Rozhovor: Kanadský malíř prázdných městských míst Peter Harris
Peter Harris je kanadský malíř, jehož obrazy jsou bez lidí a mají zvláštní atmosféru, kterou mnozí obdivují. Oslovili jsme ho a udělali s ním rozhovor o městském životě, umění a samotě.
Vždycky mě zajímá, jestli malíři byli děti, které malovaly mnohem více než ostatní, nebo jestli se to vyvinulo až později. Jak to bylo u vás?
Určitě mě malování a kreslení zajímalo už jako dítě, asi od deseti let. na začátku mi to nijak zvlášť nešlo, ale bavilo mě to a měl jsem velkou podporu od rodičů.
Elevator onto Casson, 28 x 22″, oil on canvas, 2023
Jaké bylo místo nebo místa, kde jste vyrůstal? Otiskly se jejich tvary a barvy do vaší představivosti? A co vás přimělo si říct: „Budu umělcem“?
Vyrůstal jsem na předměstí Londýna v kanadské oblasti Ontario. Je to středně velké město dvě hodiny západně od Toronta. Bylo to velmi idylické místo, ale jako mladý člověk jsem chtěl odejít hledat větší město, kde bude víc kultury a vyžití. Jít na univerzitu studovat umění do jiného města byla cesta, jak se dostat pryč a zkusit něco jiného. Nakonec jsem odpromoval a řekl si, proč nezkusit být umělcem na rok nebo dva a uvidíme, jak to půjde.
Bylo těžké se prosadit jako umělec, a jaké to vůbec je, být malířem v Kanadě?
Trvalo to hodně let, než jsem se prosadil. Neexistuje žádná příručka, jak to udělat, jde jen o pokus a omyl a o povídání si s kolegy, abych se pokusil pochopit svět umění (nebo ten malý kousek, který jsem chtěl obsadit). Pomalu jsem se dostával k výstavám, našel jsem galerii, která mě začala zastupovat, a pak jsem se pomalu sunul výš do zavedenějších galerií. Myslím si, že v Kanadě je velká podpora pro umění a malbu. Existují grantové programy od vlády, které mi pomohly, a vzdělaná populace, která chce sbírat umění, zejména v Torontu, kde teď žiji.
Jak vypadá vaše studio?
Pracuji v historické přeměněné tovární budově v centru Toronta známé jako „401 Richmond“. Je plná dalších umělců a kulturních podniků. Mám tam svůj vlastní prostor – asi 20 metrů čtverečních. Tak akorát pro mě. Krásné dřevěné podlahy a přirozené světlo.
Rád maluji často přehlížená místa v městské krajině
Obrazy, kterými jste se proslavil, jsou často prázdné interiéry nebo městské scenérie jako například čerpací stanice v noci. Co je na takových místech přitažlivého?
Rád maluji často přehlížené prostory v městské krajině. Místa, kde netrávíme moc času, ale na která mohu upozornit a zamyslet se nad nimi jako nad důležitou součástí našeho každodenního života ve městě. Jsou to ideální objekty pro malování, protože mohu manipulovat se světlem a stíny tak, abych upoutal pozornost na zajímavé oblasti a vytvořil zjemněnou verzi městské krajiny vyvolávající dojem samoty.
Canadian in Barcelona, 24 x 30″, oil on canvas, 2024
Co dělá město v noci tak magnetickým?
Miluji, jak se v noci tma stává jevištěm, na kterém vystupují objekty města – benzínové stanice, obchody nebo parkoviště. Odhalují se tajemným způsobem, který vždy ponechává něco skrytého, aby si to představivost mohla doplnit.
Řekl byste, že by se vaše obrazy daly nazvat liminálními prostory?
Ano! Zaměřuji se na to, abych byl na prahu těchto prostor, často na vstupu nebo výstupu z nějakého prostoru. Líbí se mi nejistota při zobrazování místa, kde je nemožné se v reálném životě dlouho zdržovat – jako je například výtah – a vytvořit z toho místa kontemplativní malbu.
Elevator onto Colville,28 x 30″, oil on canvas, 2024
Jak pracujete se světlem? Zdá se, že ve vašich obrazech je světlo velmi důležité. Některé interiéry třeba vypadají, jako by tam bylo to blikající studené světlo staré zářivky.
Světlo opravdu používám jako nástroj k vytvoření nálady, zaměření na různé oblasti předmětu a k zastření nebo odhalení povahy architektury. Dávám si pozor na teplotu barev různých druhů světla, které maluji – od studených zářivek po teplé žárovky, každé z nich může změnit atmosféru prostoru.
Měl jste také sérii, kde tyto prostory měly na stěnách slavné obrazy, mezi nimi Hopper, Rothko a myslím, že i De Chirico. Jak se tyto obrazy do těchto prostor dostaly?
Chtěl jsem „kurátorovat“ nebo vybrat známé historické obrazy, které bych si dokázal představit viset v moderních prostorech, které maluji. To je způsob, jak upozornit na tyto prostory přidáním prvků, které přimějí lidi zamyslet se nad tím, proč tam ten obraz visí. Také mnoho z těch uměleckých děl, která zahrnuji, nabízí jinou uměleckou interpretaci městské krajiny, která kontrastuje s mým vlastním stylem zobrazování městských prvků.
Nikdy nemaluji lidi
Jsou na vašich obrazech někdy i lidé?
Nikdy nemaluji lidi. Tím, že z mých prací vynechávám lidské postavy, mohou mé obrazy působit více pohlcujícím dojmem a umožňují divákovi, aby si představoval, jak se pohybuje prostorem.
Jakou hudbu posloucháte?
Poslední dobou si stahuju DJ mixy žánru Cumbia, takže mám hodiny nepřerušované hudby, kterou mohu poslouchat při práci. Pomáhá mi to soustředit se!
Between Curnoe and Bush, 28 x 34″, oil on canvas, 2024
Chystáte nějakou výstavu?
Mám novou výstavu, která se otevírá 14. září 2024 v galerii Mira Godard v Torontu. Výstava se jmenuje „Past and Present“ (Minulost a přítomnost) a je to série nových obrazů, ve kterých jsem zkombinoval současnou městskou architekturu, jako jsou stanice metra, výtahy a vagóny metra, s příklady historického kanadského krajinomalby. Tím vytvářím dialog mezi mou uměleckou vizí městské krajiny a umělci, kteří přede mnou malovali kanadské scenérie.
Past and Present
Mira Godard Gallery
Toronto, ON, Kanada
- září – 5. října 2024
Comments
