Šperkařka Dana Bezděková: Inspirace dětskými poklady
Dana Bezděková vystudovala SUPŠ Turnov, praxi získala jako návrhářka zakázkové a sériové výroby zlatých a stříbrných šperků. Věnuje se autorskému šperku a účastní se samostatných a společných výstav. Její práce jste mohli vidět i na designbloku a dalších akcích. Po nedávné anketě o módě a stylu s ní nyní přinášíme samostatný rozhovor.
Jaké byly vaše začátky?
Moje začátky jsou v Krkonoších. Už jako čtyřletá holka jsem sbírala v lese kamínky, které v sobě měly zlaté a stříbrné nitky – vrostlice. To byly moje poklady, ukryté v plechových krabičkách.
Později jsem žila v Olomouci a chodila za svými rodiči do divadla. Táta byl sólista opery, máma navrhovala divadelní kostýmy.
Ten svět se mi líbil. Vnímala jsem velkorysost divadelních kostýmů a nasála jsem smysl pro nadsázku.
Proto mě celý život baví a přitahuje velký scénický šperk.
Vedle něj navrhuji drobné šperky, tak podobné mým dětským pokladům.
Nejoblíbenější šperk?
Je to můj poslední šperk, moje poslední kolekce, na které teď pracuji. Náušnice a prsteny, které skrývají překvapení.
Na jazzových koncertech měním saxofon ve šperk, když na nebi zahlédnu letadlo, vidím levitující náhrdelník, na zubařském křesle pozoruji lékařské přístroje, ze kterých se stávají náušnice.
Kde hledáte inspiraci?
Inspirují mě předměty, které vytvořil člověk.
Hledám ji v technice, kosmických přístrojích nebo ve starých zapomenutých věcech, které nacházím.
Na jazzových koncertech měním saxofon ve šperk, když na nebi zahlédnu letadlo, vidím levitující náhrdelník, na zubařském křesle pozoruji lékařské přístroje, ze kterých se stávají náušnice…
Co si myslíte o piercingu?
Piercing je promyšlený a minimalistický šperk bez zbytečností. Je to dokonalé spojení kovu s tělem. Vždy, když mám možnost, např. v MHD, přiblížím se k jeho nositelům a se zájmem zkoumám detaily uzávěrů, které jsou zároveň i ozdobou.
Baví mě i výrazné barvy silikonových tunelů, které ladí s barevnými vlasy. Myslím, že piercing není ozdoba, ale vyjádření, názor nebo postoj.
Držíte se trendů?
Trendů se nedržím, držím se témat, která mě zajímají a znovu a znovu se k nim vracím: barevné Spektrum, hra Šach, zrezivělý kov, struktura sítě reproduktoru, šnečí ulita, psací stroje, teleskop.
Jakou máte klientelu?
Moji klienti jsou ve všech generacích.
Mladík, který chce darovat své dívce zásnubní prsten.
Pán, který chce darovat své manželce prsten k výročí jejich vztahu.
Dívka, která chce překvapit svého chlapce dárkem.
Žena, která chce sama sobě udělat radost.
Dvojice, která se bude brát.
Studenti, umělci, technici, snoubenci, manželé, singles…
Jaké materiály nebo úprava kovu je vaše nejoblíbenější?
Nejraději se vyjadřuji stříbrem, dokáži z něj udělat strohý, hladký a dokonalý tvar, ale i odlitou strukturu. Kombinuji ho i s dalšími materiály a dovolí mi dělat experimenty.
Jaké byly vaše mezníky v kariéře?
Mezník byl, když se mi narodily rychle po sobě tři děti. Svoji dílnu jsem přestěhovala na půdu a 7 let jsem měla pauzu. Před tím, ale i po té na šperk myslím každý den a neustále se mu věnuji.
Co si myslíte o instagramu? 🙂
Do Instagramu jsem teď zamilovaná, tak si od něj nechávám krást čas.
Pohled pod pokličku
Jak šperkařka vytvářela některé ze svých aktuálních děl? Podívejme se na to v bodech:
Otisk Rust
– rezavé železo hledala ve sběrných surovinách
– musely to být trubky, ze kterých se už odlupuje rez
– vybírala ruzné šířky trubek, pro různé prsteny
(sbírala to celkem rok a déle)
– uříznutá trubka se začistí a reálný otisk se udělá do silikonové gumy, ke každé velikosti je jiná forma
– dále se používá metoda tak zvaného “ztraceného vosku”
Otisk Repro
– sbírala stará rádia se síťkou, různé sítě, různé průměry
– síťku vyřízla pilkou a stočila do modelového prstýnku, na mosaznou trubku
– dále pak metodou ztraceného vosku převtělila na prstýnek