Rozlomená doba 1908 – 1928. Výstava, jakou střední Evropa ještě neviděla

26 září, 2018
TZ
umění

Přes 400 obrazů, soch, časopisů, knih, plakátů zapůjčených ze šesti desítek institucí z deseti evropských zemí. To je velmi stručná statistika jedinečné výstavy Rozlomená doba 1908 – 1928 | Avantgardy ve střední Evropě, která začíná 20. září 2018 v Muzeu umění Olomouc.

Projekt se zaměřuje na vývoj avantgardního umění ve střední Evropě
na pozadí dramatických událostí, které přineslo závěrečné desetiletí Rakouska-Uherska a úvodní desetiletí nástupnických států. Význam výstavy podtrhuje i to, že nad ní převzal záštitu předseda evropského parlamentu Antonio Tajani a také ministři kultury zemí V4 a Rakouska. Slavnostní zahájení obohatí v 17 hodin v olomouckém chrámu Panny Marie Sněžné koncert krakovské filharmonie pod taktovkou světově proslulého dirigenta a skladatele Krzysztofa Pendereckého.

„Ta výstava je naprosto výjimečná. Nikde ve střední Evropě se nic podobného nekonalo, pokud tedy nepovažujeme za součást střední Evropy Mnichov. Tam před několika lety připravil obdobnou výstavu velký mezinárodní tým odborníků ze Spojených států a Evropy,“ říká spoluautor olomoucké výstavy Karel Srp.

V Muzeu umění se návštěvníci mohou těšit na díla stovky autorů, mezi nimiž jsou Emil Filla, František Kupka, Max Oppenheimer, Marianne (My) Ullmann, Oskar Kokoschka, László Moholy-Nagy, Lájos Kassák, Sándor Bortnyik, Stanisław Ignacy Witkiewicz (Witkacy), Władysław Strzemiński, Eugen Krón, Anton Jaszusch, Josip Seissel (Jo Klek), Marcel Janco, Vytautas Kairiūkštis a mnoha dalších. „Z jedinečné vzájemné konfrontace prezentovaných děl byli nadšeni i pracovníci zapůjčitelských institucí, kteří se účastnili instalace,“ podotýká Šárka Belšíková, kurátorka z Muzea umění Olomouc. Souvisí to i s tím, že tato díla byla velmi obtížné do Olomouce dostat, protože mnohá z nich patří do stálých expozic a je tedy téměř nemožné vidět je všechna pohromadě.

Výstava má dvanáct částí, které představují avantgardní umělecké tendence v Rakousku-Uhersku a v nástupnických státech. Ukazuje také velice důležité médium – umělecké časopisy. Díky nim je patrná jednotná řeč avantgardy napříč různými státy.

Rozlomená doba je největším projektem v historii Muzea umění a je to také poprvé, co bude jedné výstavě věnováno celé patro. Těžiště je v hlavním sálu Trojlodí, kde převažují především obrazy a sochy. Doplňují je expozice typografie, časopiseckých a knižních obálek, fotografické i plakátové tvorby v prostorách Kabinetu. Oživující součástí, která prolíná celou expozicí, je pestrá projekce dokumentačních filmových záběrů. Sál Beseda je pak věnován samostatnému promítání ukázek dobové filmové tvorby. Významnou součástí projektu jsou doprovodné programy pro veřejnost – edukační zóna je umístěna v prostoru Salonu.

Návštěvníci budou mít pro lepší orientaci k dispozici tištěného průvodce, jehož autory jsou Karel Srp a Lenka Bydžovská.

Hlavní motivací vzniku výstavy je vědomí stále trvající izolovanosti vlastních dějin umění od středoevropského kontextu a snaha poznat kulturní dějiny v jednotlivých státech tohoto teritoria jako základní podmínky hlubšího porozumění dějinám vlastním. Proto také výstavu uvidí postupně až do roku 2020 také v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Součástí projektu bude i vydání rozsáhlé odborné české a anglické publikace Rozlomená doba 1908 – 1928. Avantgardy ve střední Evropě s příspěvky mezinárodního kolektivu historiků umění, připravované v Arbor vitae.

Výstava Rozlomená doba je součástí mezinárodního projektu, který uspěl
v dotačním programu Kreativní Evropa – Kultura, zahrnuje také mezinárodní vzdělávací program pro studenty a jejich mentory, odbornou publikaci a národní vzdělávací programy.

Oskar Kokoschka, Vězeň (Portrét neznámého muže), 1914, olej, plátno, 110 × 72 cm, Národní památkový ústav, ú.p.s. v Kroměříži, státní zámek Hradec nad Moravicí

Koncert Krzysztofa Pendereckého

Na 190 hudebníků a sboristů krakovské Filharmonie K. Szymanowského slavnostně zahájí výstavu 20. září v 17 hodin koncertem v olomouckém chrámu Panny Marie Sněžné koncert. Taktovky se ujme světově proslulý polský skladatel a dirigent Krzysztof Penderecki, pro něhož je to svým způsobem i oslava pětaosmdesátin. Zazní duchovní skladba Credo, za níž obdržel v roce 2001 Cenu Grammy za nejlepší sborové dílo.

Vystoupení krakovské filharmonie je zároveň zahajovacím koncertem olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby.

Konference v Kroměříži

Součástí rozsáhlého projektu je také mezinárodní umělecko-historická konference Zrod soudobého Středoevropana. V jejím rámci budou renomovaní čeští i zahraniční historici na zámku v Kroměříži ve dnech
19. – 21. 9. 2018 přednášet a diskutovat o kořenech moderní občanské společnosti ve středoevropském prostoru.

Milko Bambič, Vysílání / Broadcasting, 1926, akvarel, papír, 19,4 x 22,5 cm, Goriški muzej Kromberk, Nova Gorica

Rozlomená doba 1908 – 1928 | Avantgardy ve střední Evropě
TERMÍN: 20. 9. 2018 – 27. 1. 2019 (zahájení a vernisáž pouze s platnou vstupenkou)
MÍSTO: Muzeum moderního umění Olomouc
HLAVNÍ POŘADATEL: Muzeum umění Olomouc
AUTOŘI KONCEPCE: Karel Srp, Lenka Bydžovská (Česká republika)
SPOLUPRÁCE: Zsófia Kiss-Szemán (Slovensko), Monika Rydiger (Polsko), György Várkonyi (Maďarsko), Steffen Eigl (Německo), Erwin Kessler (Rumunsko)
KOORDINACE PROJEKTU, KURÁTORKY VÝSTAVY: Šárka Belšíková, Anežka Šimková
SPOLUPOŘADATELÉ: Arbor vitae societas, Międzynarodowe centrum kultury, Kraków, Galéria mesta Bratislavy, Janus Pannonius Múzeum Pécs
REPRÍZY:
Międzynarodowe centrum kultury, Kraków (5. 3. 2019 – 9. 6. 2019)
Galéria mesta Bratislavy (27. 6. 2019 – 30. 9. 2019)
Janus Pannonius Múzeum, Pécs (29. 11. 2019 – 1. 4. 2020)

Lajos Kassák, MA-Buch, Gedichte, 1923, obálka, 23,1 × 15 cm, návrh Lajos Kassák,Petőfi Irodalmi Múzeum – Kassák Múzeum, Budapest

Záštitu udělili:

Antonio Tajani, předseda Evropského parlamentu

Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, metropolita moravský

Antonín Staněk, ministr kultury České republiky a primátor města Olomouce

Piotr Gliński, ministr kultury a národního dědictví Polské republiky

Ľubica Laššáková, ministryně kultury Slovenské republiky

Péter Fekete, státní tajemník pro kulturu Ministerstva lidských zdrojů Maďarska

Gernot Blümel, spolkový ministr pro EU, umění, kulturu a média Rakouské republiky

Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje

Comments

comments