Z nenápadné fosilie nalezené při stavbě metra D se stal zcela nový druh dávného členovce. Soomaspis labutai žil asi před 448 miliony let, nejbližší známý příbuzný ale pocházel z jižní Afriky. Objev tak mění pohled na rozšíření těchto živočichů a přináší nové poznatky o životě v době prvního hromadného vymírání.

Praha stojí z velké části na horninách prvohorního stáří. Při větších stavebních pracích se pravidelně nacházejí zkameněliny – například trilobiti, hlavonožci nebo dávní ostnokožci. Na haldě kamení vytěženého při ražbě metra D však Radek Labuťa – sběratel zkamenělin a majitel muzea Trilopark – objevil něco mnohem vzácnějšího. Drobná, zhruba dvoucentimetrová fosilie na první pohled připomínala křížence pavouka a trilobita. Nález proto přinesl Lukáši Laiblovi z Geologického ústavu AV ČR, který se specializuje na fosilní členovce.

Soomaspis labutai byl malý členovec s oválným „ocáskem“ a krunýřem pokrytým drobnými jamkami. Žil na konci ordoviku přibližně před 448 miliony let – tedy v období před nástupem rozsáhlého zalednění, které vedlo k prvnímu hromadnému vymírání na Zemi.

„Určit jeho stáří bylo poměrně snadné,“ vysvětluje spoluautorka článku Jana Bruthansová z Národního muzea. „Ražbu metra D dlouhodobě sleduji a vedu si podrobnou dokumentaci o horninách a zkamenělinách prakticky v každé části tunelu. I když byl nález učiněn na haldě suti, podařilo se nám dohledat, odkud materiál pochází. Víme tak, že jde o spodní vrstvy tzv. králodvorského souvrství, které se ukládalo právě na konci ordoviku.“

Nejbližší příbuzný tisíce kilometrů daleko

Zajímavosti tím ale nekončí. Nejbližší známý příbuzný tohoto druhu, Soomaspis splendida, byl v 90. letech minulého století nalezen v Jižní Africe. Pochází z hornin starých asi 443 milionů let a žil tedy v době, kdy ledovce z konce ordoviku tály a oteplovalo se.

„Soomaspis splendida z Jižní Afriky byl považován za mimořádně vzácný druh a dlouho jsme si mysleli, že šlo o lokální zvláštnost – jakéhosi ordovického endemita,“ říká Lukáš Laibl. „Díky nálezu z Prahy ale víme, že různé druhy rodu Soomaspis musely obývat rozsáhlé oblasti tehdejšího kontinentu Gondwany.

Screenshot