Stěžejní dílo Georgese Bataille NEBESKÁ MODŘ vychází poprvé česky
Myslitel, prozaik, esejista a knihovník Georges Bataille (1897–1962) patří k významným představitelům francouzské intelektuální scény 20. století. Byl jedním z hledačů nových směrů – stál u počátků surrealismu, stýkal se s mnoha spisovateli a nekonformními umělci své doby – Bretonem, Camusem, Picassem, Miróem a dalšími. Jeho dílo plné erotiky, smutku a smrti, v němž prosazuje osvobození lidské individuality, výrazně ovlivnilo postoje filozofů Michela Foucaulta a Jacquese Derridy.
V 90. letech, kdy čeští nakladatelé začali oprašovat dosud zakázané či přehlížené autory, u nás vyšla řada Batailleových esejistických a beletristických titulů: Příběh oka; Matka (1992), Madam Edwarda; Zemřelý (1998), Prokletá část; Teorie náboženství (1998), Svrchovanost (2000), Erotismus (2001) a Vnitřní zkušenost / Metoda meditace (2004). Následoval dvacetiletý útlum, který nyní přerušilo nakladatelství Malvern vydáním novely Nebeská modř. Podle překladatele a autora doslovu Jakuba Zítka představuje v Bataillově tvorbě „milník, jehož význam má nyní český čtenář možnost posoudit.“
Zpoždění má tato kniha ve svém osudu. I francouzský originál vyšel v roce 1957, ačkoli byl napsán již roku 1935. Sám autor vyjadřuje v předmluvě nejistotu, zda vůbec měla novela vyjít, protože se v ní odrážela atmosféra předválečných let, o hodně jiná než v době vydání: „Avšak přátelé, dojati četbou rukopisu, mě dnes přivedli k jeho publikaci. Nakonec jsem ustoupil jejich mínění.“ A o kousek dále: „…španělská a světová válka učinila historické události vpletené do tohoto románu bezvýznamnými.“
Co má autor na mysli? Celou novelu prostupuje mysticismus, záliba ve zkaženosti a „pokleslé“ zábavě, jako je opilství a sadismus, zájem o temné stránky života, obsese smrtí a erotismem. To vše, ve stínu událostí světové války, pak podle autora ztratilo váhu.
Georges Bataille: NEBESKÁ MODŘ
Kontroverzní a fascinující novela Nebeská modř nás vtahuje do politicky a sociálně napjaté Evropy třicátých let. Protagonista Troppmann, zmítaný apatií a destruktivními impulzy, postupně prochází Paříží, Vídní nebo Barcelonou, až nakonec sezná nemožnost uniknout vlastnímu osudu. Je fascinován smrtí, erotikou a absurditou, sleduje rozklad vlastní identity i společnosti kolem sebe. Násilím prostoupená touha jej unáší do míst, v nichž zuří občanské nepokoje, dochází k atentátům nebo se schyluje k válce. A představa smrti, její dechberoucí blízkost, znamená jediný způsob, jak takovou touhu ukojit. Setkání s ní nevede ke zbabělému ponížení – naopak se překlápí v bezbřehé přitakání životu, které Troppmann zakouší v náručích svých tří osudových milenek.
Dílo vzniklé v polovině třicátých let, avšak vydané až roku 1957, vyniká kombinací svrchované obraznosti, existenciálních úvah a provokativního, často až tabuizovaného obsahu. A nejen že odráží krizi meziválečné Evropy, ale zároveň nutí i dnešní čtenáře konfrontovat temné a iracionální aspekty lidské povahy.
Překlad a doslov Jakub Zítko
155 stran, MOC 338 Kč
Vydalo nakladatelství Jakub Hlaváček – Malvern roku 2025
Vydání první
Kniha vychází s laskavou podporou Ministerstva kultury ČR.
O autorovi
Svérázný myslitel, teoretik a esejista, ale také originální prozaik, poeta a v neposlední řadě knihovník Georges Bataille (1897–1962) zaujímá nenahraditelné místo ve francouzském intelektuálním prostředí 20. století. Ve své tvorbě ohledává možnosti člověka v moderní společnosti, způsoby ne-teologické zkušenosti a nové formy společenství, v nichž by doznala své realizace lidská svoboda. Literatura pro něj představuje útočiště autentického prožitku, místo vzájemné komunikace, na míle vzdálené eskapismu nebo bezpečnému přístavu duše. Skandální povaha jeho literární tvorby (Příběh oka, 1928; Madame Edwarda, 1941; Matka, 1966; Zemřelý, 1967) jde ruku v ruce s dílem teoretickým, v němž s vědeckou důsledností rozvíjí otázky erotismu (Erotismus, 1957), všeobecné ekonomie (Prokletá část, 1949; Teorie náboženství, 1973), prožitku nevědění (Vnitřní zkušenost, 1943; Metoda meditace, 1947) nebo sociálně-politické důsledky mezní zkušenosti (Svrchovanost, 1954). Novela Nebeská modř (1957) je vyjádřením rozpolcenosti lidské existence, která v blízkosti bezmezného násilí ztrácí půdu pod nohama a dostává se do stavu vytržení, nemoci, úzkosti, ale také smíchu a erotického veselí.
Comments
