Autor smutného Alzáka bude v Ústí, kolektivní výstava představí sedm současných umělců
Poslední dny se hodně mluví o performanci umělce Jonáše Strouhala, který se Prahou vydal jako smutný, zdecimovaný maskot Alzák (více v zajímavém rozhovoru).
Strouhal slibuje, že na výstavě v galerii Hraničář v Ústí nad Labem bude akce zdokumentována a nevylučuje ani nějakou performanci přímo na místě. O jakou výstavu jde? To nám upřesnili přímo lidé z galerie:
TOPOGRAFIE POZORNOSTI – ZPŘÍTOMNĚNÍ
25. 10. 2018 — 1. 2. 2019
Galerie Hraničář
Umělecká díla reflektují dvojznačnou polohu, s níž dnes řada lidí uniká do virtuálního prostředí svých přístrojů, a která se pohybuje mezi pozitivně chápanou relaxací a problematickou imerzní prokrastinací. Vernisáž výstavy a zahájení tematického programu se uskuteční ve středu 24. října 2018 od 19.00 v Císařském sále Muzea města Ústí nad Labem. V 18.00 proběhne komentovaná prohlídka s umělci a kurátory výstavy v Galerii Hraničář.
Umělci: Adéla Součková, Jonáš Strouhal, Andrea Mikysková, Zdeněk Svejkovský, Adéla Waldhauserová, Karim Tarakji, Josef Málek. Kurátoři: Viktor Čech, Lenka Sýkorová a Martina Johnová. Architekt výstavy: Jan Pfeiffer.
Výrazným současným tématem se stala duševní hygiena v prostředí, které je snad ve všech oblastech života prostoupeno digitálními technologiemi. Vedle mnoha zdravotních problémů způsobených neustálou technologickou akcelerací moderní i současné společnosti, přibyla s nástupem systematické digitalizace lidských životů a jejich propojení s virtuálními vizuálními rozhraními i řada dalších. Spolu s řadou syndromů spojených s napojením lidské pozornosti na tato interface a stejně tak s dalším roztříštěním naší pozornosti, jež už není jen neustále zkoušena větší rychlostí a množství nabízených počitků, se začal vyskytovat i fenomén potřeby „Digitální hygieny“. Řada lidí dnes trpících třeba neurózou či depresí si neuvědomuje, že psychohygiena je nutností jakéhokoliv životního stylu a především toho současného, který nás každodenně zavaluje informacemi. Hygienu je tedy nutné chápat především z pohledu prevence. Duševní nemoci a poruchy chování se stávají novou „epidemií 21. století“. Lidé se potýkají především s novými druhy psychosociálních rizik, jako jsou atypické způsoby a nejistota zaměstnání, problematické sladění pracovního a rodinného života, apod.
Živý program v průběhu několika měsíců představí obsahovou osu událostí zaměřenou na aktuální témata spojené s dnešní globální epidemií duševních nemocí a pokusí se najít způsoby, jak o nich mluvit, sdílet je a přicházet s praktickými způsoby využití volného času. Prevence vzniku duševních poruch zaměřená na biologicky relevantní mechanismy a léčba pomocí alternativních, snadno dostupných metod je zcela jistě jedním z důležitých témat budoucí psychiatrické péče. Jednou z možností je modifikace životního stylu.
Výstavní projekt je pořádán za spoluúčasti Národního ústavu pro duševní zdraví (NUDZ) – výzkum neurobiologických mechanizmů vedoucích k rozvoji nejzávažnějších duševních poruch (schizofrenie, deprese, úzkostné stavy a reakce na stres).
Výstava vznikla v rámci projektu Mo(nu)mentální topografie — 25 let uměleckých studií na Fakultě umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem s podtitulem — Tvoříme současnost tak, abychom v budoucnosti mohli být hrdí na minulost.
Doprovodný program a detailní informace o projektu naleznete na webových stránkách www.hranicar-usti.cz a www.monumentalnitopografie.cz.
Galerie Hraničář
Prokopa Diviše 1812/7
400 01 Ústí nad Labem
INFO O PROJEKTU JONÁŠE STROUHALA
Jonáš Strouhal: An Overclocked Device May Be Unreliable or Fail Completely; utrpení, kombinovaná média, 2018
Jonáš Strouhal se řadí mezi ty tvůrčí osobnosti jejichž vztahování se k problémům současného světa není zdaleka jen pasivním akademickým komentářem. Právě naopak, jeho práce s technologiemi a s vizuální řečí současné spotřební kultury je především aktivní diverzí odhalující ony temné stránky psychologické manipulace a exploatace konzumní společnosti. Leckdy ale jeho práce rovněž nabízí pozitivní cestu odklánějící využití dané technologie či estetiky k praktické terapii řady civilizačních traumat (například projekt Dr.Mozek, 2017). Jonáš Strouhal je absolventem pražské UMPRUM v ateliéru Supermédií.
Konzumní kultura často k manipulaci se zákazníkem využívá animistických strategií, při nichž neživé objekty, přístroje i celé korporátní identity připodobňuje živým tvorům, maskotům, subjektům. Jedním z nejtypičtějších příkladů v českém prostředí je v rámci firemní identity široce využívaný maskot jednoho velkého internetového obchodu s elektronikou. Dlouholetý s ním spojený marketing se již přelil od 3D animované postavičky až po plyšové fetiše. V rámci tohoto projektu by mělo dojít k „odklonění“ této fetišizované entity směrem ke ironickým a kritickým pozicím, odhalujícím na její skryté traumatizované stránce souvislosti s psychologií běžného zákazníka, jehož duševní hygiena je neustále zanášena vlnami emotivně a asociativně založených útoků. Mělo by proto dojít re-inscenaci performativních rolí zmíněného maskota a k jejich přetvoření v jakousi terapeutickou session v níž tato entita divákům odhalí negativní stránku svého angažmá, skryté úzkosti a jejich maskování (viz kořeny slova „maskot“) prostřednictvím dráždění libidózních požitků z neustálé konzumace (míněno obecné „spotřeby“) zboží a vyplňování oné negativní prázdnoty vlastní identity neustálým hladem po novém zboží.
Comments
