamotat hlavu: Co je kabinetní víno? Proč je moje víno tiché? Co znamená mineralita? Jak můžu ve víně poznat višňový džem? Nenechte se vyplašit, s pomocí následujících tipů budete schopni postupně odhalit i tyto mysteriózní pojmy.

Rozluštěte pojmy z etikety

Pro začátek vám bude stačit vědět, že základní dělení vín je na tichá (tedy ta bez bublinek), šumivá, perlivá a likérová (určitě jste si už někdy okusili portské, že?). Důležité je i dělení podle zbytkového cukru na vína suchá, polosuchá, polosladká a sladká. Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na dělení podle barvy: určitě dáte dohromady, že existuje víno bílé, červené a růžové. Také si ale můžete pochutnat na vínu oranžovém.

V případě českých vín je velmi důležitá informace o cukernatosti vína v době jeho sklizně. Čím vyšší cukernatost má mošt vylisovaný z hroznů, tím je výsledné víno považováno za kvalitnější. Na základě cukernatosti pak rozlišujeme víno stolní, zemské, jakostní odrůdové a jakostní s přívlastkem. Přívlastková vína dále dělíme na již zmíněný kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, slámové víno a výběr z cibéb. Jde vám z toho hlava kolem? Internetový magazín Vínomapa se ve svém článku cukernatosti vína věnuje podrobněji, jistě vám pomůže i jejich přehledná infografika. Pokud z toho stále nejste moudří, klidně pusťte všechna dělení z hlavy a přejděte rovnou k tomu příjemnějšímu – ochutnávání. Ve výsledku je stejně nejdůležitější to, jestli vám zvolené víno chutná a jestli vás baví ho pít.

Má víno správnou teplotu?

„Aby se vám víno krásně otevřelo a vy jste mohli vychutnat všechny jeho chutě, podávejte ho při správné teplotě. Šumivá vína okolo 6-10 °C, bílým vínům sluší 9–12 °C, růžová vína snesou ještě trochu vyšší teploty a červená podávejte od 14 °C výše. Červené víno, zejména pokud se vám na stůl dostane nějaké těžší nebo archivní, nechte nadechnout, aby se provzdušnilo a uvolnily se aromatické látky,” radí Jan Pánek, sommelier a zakladatel vinotéky Vinozarchivu.cz. S trefením do správné teploty vám pomůže chladnička na víno, ve které si snadno nastavíte požadovanou teplotu. Láhev se nebojte trochu podchladit. Než víno otevřete, rozlejete do skleniček a zkonzumujete, stihne se bez problémů ohřát o 2 stupně. Podchlazení však nepřežeňte, protože pokud se víno podává při příliš nízké teplotě, chutě jsou pak utlumené. Naopak při příliš vysoké teplotě může z vína zbytečně moc vystupovat alkohol a přebíjet ostatní senzorické projevy.

Ponořte se všemi smysly 

Při samotném ochutnávání sledujte tři důležité faktory: jak víno vypadá, jak voní a jak chutná. Pro začátek se soustřeďte hlavně na vůni a chuť, které o charakteru vína vypoví nejvíc. Sklenkou můžete jemně zakroužit, aby se uvolnila aromata. Vždy čichejte k vnitřnímu okraji sklenky, v jejím středu se silněji uvolňuje alkohol, tak ať neutrpíte příliš omamný šok. Zkuste se zamyslet nad tím, co cítíte: nějaký druh ovoce? Možná citrusy, broskve, nebo snad lesní plody? Třeba odhalíte i květinové nebo dřevité tóny. Zkuste se vždy zamyslet nad tím, jestli jste už takovou vůni někdy necítili, odvažte se a zavzpomínejte na svoje voňavé zážitky! Fantazii se rozhodně meze nekladou, a čím více vína ochutnáte, tím lépe dokážete v jeho vůni (ale i chuti) odhalit komplikovanější prvky. Třeba tak jednou poznáte tóny ořechů, posečené trávy nebo třeba tabáku a kůže.

Když si dostatečně užijete aroma, můžete přejít k tomu nejlepšímu – ochutnání. „Do úst by měl přijít pouze malý doušek vína, který poválejte na jazyku klidně i pět vteřin a více, abyste zapojili všechny chuťové pohárky. Do úst můžete nasát ještě trochu vzduchu, abyste zintenzivnili uvolnění prchavých látek,“ dodává Jan Pánek. Při pití vína můžete na jazyku rozeznat všechny čtyři druhy chutí: kyselou (tu snad v každém víně kvůli obsažené kyselince), sladkou, hořkou, ale i slanou. Poslední dvě jmenované jen u některých druhů. Mimo to věnujte pozornost i tomu, jak chutná víno hned při prvním doušku nebo jak dlouho po polknutí cítíte v ústech jeho dochuť.

Tak jak vám chutná?

Možná ve svém víně hned necítíte višňový džem, ale to časem přijde. Ze začátku svým chuťovým buňkám můžete pomoci zejména tím, že před a v průběhu degustace nebudete jejich citlivost oslabovat kouřením, pitím kávy nebo konzumací ostrých jídel. On už takový citron v čisté vodě dokáže s vaší chuťovou paletou pěkně zamávat. Takže jako nejlepší neutralizátor chutí podávejte k vínu jen obyčejnou vodu.

Ač se to nezdá, degustaci vám může pokazit i nevhodně zvolené sklo. Nemusíte si hned kupovat speciálně navržené sklenky pro jednotlivé odrůdy, bohatě stačí, když pořídíte vinné skleničky na stopce. Jednu sadu na bílé víno tulipánového tvaru s uzavřenějším hrdlem, protože bílé víno nepotřebuje tolik kontaktu se vzduchem na uvolnění svých aromat a zároveň taky nechcete, aby rychle zteplalo. Druhou sadu budou tvořit baculatější, více otevřené sklenice na podávání červeného vína, které mu pomohou rozvinout jeho vůni a chuť.

Vše potřebné teď už víte. Tak nezbývá nic jiného, než vyleštit skleničky, otevřít si víno, nachladit ho či ho nechat nadechnout a pustit se do ochutnávání. Tak na zdraví, ať chutná!

Comments

comments