Al Di Meola v květnu vystoupí na Pražském jaru

Al Di Meola, foto © Francesco Cabras via Pražské jaro
Al Di Meola, foto © Francesco Cabras via Pražské jaro

Al Di Meola má už zhruba čtyři desítky let trvalé bydliště na jazzovém Olympu v kytarové síni slávy. O popularitě jednoho z průkopníků fúze jazzu, rocku a world music svědčí řada ocenění z odborných i posluchačských anket, tři zlatá alba za více než šest miliónů prodaných nahrávek na různých nosičích. Al Di Meola se svým kvartetem vystoupí v rámci festivalu Pražské jaro – 16. května 2020 ve Fóru Karlín. Vstupenky k dostání na webových stránkách festival.cz

Rodáka z Jersey City okouzlily písničky Elvise Presleyho natolik, že na střední škole cvičil na kytaru osm až deset hodin denně. Jeho prvními vzory byli mainstreamoví jazzmani Tal Farlow a Kenny Burrell, ale nové stylové možnosti pro něj objevil „Kmotr fúze“ Larry Coryell. V roce 1971 nastoupil Al Di Meola na Berklee College of Music, kde začal od druhého semestru hrát v kvartetu s Barrym Milesem. Nahrávku této skupiny si poslechl Chick Corea, jenž ho v roce 1974 pozval do kapely Return to Forever. Tam se jeho partnery stali mj. Stanley Clarke a Lenny White, se kterými natočil v první polovině sedmdesátých let úspěšná LP Where Have I Known You Before, No Mystery nebo Romantic Warrior.

Chick Corea a Stanley Clarke mu na oplátku pomohli při nahrávání jeho gramofonového debutu Land of the Midnight Sun (1976), na kterém se podíleli mj. Jaco Pastorius, Steve Gadd, Leny White a další stylotvorné osobnosti posledních dekád dvacátého a začátku jedenadvacátého století. Seznam spoluhráčů, se kterými vydal pod vlastním jménem více než dvacet titulů a na desítkách dalších asistoval jako sideman, se od té doby rozrostl do impozantní délky: figurují v něm mj. Jan Hammer, Anthony Jackson, Airto Moreira, Mino Cinelu, Dino Saluzzi, Rachel Z, Omar Hakim, Peter Erskine, Manu Katché, Vince Mendoza, Phil Collins, Paul Simon, Luciano Pavarotti, Herbie Hancock, John Patitucci, Gonzalo Rubalcaba, Charlie Haden ad. Nadšení posluchačů vyvolal Al Di Meola ohňostrojem kytarové virtuozity na třech CD, která s ním natočili Paco de Lucía a John McLaughlin a na albu The Rite of Strings s ním posvětili struny kontrabasista Stanley Jordan a houslista Jean-Luc Ponty.

Albem Di Meola Plays Piazzolla (1996) vzdal hold argentinskému bandoneonistovi a králi stylu Nuevo Tango a před šesti lety se na desce All Your Life (A Tribute to the Beatles) vyznal z lásky k písničkám liverpoolských klasiků. Obě záliby propojil v projektu nazvaném Across the Universe, do kterého zakomponoval věci z chystaného druhého pokračování gramofonové pocty Beatles a vlastní skladby věnované Astoru Piazzollovi. S podobným programem vystoupí na tomto koncertu Pražského jara ve Foru Karlín.

Na cestě od řízného jazzrocku v kapele Return to Forever přestal Al Di Meola postupně otáčet potenciometrem zesilovače příliš doprava. Hlasitost nahradil bohatými harmoniemi a nápaditými improvizacemi, které dodávají hudbě stejně silný emocionální náboj jako zvuky elektrické fúze, při kterých dav ve vytržení pokyvuje hlavami.

Autor textu: Aleš Benda

 

 

Comments

comments

Vyhledat