Památkové obnovení budovy Školy architektury AVU
Škola architektury Akademie výtvarných umění v Praze
Akademie výtvarných umění v Praze památkově obnovila budovu Školy architektury po 100 letech od její výstavby. Budova od 20. let minulého století slouží až do současnosti studentům AVU.
Slovy rektora doc. MgA. Tomáše Vaňka: „Budova Školy architektury AVU je svědectvím své doby se silným pro-modernistickým étosem a jako taková je cennou kulturní památkou. Jedná se o jedinečný architektonický kompilát hned několika stylů s převažujícím vlivem kubismu a funkcionalismu a její obnovy bylo díky dohledu architektky Marcely Steinbachové zajištěno autorsky koncepčně citlivým způsobem. Budova je zachovaná a renovovaná ve výjimečně autentickém stavu a s nově začínajícím semestrem se do ní vrací život spojený především s výukou architektury, nových médií a technologií na AVU.“
Historie Školy architektury
Škola architektury byla založena v roce 1910 architektem Janem Kotěrou (1871–1923), který chtěl tímto aktem demonstrovat, že architektura je nejenom technická, ale i umělecká disciplína. Jan Kotěra, žák Otto Wagnera na vídeňské Akademii a poté dlouholetý profesor na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, byl zakladatelskou osobností české moderní architektury. Vychoval dlouhou řadu žáků, které v rámci Akademie nejdříve vyučoval ve svém ateliéru v Hradešínské ulici na Vinohradech. V letech 1919–1920 vypracoval projekt budovy Školy architektury, respektive dvou paralelních samostatných budov po boku Akademie, určených pro architekturu a grafiku (druhá budova nikdy nebyla postavena). Budova byla projektována jako jednopatrová stavba se stanovou střechou ve stylu rané moderny s prvky doznívajícího kubismu na výrazném portálu. Po Kotěrově smrti se jeho nástupcem stal architekt Josef Gočár (1880–1945), který projekt svého učitele využil a rozšířil o patrovou nástavbu s rovnou střechou a funkcionalistickými ateliérovými okny na sever. Budova dokončená v roce 1924 vznikla jako provizorium bez popisného čísla. Za války, kdy byla škola architektury uzavřena, sídlil zde Archeologický ústav. Po válce školu v interiéru upravil architekt Jaroslav Fragner, nové osvětlení navrhoval Jaroslav Fischer. V roce 1947 byla ve druhém patře umístěna restaurátorská škola, později ateliér profesora Oldřicha Oplta a po roce 1990 ateliér architektury prof. Emila Přikryla a nových médií profesora Michaela Bielického. Dnes jsou v budově umístěny ateliéry a knihovna Školy architektury Jiřího Šika, Nová média I Tomáše Svobody a nově bude sloužit i pro Digitální laboratoř. [Jiří T. Kotalík]
Památkové obnovení v roce 2019
Studie k investičnímu záměru obnovy Školy architektury AVU vznikla pod vedením: Prof. Akad. Arch. Ing. arch. Emila Přikryla v roce 2014 a pracovali na ní studenti a asistenti Školy architektury (MgA. Marek Kopeć, MgA. Ing. Arch. Michal Šiška, MgA. Ing. Arch. Adam Wlazel, MgA. Vendula Urbanová, MgA. Tamara Staňková, MgA. Ondřej Dušek).
Navazující projekty včetně autorských dozorů na stavbě vyhrála na základě výběrového řízení bývalá studentka a asistentka Školy architektury, žačka Emila Přikryla, MgA. Marcela Steinbachová, PhD, spolupráce: Ing. Vít Holý, ateliér Skupina, www.skupina.org.
Budova Školy architektury AVU se nachází na pozemku v majetku vlastníka, Akademie výtvarných umění v Praze, U Akademie (bez č.p. nebo č. ev.), Praha 7. Je solitérním obdélníkovým objektem a je propojen s hlavní budovou Akademie oplocenou zahradní plochou (severozápad) a sousedí s chodníkem ulice Kamenická a U Akademie (jihovýchod). Nachází se na rozhraní obytné čtvrti Letná a parku Stromovka.
Jedná se o třípodlažní podsklepený objekt se středovou chodbou se 2 sousedícími schodišti. Ateliéry jsou situovány k východní a severní fasádě (ateliér v posledním podlaží má částečně prosklenou střechu). Pracovny a kabinety jsou situovány u fasády jižní.
MgA. Marcela Steinbachová, PhD. k renovaci dodává: „Bylo pro nás zásadní vycházet ze studie prof. Emila Přikryla a jeho studentů, kteří roku 2014 nastínili způsob uchopení řešení obnovy. Nebylo lehké vybírat z tisíce možných řešení tu jedinou správnou a doufáme, že se nám to ve výsledku podařilo.“
Byly odstraněny téměř všechny vnitřní rozvody a provedeny nové (vytápění, kanalizace, silnoproud, slaboproud – elektronická komunikace a poplachové systémy, zdravotechnika). Nepůvodní a nehodnotné současné radiátory, svítidla, zařizovací předměty, baterie a nepůvodní obklady a dlažby byly odstraněny bez náhrady. Došlo k sanaci suterénu odkopáním obvodu stavby a řešením odvlhčení. Kompletně byly odstraněny všechny vrstvy podlah v suterénu a povrchy podlah v patrech.
Převážná část původních prvků byla restaurována (schodiště, dveře, okna, zábradlí, nápisy na fasádě, zámečnické prvky, obklady, dlažby, dobová umyvadla). Chybějící prvky (svítidla, zásuvky a vypínače, umyvadla, baterie, klozety…) byly vybrány citlivě. Suterén byl kompletně zhotoven nově, včetně nových prosklených dveří, které umožňují prosvětlovat kdysi nehostinné chodby.
Na fasádách a jejich restaurování se podílel ateliér restaurátorů se studenty pod vedením MgA. Jana Kracíka, vedoucího pedagoga Restaurátorské školy sochařské AVU.
Comments
